Izrael povolí přísun zboží do Gazy skrze prověřené obchodníky

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Na síti X to oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Cílem je podle úřadu navýšení objemu pomoci do Pásma Gazy a zároveň snížení závislosti na pomoci poskytované OSN a mezinárodními organizacemi. Úřad také zopakoval, že přijímaná opatření mají „zabránit zapojení Hamásu do přísunu a distribuce pomoci“.

Podle deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra'el Kac řekl, že Izrael musí podniknout všechny potřebné kroky k naplnění cílů války v Pásmu Gazy, tedy porážce palestinského teroristického hnutí Hamás a vytvoření podmínek k návratu jím držených rukojmí.

O dalším postupu ve válce v Pásmu Gazy také v úterý jednali za účasti náčelníka generálního štábu izraelské armády Ejala Zamira ministři, kteří zasedají v bezpečnostním kabinetu. Podle neoficiálních zdrojů izraelští vládní politici uvažují o úplném zabrání Pásma Gazy. „Izraelská armáda je připravena provést jakékoliv rozhodnutí bezpečnostního kabinetu,“ uvedla po jednání kancelář izraelského premiéra.

Podle izraelských médií by mohl bezpečnostní kabinet znovu jednat a schválit nový postup ve čtvrtek. „Je nezbytné zcela porazit nepřítele v Gaze, osvobodit všechna rukojmí a zajistit, aby Gaza nebyla pro Izrael bezpečnostní hrozbou. Žádného z těchto úkolů se nevzdáme,“ citovala Netanjahua agentura AFP z prohlášení, které zveřejnil úřad premiéra.

Americký prezident Donald Trump a jeho zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff také podle serveru Axios v pondělí jednali o plánech výrazného posílení humanitární činnosti USA v Pásmu Gazy. Izrael by takový krok podle zdrojů Axiosu uvítal.

Americký zdroj uvedl, že USA „převezmou“ správu humanitárních snah v Pásmu Gazy, jelikož Izrael věc neřeší adekvátně, napsal server.

Střelba v blízkosti humanitárních center

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci, kterou částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v pásmu.

Na konci května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů ze strany izraelských jednotek, při nichž byly v minulosti zabity až desítky Palestinců.

Na konci července začaly některé státy se souhlasem Izraele do Pásma Gazy shazovat humanitární pomoc z letadel pomocí padáků. OSN dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek o izraelském povolení přísunu zboží do Gazy
Zdroj: ČT24

Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladovění a podle OSN tam bylo od konce května zabito více než třináct set lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy kontrolovaného Hamásem zemřelo v důsledku podvýživy již 180 lidí, včetně 93 dětí.

Izrael kvůli jeho politice omezované distribuce humanitární pomoci opakovaně kritizovaly mezinárodní organizace, OSN a některé západní vlády. Kritika zazněla i uvnitř Izraele. V červenci skupina tří desítek zemí ve společném prohlášení vyzvala k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudila zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Česko se nepřipojilo.

Postoj české vlády je nepřijatelný, volají humanitární organizace

V reakci na výzvu k ukončení války, ke které se Česko nepřipojilo, prezident Petr Pavel sdělil, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc „dívá trochu jinak“. Později se sešel s ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) a uvedl, že situaci „nevnímá jako rozpor, ale spíše jako potřebu častějších konzultací“. Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu. Podle prezidentské kanceláře je ale také nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze.

Po tom volají i české humanitární organizace. Český červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic vyzvaly vládu Petra Fialy (ODS) k odsouzení porušování mezinárodního práva v Gaze. „Civilisté neúčastnící se bojů jsou zabíjeni při nerozlišujících vojenských operacích, systém přísunu a nestranného rozdělování humanitární pomoci zkolaboval, distribuci potravin provází střelba, děti umírají hlady, rodiny jsou opakovaně nuceně vysídlovány,“ uvedly organizace.

Česká zahraniční politika podle nich stojí nejen na spojeneckých závazcích a ekonomických zájmech, ale také na hodnotových a právních závazcích. „Postoj české vlády, která se vyhýbá pojmenování příčin výše popsaného utrpení, je nepřijatelný a neslučitelný s jejími deklarovanými hodnotami,“ podotkly.

Na vládu apelují, aby odsoudila porušování mezinárodního humanitárního práva v Gaze a postavila se proti plánům na nucené přesídlení obyvatel Gazy do třetích zemí. Kabinet by podle nich měl využít diplomatické nástroje k dosažení respektování mezinárodního humanitárního práva oběma stranami konfliktu, včetně propuštění rukojmí, dosažení trvalého příměří a zajištění ochrany civilistů.

Vláda by také podle organizací měla podpořit ukončení blokády Gazy a obnovení funkčního systému nezávislé a nestranné humanitární pomoci pod koordinací OSN s důrazem na její spravedlivé rozdělování a s opatřeními zamezujícími její zneužití.

Lipavský: Cestou k řešení konfliktu jsou jednání

Podle Lipavského nejsou cestou k řešení konfliktu deklaratorní gesta a prohlášení třetích stran, ale přímá jednání mezi účastníky. „My své zájmy tlumočíme přímo svým partnerům, nikoli zprostředkovaně prostřednictvím duplikujících se veřejných prohlášení,“ uvedl Lipavský. V tlumočení českých zájmů je podle něj diplomacie aktivní, situaci telefonicky řešil s izraelským, egyptským a v úterý s jordánským protějškem.

Vláda podle Lipavského opakovaně uvádí, že tíživou humanitární situaci v Gaze je nutné řešit. „Nad rámec více než 22 milionů korun pro Gazu schválených tento rok jsem na konci minulého týdne podepsal uvolnění dalších čtyř milionů korun, díky kterým přes Světový potravinový program dodáme potraviny do Gazy. Dotací ve výši pěti milionů korun byl podpořen projekt Charity ČR ve spolupráci s Caritas Jerusalem na pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám,“ uvedl šéf diplomacie.

Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí doplnila, že úřadující vedoucí Stálé mise ČR při OSN minulý týden jasně shrnula českou pozici v projevu v OSN. „Mimo jiné uvedla, že Česko vyzývá k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí jako kroku směrem k trvalému ukončení násilí,“ poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
21:23Aktualizovánopřed 17 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
09:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
14:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
08:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
01:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
10:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 8 hhodinami
Načítání...