Izrael povolí přísun zboží do Gazy skrze prověřené obchodníky

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Na síti X to oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Cílem je podle úřadu navýšení objemu pomoci do Pásma Gazy a zároveň snížení závislosti na pomoci poskytované OSN a mezinárodními organizacemi. Úřad také zopakoval, že přijímaná opatření mají „zabránit zapojení Hamásu do přísunu a distribuce pomoci“.

Podle deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra'el Kac řekl, že Izrael musí podniknout všechny potřebné kroky k naplnění cílů války v Pásmu Gazy, tedy porážce palestinského teroristického hnutí Hamás a vytvoření podmínek k návratu jím držených rukojmí.

O dalším postupu ve válce v Pásmu Gazy také v úterý jednali za účasti náčelníka generálního štábu izraelské armády Ejala Zamira ministři, kteří zasedají v bezpečnostním kabinetu. Podle neoficiálních zdrojů izraelští vládní politici uvažují o úplném zabrání Pásma Gazy. „Izraelská armáda je připravena provést jakékoliv rozhodnutí bezpečnostního kabinetu,“ uvedla po jednání kancelář izraelského premiéra.

Podle izraelských médií by mohl bezpečnostní kabinet znovu jednat a schválit nový postup ve čtvrtek. „Je nezbytné zcela porazit nepřítele v Gaze, osvobodit všechna rukojmí a zajistit, aby Gaza nebyla pro Izrael bezpečnostní hrozbou. Žádného z těchto úkolů se nevzdáme,“ citovala Netanjahua agentura AFP z prohlášení, které zveřejnil úřad premiéra.

Americký prezident Donald Trump a jeho zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff také podle serveru Axios v pondělí jednali o plánech výrazného posílení humanitární činnosti USA v Pásmu Gazy. Izrael by takový krok podle zdrojů Axiosu uvítal.

Americký zdroj uvedl, že USA „převezmou“ správu humanitárních snah v Pásmu Gazy, jelikož Izrael věc neřeší adekvátně, napsal server.

Střelba v blízkosti humanitárních center

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci, kterou částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v pásmu.

Na konci května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů ze strany izraelských jednotek, při nichž byly v minulosti zabity až desítky Palestinců.

Na konci července začaly některé státy se souhlasem Izraele do Pásma Gazy shazovat humanitární pomoc z letadel pomocí padáků. OSN dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek o izraelském povolení přísunu zboží do Gazy
Zdroj: ČT24

Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladovění a podle OSN tam bylo od konce května zabito více než třináct set lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy kontrolovaného Hamásem zemřelo v důsledku podvýživy již 180 lidí, včetně 93 dětí.

Izrael kvůli jeho politice omezované distribuce humanitární pomoci opakovaně kritizovaly mezinárodní organizace, OSN a některé západní vlády. Kritika zazněla i uvnitř Izraele. V červenci skupina tří desítek zemí ve společném prohlášení vyzvala k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudila zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Česko se nepřipojilo.

Postoj české vlády je nepřijatelný, volají humanitární organizace

V reakci na výzvu k ukončení války, ke které se Česko nepřipojilo, prezident Petr Pavel sdělil, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc „dívá trochu jinak“. Později se sešel s ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) a uvedl, že situaci „nevnímá jako rozpor, ale spíše jako potřebu častějších konzultací“. Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu. Podle prezidentské kanceláře je ale také nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze.

Po tom volají i české humanitární organizace. Český červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic vyzvaly vládu Petra Fialy (ODS) k odsouzení porušování mezinárodního práva v Gaze. „Civilisté neúčastnící se bojů jsou zabíjeni při nerozlišujících vojenských operacích, systém přísunu a nestranného rozdělování humanitární pomoci zkolaboval, distribuci potravin provází střelba, děti umírají hlady, rodiny jsou opakovaně nuceně vysídlovány,“ uvedly organizace.

Česká zahraniční politika podle nich stojí nejen na spojeneckých závazcích a ekonomických zájmech, ale také na hodnotových a právních závazcích. „Postoj české vlády, která se vyhýbá pojmenování příčin výše popsaného utrpení, je nepřijatelný a neslučitelný s jejími deklarovanými hodnotami,“ podotkly.

Na vládu apelují, aby odsoudila porušování mezinárodního humanitárního práva v Gaze a postavila se proti plánům na nucené přesídlení obyvatel Gazy do třetích zemí. Kabinet by podle nich měl využít diplomatické nástroje k dosažení respektování mezinárodního humanitárního práva oběma stranami konfliktu, včetně propuštění rukojmí, dosažení trvalého příměří a zajištění ochrany civilistů.

Vláda by také podle organizací měla podpořit ukončení blokády Gazy a obnovení funkčního systému nezávislé a nestranné humanitární pomoci pod koordinací OSN s důrazem na její spravedlivé rozdělování a s opatřeními zamezujícími její zneužití.

Lipavský: Cestou k řešení konfliktu jsou jednání

Podle Lipavského nejsou cestou k řešení konfliktu deklaratorní gesta a prohlášení třetích stran, ale přímá jednání mezi účastníky. „My své zájmy tlumočíme přímo svým partnerům, nikoli zprostředkovaně prostřednictvím duplikujících se veřejných prohlášení,“ uvedl Lipavský. V tlumočení českých zájmů je podle něj diplomacie aktivní, situaci telefonicky řešil s izraelským, egyptským a v úterý s jordánským protějškem.

Vláda podle Lipavského opakovaně uvádí, že tíživou humanitární situaci v Gaze je nutné řešit. „Nad rámec více než 22 milionů korun pro Gazu schválených tento rok jsem na konci minulého týdne podepsal uvolnění dalších čtyř milionů korun, díky kterým přes Světový potravinový program dodáme potraviny do Gazy. Dotací ve výši pěti milionů korun byl podpořen projekt Charity ČR ve spolupráci s Caritas Jerusalem na pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám,“ uvedl šéf diplomacie.

Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí doplnila, že úřadující vedoucí Stálé mise ČR při OSN minulý týden jasně shrnula českou pozici v projevu v OSN. „Mimo jiné uvedla, že Česko vyzývá k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí jako kroku směrem k trvalému ukončení násilí,“ poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Netflix odmítl zvýšit svou nabídku na koupi filmových studií a streamovací divize mediálního konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). V noci na pátek to uvedly agentury Reuters a AP. Označily to za překvapivý krok, který po několikaměsíční bitvě o převzetí otevírá dveře k akvizici slavného hollywoodského rivala společnosti Paramount Skydance.
03:21Aktualizovánopřed 22 mminutami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 3 hhodinami

Pákistán podle AFP zaútočil na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu

Pákistánské letectvo zaútočilo na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny z Kábulu a provincií Kandahár a Paktía. Podle Islámábádu jde o odvetu za afghánské údery podél společné hranice. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od loňského října, kdy při hraničních střetech zahynuly desítky lidí. Pákistán viní svého souseda z podpory odnože hnutí Taliban, která chce svrhnout vládu v Islámábádu a nahradit ji režimem radikálního islámu.
00:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nemám informace o Epsteinových zločinech, ptejte se Trumpa, řekla Clintonová výboru

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 12 hhodinami
Načítání...