Izraelský bezpečnostní kabinet v pátek nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž jde o další eskalaci ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu židovského státu.
Schválený krok je podle prohlášení premiérova úřadu součástí snahy porazit Hamás, napsal web listu The Times of Israel (ToI). Jeruzalém bude zároveň poskytovat humanitární pomoc lidem mimo bojové zóny. Město Gaza na severu Pásma je částí zhruba čtvrtiny tohoto palestinského území, které ještě Izrael nemá pod kontrolou, píše ToI.
Netanjahu před večerním zasedáním kabinetu, které se protáhlo až do pátečního rána, televizi Fox News řekl, že jeho země plánuje okupovat celé Pásmo Gazy a poté ho předat nespecifikovaným arabským vládním složkám. O tomto plánu se však prohlášení vydané po několikahodinové schůzce nezmiňuje. Důvodem může být podle AP obava o osud zbývajících rukojmí v rukou Hamásu.
Válka v Pásmu Gazy začala, když Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců ze 7. října 2023, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně. Nyní je v pásmu na padesát rukojmí, z nichž asi jen dvacet je naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví pod kontrolou Hamásu zabito nejméně 61 158 Palestinců a dalších 151 442 bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
Riberaová: Velmi to připomíná genocidu
Podle místopředsedkyně Evropské komise Teresy Riberaové to, co Izrael dělá v Pásmu Gazy, přinejmenším velmi připomíná genocidu. Palestinci jsou podle ní „cíleně napadáni, zabíjeni a odsouzeni k smrti hladem“. Řekla to serveru Politico, podle něhož jde o jedno z nejtvrdších dosavadních vyjádření ze strany Bruselu týkající se toho, jak Jeruzalém v Pásmu Gazy vede válku.
Riberaová uvedla, že Palestinci jsou uvězněni, a to bez domovů, které jsou ničeny, bez jídla, vody či léků. Navíc jsou vystaveni bombardování a střelbě, když se snaží získat humanitární pomoc. „Jakákoli lidskost chybí,“ podotkla.
„Pokud to není genocida, pak to vypadá velmi podobně jako definice, která se používá k vyjádření jejího významu,“ komentovala.
Izraelské úřady na žádost Politica o vyjádření nereagovaly. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua, na něhož je kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC), se ale opakovaně brání nařčení z genocidy, tedy cílené likvidace určité populace nebo její části.
