Netanjahu a další jsou osobně odpovědní za tragédii na poutním místě, uzavřela vyšetřování komise

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je spolu s dalšími veřejnými činiteli osobně zodpovědný za neštěstí z dubna 2021, kdy v tlačenici při židovském svátku na poutním místě na severu země zemřelo 45 lidí. Vyplývá to ze závěrečné zprávy státní vyšetřovací komise.

„Dospěli jsme k závěru, že premiér Benjamin Netanjahu nese za tuto tragédii osobní odpovědnost,“ konstatovala komise ve zprávě. Premiér „věděl nebo měl vědět, že toto místo (...) bylo po léta špatně udržováno“ a mohlo představovat „riziko pro množství účastníků“ pouti, která se zde každoročně koná u příležitosti židovského svátku Lag ba-omer, dodala komise. Její zpráva z vyšetřování, které vedla dva a půl roku, má 320 stran.

Oslav svátku v blízkosti hory Meron u hrobu mystika Šimona bar Jochaje, který žil ve druhém století, se účastní hlavně ultraortodoxní věřící. Na konci dubna 2001 dorazilo na toto poutní místo až sto tisíc lidí. Podle výpovědí svědků a videozáznamů tehdy dav zaplnil svažitý tunelový průchod, na jehož konci byly kluzké schody. Na nich lidé začali padat a v nastalé tlačenici zahynulo 45 mužů a chlapců, dalších asi 150 se zranilo.

Komise vyzvala k obnovení trestního vyšetřování

Podle závěrů komise měl Netanjahu spolu s dalšími veřejnými činiteli včetně policejního šéfa Kobiho Šabtaje odpovědnost za „aktivní identifikaci“ problémů představujících „riziko pro lidské životy“ a „nejednal tak, jak by se očekávalo od premiéra, aby tento stav napravil“. Státní kontrolní úřad, zodpovědný za dohled nad provozem veřejných institucí, upozornil dvakrát, a sice v letech 2008 a 2011, na nevyhovující stav tohoto poutního místa, připomněla agentura AFP.

Komise ve své zprávě nedoporučila sankce či postihy vůči premiérovi s ohledem na jeho funkci a na to, že nemůže zastupovat činnost orgánů činných v trestním řízení, píše server Times of Israel. Výslovně však vyzvala k obnovení trestního vyšetřování zodpovědných osob, které vrchní státní zástupce v červenci 2021 pozastavil, aby zvláštní komise dostala prostor pro vlastní vyšetřování.

Protipandemická opatření za covidu-19 omezovala v době neštěstí venkovní shromáždění na pouhých sto osob, což znamenalo, že tehdejší akce u hory Meron musela mít zvláštní povolení vlády, které umožňovalo větší účast.

Podle četných zpráv izraelských médií byl Netanjahu, rovněž tehdejší premiér, pod tlakem svých politických spojenců z ultraortodoxních stran, aby akci schválil bez omezení účasti, a to navzdory dlouhodobým obavám policie o bezpečnost. Před akcí se premiér údajně setkal s ultraortodoxními zákonodárci a souhlasil se zrušením všech omezení na místě výměnou za podporu vybraných zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 30 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 4 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami
Načítání...