Izrael povolí přísun zboží do Gazy skrze prověřené obchodníky

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Na síti X to oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Cílem je podle úřadu navýšení objemu pomoci do Pásma Gazy a zároveň snížení závislosti na pomoci poskytované OSN a mezinárodními organizacemi. Úřad také zopakoval, že přijímaná opatření mají „zabránit zapojení Hamásu do přísunu a distribuce pomoci“.

Podle deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra'el Kac řekl, že Izrael musí podniknout všechny potřebné kroky k naplnění cílů války v Pásmu Gazy, tedy porážce palestinského teroristického hnutí Hamás a vytvoření podmínek k návratu jím držených rukojmí.

O dalším postupu ve válce v Pásmu Gazy také v úterý jednali za účasti náčelníka generálního štábu izraelské armády Ejala Zamira ministři, kteří zasedají v bezpečnostním kabinetu. Podle neoficiálních zdrojů izraelští vládní politici uvažují o úplném zabrání Pásma Gazy. „Izraelská armáda je připravena provést jakékoliv rozhodnutí bezpečnostního kabinetu,“ uvedla po jednání kancelář izraelského premiéra.

Podle izraelských médií by mohl bezpečnostní kabinet znovu jednat a schválit nový postup ve čtvrtek. „Je nezbytné zcela porazit nepřítele v Gaze, osvobodit všechna rukojmí a zajistit, aby Gaza nebyla pro Izrael bezpečnostní hrozbou. Žádného z těchto úkolů se nevzdáme,“ citovala Netanjahua agentura AFP z prohlášení, které zveřejnil úřad premiéra.

Americký prezident Donald Trump a jeho zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff také podle serveru Axios v pondělí jednali o plánech výrazného posílení humanitární činnosti USA v Pásmu Gazy. Izrael by takový krok podle zdrojů Axiosu uvítal.

Americký zdroj uvedl, že USA „převezmou“ správu humanitárních snah v Pásmu Gazy, jelikož Izrael věc neřeší adekvátně, napsal server.

Střelba v blízkosti humanitárních center

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci, kterou částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v pásmu.

Na konci května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů ze strany izraelských jednotek, při nichž byly v minulosti zabity až desítky Palestinců.

Na konci července začaly některé státy se souhlasem Izraele do Pásma Gazy shazovat humanitární pomoc z letadel pomocí padáků. OSN dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

4 minuty
Zpravodaj ČT David Borek o izraelském povolení přísunu zboží do Gazy
Zdroj: ČT24

Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladovění a podle OSN tam bylo od konce května zabito více než třináct set lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy kontrolovaného Hamásem zemřelo v důsledku podvýživy již 180 lidí, včetně 93 dětí.

Izrael kvůli jeho politice omezované distribuce humanitární pomoci opakovaně kritizovaly mezinárodní organizace, OSN a některé západní vlády. Kritika zazněla i uvnitř Izraele. V červenci skupina tří desítek zemí ve společném prohlášení vyzvala k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudila zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Česko se nepřipojilo.

Postoj české vlády je nepřijatelný, volají humanitární organizace

V reakci na výzvu k ukončení války, ke které se Česko nepřipojilo, prezident Petr Pavel sdělil, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc „dívá trochu jinak“. Později se sešel s ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) a uvedl, že situaci „nevnímá jako rozpor, ale spíše jako potřebu častějších konzultací“. Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu. Podle prezidentské kanceláře je ale také nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze.

Po tom volají i české humanitární organizace. Český červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic vyzvaly vládu Petra Fialy (ODS) k odsouzení porušování mezinárodního práva v Gaze. „Civilisté neúčastnící se bojů jsou zabíjeni při nerozlišujících vojenských operacích, systém přísunu a nestranného rozdělování humanitární pomoci zkolaboval, distribuci potravin provází střelba, děti umírají hlady, rodiny jsou opakovaně nuceně vysídlovány,“ uvedly organizace.

Česká zahraniční politika podle nich stojí nejen na spojeneckých závazcích a ekonomických zájmech, ale také na hodnotových a právních závazcích. „Postoj české vlády, která se vyhýbá pojmenování příčin výše popsaného utrpení, je nepřijatelný a neslučitelný s jejími deklarovanými hodnotami,“ podotkly.

Na vládu apelují, aby odsoudila porušování mezinárodního humanitárního práva v Gaze a postavila se proti plánům na nucené přesídlení obyvatel Gazy do třetích zemí. Kabinet by podle nich měl využít diplomatické nástroje k dosažení respektování mezinárodního humanitárního práva oběma stranami konfliktu, včetně propuštění rukojmí, dosažení trvalého příměří a zajištění ochrany civilistů.

Vláda by také podle organizací měla podpořit ukončení blokády Gazy a obnovení funkčního systému nezávislé a nestranné humanitární pomoci pod koordinací OSN s důrazem na její spravedlivé rozdělování a s opatřeními zamezujícími její zneužití.

Lipavský: Cestou k řešení konfliktu jsou jednání

Podle Lipavského nejsou cestou k řešení konfliktu deklaratorní gesta a prohlášení třetích stran, ale přímá jednání mezi účastníky. „My své zájmy tlumočíme přímo svým partnerům, nikoli zprostředkovaně prostřednictvím duplikujících se veřejných prohlášení,“ uvedl Lipavský. V tlumočení českých zájmů je podle něj diplomacie aktivní, situaci telefonicky řešil s izraelským, egyptským a v úterý s jordánským protějškem.

Vláda podle Lipavského opakovaně uvádí, že tíživou humanitární situaci v Gaze je nutné řešit. „Nad rámec více než 22 milionů korun pro Gazu schválených tento rok jsem na konci minulého týdne podepsal uvolnění dalších čtyř milionů korun, díky kterým přes Světový potravinový program dodáme potraviny do Gazy. Dotací ve výši pěti milionů korun byl podpořen projekt Charity ČR ve spolupráci s Caritas Jerusalem na pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám,“ uvedl šéf diplomacie.

Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí doplnila, že úřadující vedoucí Stálé mise ČR při OSN minulý týden jasně shrnula českou pozici v projevu v OSN. „Mimo jiné uvedla, že Česko vyzývá k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí jako kroku směrem k trvalému ukončení násilí,“ poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Představitelé administrativy prezident Donalda Trumpa označili tři střely do hlavy za nutnou sebeobranu.
před 28 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 4 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 5 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...