Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
„Vzhledem k tomu, že jednání s Íránskou islámskou republikou byla předložena nejvyššímu vedení Íránu a schválena, zrušil jsem jako prezident Spojených států amerických plánované údery a bombardování proti Íránu, které se měly uskutečnit dnes večer,“ uvedl Trump.
„Jednání a konečné body byly jak v obecné rovině, tak do nejmenších detailů schváleny všemi zúčastněnými stranami, včetně Spojených států, Izraele, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Turecka, Pákistánu, Bahrajnu, Kuvajtu, Jordánska, Egypta a dalších,“ dodal prezident USA s tím, že brzy oznámí místo a datum podpisu a že námořní blokáda Íránu zůstane v platnosti „dokud nebude tato transakce dokončena“.
Trump v uplynulých týdnech opakovaně tvrdil, že uzavření dohody je na dohled, ale tento vývoj se zatím nenaplnil, poznamenala agentura AP. Trump během čtvrtka také uvedl, že se viceprezident JD Vance o víkendu zúčastní podpisu dohody s Íránem v Evropě. Írán podle mluvčího diplomacie zatím nepřijal konečné rozhodnutí ohledně dohody se Spojenými státy. Napsala to agentura Reuters
Trump dříve během čtvrtka uvedl, že USA převezmou plnou kontrolu nad íránskou ropou a zemním plynem, obdobně, jako to udělaly ve Venezuele, kde to podle něj „skvěle“ funguje jak pro Venezuelu, tak pro Spojené státy. Později ovšem sdělil, že tyto kroky zrušil.
Trump opakovaně prohlásil, že íránské námořnictvo, letectvo, radarové systémy a systémy protivzdušné obrany a všechny další obranné prostředky a většina útočných kapacit země byly zničeny. Deník The New York Times ale minulý měsíc napsal, že veřejná prohlášení americké administrativy o vojensky zničeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují její vlastní zpravodajské služby. Podobnou zprávu zveřejnil i deník The Washington Post.
USA znovu útočily, Teherán oznámil úplné uzavření Hormuzu
Americká armáda v noci na čtvrtek oznámila, že dokončila další kolo úderů proti Íránu. Cílily na protivzdušnou obranu, průzkumná zařízení či komunikační techniku íránské armády po celé zemi, uvedlo oblastní velitelství CENTCOM. Údery začaly krátce po půlnoci íránského času (ve středu 23:15 SELČ) a jejich ukončení oznámily USA po čtyřech hodinách.
Teherán v reakci oznámil, že je pro lodní dopravu zcela uzavřen Hormuzský průliv, který je klíčovou cestou pro přepravu ropy a plynu, a že zaútočí na každou proplouvající loď. Washington však informaci o uzavření úžiny označil za nepravdivou.
Íránská média informovala o výbuších na více místech včetně jihoíránského přístavního města Bandar Abbás, které je považováno za jedno z nejdůležitějších íránských vojenských center v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu. Zasaženo bylo i několik cílů v jihoíránské provincii Hormozgán, která leží na břehu Hormuzského průlivu, mimo jiné město Sirík a ostrov Kešm.
Íránská agentura Fars uvedla, že při amerických útocích byli v oblasti Teheránu zraněni tři lidé. Přestože většina nočních úderů mířila na jih Íránu, zasaženy byly také oblasti měst Karadž a Píšvá v blízkosti Teheránu či Nazarábád na severu země.
Íránské ministerstvo zahraničí útoky odsoudilo a uvedlo, že nejnovější americké údery nejenže porušily příměří, ale učinily ho „prakticky bezvýznamným“.
Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že USA se při „tvrdých úderech“ zaměřily na „klíčová zařízení“. Zatímco o den dříve mluvil americký prezident Donald Trump o úderech v odvetě za sestřelení vrtulníku Apache Íránci, ve čtvrtek je zdůvodnil neochotou Teheránu podepsat mírovou dohodu.
V jejich průběhu v televizi Fox News uvedl, že hovořil s íránskými činiteli, kteří jej žádali o jejich ukončení. Íránská média v reakci na to citovala nejmenovaného činitele, který informaci o hovoru představitelů Teheránu s Trumpem popřel.
Kuvajt dočasně uzavřel vzdušný prostor
Kuvajt kvůli íránským útokům uzavřel svůj vzdušný prostor. Zhruba po třech hodinách tamní mezinárodní letiště uvedlo, že obnovilo provoz.
V Bahrajnu zase kvůli hrozbě útoku z Íránu opakovaně zněly sirény a tamní úřady později uvedly, že trosky zničených íránských dronů lehce zranily jedenáctiletou dívku, zapálily několik vozidel a způsobily škody na obytných budovách.
Íránská armáda během noci uvedla, že útočí na americké základny v obou zemích v reakci na noční americké údery na cíle v Íránu. Později oznámila, že vyslala dvanáct balistických střel také na základnu s americkou vojenskou technikou v Jordánsku.
Jordánsko později oznámilo, že protivzdušná obrana zachytila dvacet íránských střel mířících na oblast, kde se nachází letecká základna, na které působí americké jednotky. Podle Ammánu nebyl nikdo zraněn.
Před týdnem Teherán zaútočil na mezinárodní letiště v Kuvajtu, při čemž zemřel jeden člověk a šest desítek lidí utrpělo zranění.
Reuters: USA a Írán navzdory úderům jednají
Čtvrteční údery jsou další eskalací v době křehkého příměří, které v oblasti platí od dubna a které má umožnit vyjednání mírové dohody. To se zatím nedaří a klid zbraní je opakovaně narušován.
Diplomatické úsilí USA a Íránu zaměřené na uzavření memoranda o porozumění se však navzdory nočním útokům zintenzivnilo, píše agentura Reuters s odvoláním na tři íránské a jeden evropský zdroj. Obě země si přes zprostředkovatele vyměňují zprávy, přičemž předmětem jednání je mechanismus uvolňování desítek miliard dolarů z prodeje íránské ropy, které jsou kvůli sankcím zmrazeny v zahraničních bankách.
USA a Írán nalezly politickou shodu, spory ale podle zdrojů Reuters nadále panují ohledně detailů týkajících se uvolnění zmrazených íránských aktiv. „Írán požaduje uvolnění šesti až dvanácti miliard dolarů, zatímco Washington chce částky uvolňovat postupně pro humanitární potřeby a odmítá navrácení finančních prostředků najednou,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Prioritou íránského režimu není podle zdrojů agentury dosažení komplexní dohody, ale pouze jakéhosi rámce, který zajistí uvolnění zmrazených aktiv a ukončení války.
Válku koncem února rozpoutaly Izrael a Spojené státy útoky na Írán, který odpověděl údery na americké základny a na země v regionu a také uzavírkou Hormuzského průlivu, jímž za běžných okolností proudí dvacet procent světových dodávek ropy.
