Benjamin Netanajahu

Prezident Petr Pavel předpokládá debatu s vládou o stanovisku Česka v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Tuzemsko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Zástupci vlády později řekli, že je potřeba situaci v Pásmu Gazy stabilizovat a že civilistům je nutné doručovat humanitární pomoc. Co se převodu téměř miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany na platy hasičů a policistů týče, vládní rozhodnutí prezident označil za „nesystémové řešení“.

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.

Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět, informuje agentura Reuters. Hamás v sobotu uvedl, že Izraeli nabízí propuštění deseti živých rukojmí a vrácení 18 těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň ovšem požaduje úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy, což zatím Izraelci odmítali.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Izrael usiluje o mír, ale na válečných frontách, jež organizuje Írán, je nucen bránit svou existenci před „divokými nepřáteli“, kteří touží po jeho zničení, prohlásil v pátek izraelský premiér Benjamin Netanjahu na půdě OSN v New Yorku. Pokud Írán na židovský stát zaútočí, Izrael mu úder vrátí, a to kdekoli na jeho území, sdělil.

V New Yorku v úterý začalo 79. zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN), během něhož jako první vystoupil generální tajemník António Guterres. Ten uvedl, že svět si nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou, která je podle něj nepřetržitou noční můrou. Americký prezident Joe Biden vyzval k příměří v Gaze a apeloval, aby svět neodvracel zrak od války na Ukrajině, přičemž USA podle něj ve své podpoře nepoleví.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan má za sebou jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a čeká ho setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jeho cesta na Blízký východ je zaměřena na aktuální konflikt Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás, v Saúdské Arábii hovořil s korunním princem také o dokončení širší dvoustranné dohody.

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Gantz v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat koalici premiéra Benjamina Netanjahua, nebude-li do tří týdnů schválen strategický plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. Premiér podle izraelských médií sadu jeho požadavků odmítl.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je spolu s dalšími veřejnými činiteli osobně zodpovědný za neštěstí z dubna 2021, kdy v tlačenici při židovském svátku na poutním místě na severu země zemřelo 45 lidí. Vyplývá to ze závěrečné zprávy státní vyšetřovací komise.

Sexuální násilí je součástí válečných konfliktů. Poslední kapitolu k tomuto tématu napsali teroristé z Hamásu, kteří 7. října napadli izraelské vesnice a brutálně povraždili na 1200 lidí. Podle izraelských vyšetřovatelů byly právě sexuální útoky součástí strategie, ale Hamás to odmítá.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.