Netanjahu a další jsou osobně odpovědní za tragédii na poutním místě, uzavřela vyšetřování komise

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je spolu s dalšími veřejnými činiteli osobně zodpovědný za neštěstí z dubna 2021, kdy v tlačenici při židovském svátku na poutním místě na severu země zemřelo 45 lidí. Vyplývá to ze závěrečné zprávy státní vyšetřovací komise.

„Dospěli jsme k závěru, že premiér Benjamin Netanjahu nese za tuto tragédii osobní odpovědnost,“ konstatovala komise ve zprávě. Premiér „věděl nebo měl vědět, že toto místo (...) bylo po léta špatně udržováno“ a mohlo představovat „riziko pro množství účastníků“ pouti, která se zde každoročně koná u příležitosti židovského svátku Lag ba-omer, dodala komise. Její zpráva z vyšetřování, které vedla dva a půl roku, má 320 stran.

Oslav svátku v blízkosti hory Meron u hrobu mystika Šimona bar Jochaje, který žil ve druhém století, se účastní hlavně ultraortodoxní věřící. Na konci dubna 2001 dorazilo na toto poutní místo až sto tisíc lidí. Podle výpovědí svědků a videozáznamů tehdy dav zaplnil svažitý tunelový průchod, na jehož konci byly kluzké schody. Na nich lidé začali padat a v nastalé tlačenici zahynulo 45 mužů a chlapců, dalších asi 150 se zranilo.

Komise vyzvala k obnovení trestního vyšetřování

Podle závěrů komise měl Netanjahu spolu s dalšími veřejnými činiteli včetně policejního šéfa Kobiho Šabtaje odpovědnost za „aktivní identifikaci“ problémů představujících „riziko pro lidské životy“ a „nejednal tak, jak by se očekávalo od premiéra, aby tento stav napravil“. Státní kontrolní úřad, zodpovědný za dohled nad provozem veřejných institucí, upozornil dvakrát, a sice v letech 2008 a 2011, na nevyhovující stav tohoto poutního místa, připomněla agentura AFP.

Komise ve své zprávě nedoporučila sankce či postihy vůči premiérovi s ohledem na jeho funkci a na to, že nemůže zastupovat činnost orgánů činných v trestním řízení, píše server Times of Israel. Výslovně však vyzvala k obnovení trestního vyšetřování zodpovědných osob, které vrchní státní zástupce v červenci 2021 pozastavil, aby zvláštní komise dostala prostor pro vlastní vyšetřování.

Protipandemická opatření za covidu-19 omezovala v době neštěstí venkovní shromáždění na pouhých sto osob, což znamenalo, že tehdejší akce u hory Meron musela mít zvláštní povolení vlády, které umožňovalo větší účast.

Podle četných zpráv izraelských médií byl Netanjahu, rovněž tehdejší premiér, pod tlakem svých politických spojenců z ultraortodoxních stran, aby akci schválil bez omezení účasti, a to navzdory dlouhodobým obavám policie o bezpečnost. Před akcí se premiér údajně setkal s ultraortodoxními zákonodárci a souhlasil se zrušením všech omezení na místě výměnou za podporu vybraných zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 9 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 44 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...