Prezident Petr Pavel předpokládá debatu s vládou o stanovisku Česka v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Tuzemsko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Zástupci vlády později řekli, že je potřeba situaci v Pásmu Gazy stabilizovat a že civilistům je nutné doručovat humanitární pomoc. Co se převodu téměř miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany na platy hasičů a policistů týče, vládní rozhodnutí prezident označil za „nesystémové řešení“.
„To bude potřeba se zeptat vlády,“ odpověděl Pavel na dotaz, proč Česko mezi signatáři chybí. „Já jsem tuto otázku s vládou nekonzultoval, ona ji se mnou také ne, takže nevím, co vedlo vládu k tomuto rozhodnutí. Já se na to dívám trochu jinak a předpokládám, že debata na téma, jak v této věci dál postupovat a jaké stanovisko by Česká republika měla dále zastávat, ještě přijde,“ dodal.
Ministři kabinetu Petra Fialy (ODS) před jednáním vlády řekli, že je potřeba situaci v Pásmu Gazy stabilizovat a že civilistům je potřeba doručovat humanitární pomoc. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ve vyjádření souhlasil s tím, že humanitární situace je kritická a je nutné ji řešit.
„Proto během jednání já i další evropští představitelé v čele s (šéfkou diplomacie EU) Kajou Kallasovou naléháme na Izrael, aby rozšířil počet hraničních přechodů, přes které může proudit humanitární pomoc. Tato přímá jednání jsou smysluplnější než jednostranná veřejná kritika, o čemž svědčí i skutečnost, že nedávné prohlášení explicitně pochválili teroristé z Hamásu,“ uvedl Lipavský.
„Je potřeba, aby se situace jak v Pásmu Gazy, tak obecně na Blízkém východě pokud možno co nejrychleji stabilizovala,“ řekl ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný. „Osobně vnímám kriticky některé kroky kabinetu (izraelského) premiéra (Benjamina) Netanjahua, protože je potřeba respektovat i to, že civilistům je potřeba dokázat doručit humanitární pomoc,“ dodal s tím, že k tomu tuzemská vláda dlouhodobě vyzývá.
Ministr zdravotnictví a první místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek uvedl, že jakoukoli válku je potřeba ukončit. „Ale nesmí být ukončena tím, že zvítězí ten, který ji vyhlásil, začal ji, napadl tu zemi. V naší historii, když takto skončila válka, nikdy to nevedlo k trvalému míru,“ zdůraznil. Je podle něj potřeba nastavit pravidla a principy fungování Gazy a celého regionu, aby se konflikty neopakovaly.
„Opakovaně jako Česká republika dáváme najevo, že nám záleží na tom, aby humanitární pomoc do Pásma Gazy nebyla nikým blokovaná, aby směřovala těm, kteří ji potřebují,“ sdělil ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. „Záleží nám na tom, aby se válečný konflikt ukončil. Jsme si ale pevně vědomi toho, že na jeho začátku byl teroristický útok a dlouhodobě vážné a opakované útoky na demokratický režim Izraele,“ podotkl.
Více než sto humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa také ve středu vyzvalo vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN.
Organizace upozorňují, že lidé v regionu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích Pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Výzvu kromě mezinárodních organizací Lékaři bez hranic, Save the Children nebo konfederace katolických charit Caritas Internationalis podepsala také tuzemská organizace Člověk v tísni.
Výzvu podepsalo 29 zemí
Velká Británie a další západní země spolu s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a řešení krizí Hadjou Lahbibovou v pondělí vydaly společné prohlášení, v němž vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizovaly současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“. Výzvu dosud podepsalo 29 zemí včetně Slovenska či Japonska.
Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake v pondělí sdělil, že česká diplomacie nebyla oslovena s nabídkou, aby se připojila k prohlášení o zastavení války v Gaze. S nutností řešit humanitární situaci souhlasí, dodal.
„Odtržené od reality,“ hodnotí prohlášení Jeruzalém
„Izrael odmítá společné prohlášení skupiny zemí, protože je odtržené od reality a vysílá chybný signál Hamásu,“ uvedla dříve v reakci diplomacie židovského státu. Podle ní je jediným zodpovědným za pokračování války palestinské teroristické hnutí Hamás, protože zatím nepřistoupilo na návrh příměří a úmyslně vyvíjí činnost, která ubližuje civilistům čekajícím na pomoc.
Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v říjnu 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 59 106 Palestinců, napsala agentura AFP s tím, že OSN tyto údaje považuje za spolehlivé.
„Nesystémový“ převod peněz na platy policistů a hasičů z rozpočtu obrany
Pavel se v Japonsku vyjádřil také k informacím, které před pár dny přinesla ČT, z nichž vyplývá, že na platy policistů a hasičů v tomto roce by mělo jít přes 900 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany. „To, že se má miliarda převádět na platy hasičů a policistů, vnímám jako nesystémové řešení, které, pokud by byla ve vládě větší koordinace, se nemuselo řešit takovýmto ad hoc způsobem,“ komentovala vše hlava státu.
„Možná to i nesystémové je. Některá opatření se dělají i v průběhu roku, že se to nelíbí, je pochopitelné,“ reagoval na kritiku ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09). Je podle něj pravděpodobné, že převody budou i jinde. Kabinet podle Ženíška nicméně splní závazek dvou procent hrubého domácího produktu na výdaje na obranu.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jde o technickou záležitost – přesun peněz mezi kapitolami, kterých činí vláda více. Za klíčové označil po zasedání kabinetu dodržení závazku dvou procent HDP na výdaje v obraně. Podle šéfa resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bylo dobré zvýšit platy v celé sféře, nikoli jen vojákům. „Bezpečnost je jenom jedna a vnitřní a vnější spolu souvisí,“ konstatoval. Rovnováhu mezi ozbrojenými sbory je třeba zachovat i podle Kupky. Rozhodnutí označil za rozumné.
Hasičům i policistům se od července o tři tisíce zvýšil stabilizační příspěvek, na růst platů příslušníkům bezpečnostních sborů se shodla vláda v červnu. Ministerstvo obrany minulý týden k možnému přesunu peněz uvedlo, že tyto otázky budou řešeny rozpočtovými opatřeními v srpnu v souladu s vládními prioritami. Přesun peněz kritizuje například ANO.
Od poloviny roku vzrostl plat více než deseti tisícům hasičů a zhruba čtyřiceti tisícům policistů. Na navýšení platů pro příslušníky těchto dvou složek se vedle navýšení pro vojáky shodl kabinet, peníze má zajistit dohoda ministrů financí, obrany a vnitra. Za období od července do konce prosince letošního roku má jít o 908,5 milionu.
Přesun peněz z rozpočtu obrany potvrdila ČT mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová. „V principu se bude jednat o přesun výdajů mezi kapitolami ministerstva obrany a vnitra s tím, že už nebude zasahováno do žádných jiných kapitol,“ nastínila.
