Netanjahu a další jsou osobně odpovědní za tragédii na poutním místě, uzavřela vyšetřování komise

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je spolu s dalšími veřejnými činiteli osobně zodpovědný za neštěstí z dubna 2021, kdy v tlačenici při židovském svátku na poutním místě na severu země zemřelo 45 lidí. Vyplývá to ze závěrečné zprávy státní vyšetřovací komise.

„Dospěli jsme k závěru, že premiér Benjamin Netanjahu nese za tuto tragédii osobní odpovědnost,“ konstatovala komise ve zprávě. Premiér „věděl nebo měl vědět, že toto místo (...) bylo po léta špatně udržováno“ a mohlo představovat „riziko pro množství účastníků“ pouti, která se zde každoročně koná u příležitosti židovského svátku Lag ba-omer, dodala komise. Její zpráva z vyšetřování, které vedla dva a půl roku, má 320 stran.

Oslav svátku v blízkosti hory Meron u hrobu mystika Šimona bar Jochaje, který žil ve druhém století, se účastní hlavně ultraortodoxní věřící. Na konci dubna 2001 dorazilo na toto poutní místo až sto tisíc lidí. Podle výpovědí svědků a videozáznamů tehdy dav zaplnil svažitý tunelový průchod, na jehož konci byly kluzké schody. Na nich lidé začali padat a v nastalé tlačenici zahynulo 45 mužů a chlapců, dalších asi 150 se zranilo.

Komise vyzvala k obnovení trestního vyšetřování

Podle závěrů komise měl Netanjahu spolu s dalšími veřejnými činiteli včetně policejního šéfa Kobiho Šabtaje odpovědnost za „aktivní identifikaci“ problémů představujících „riziko pro lidské životy“ a „nejednal tak, jak by se očekávalo od premiéra, aby tento stav napravil“. Státní kontrolní úřad, zodpovědný za dohled nad provozem veřejných institucí, upozornil dvakrát, a sice v letech 2008 a 2011, na nevyhovující stav tohoto poutního místa, připomněla agentura AFP.

Komise ve své zprávě nedoporučila sankce či postihy vůči premiérovi s ohledem na jeho funkci a na to, že nemůže zastupovat činnost orgánů činných v trestním řízení, píše server Times of Israel. Výslovně však vyzvala k obnovení trestního vyšetřování zodpovědných osob, které vrchní státní zástupce v červenci 2021 pozastavil, aby zvláštní komise dostala prostor pro vlastní vyšetřování.

Protipandemická opatření za covidu-19 omezovala v době neštěstí venkovní shromáždění na pouhých sto osob, což znamenalo, že tehdejší akce u hory Meron musela mít zvláštní povolení vlády, které umožňovalo větší účast.

Podle četných zpráv izraelských médií byl Netanjahu, rovněž tehdejší premiér, pod tlakem svých politických spojenců z ultraortodoxních stran, aby akci schválil bez omezení účasti, a to navzdory dlouhodobým obavám policie o bezpečnost. Před akcí se premiér údajně setkal s ultraortodoxními zákonodárci a souhlasil se zrušením všech omezení na místě výměnou za podporu vybraných zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled