Kuvajt

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Společnost Nestlé ukončí po 58 letech výrobu rumových pralinek. Cukrovinka začala z výrobního pásu olomouckých čokoládoven Zora sjíždět v roce 1965. Rozhodnutí stáhnout rumové pralinky ze seznamu čokoládových výrobků vedení Nestlé zdůvodnilo klesající poptávkou po této čokoládové pochoutce, řekla mluvčí společnosti Nestlé Tereza Skrbková.

Izrael nařídil evakuaci obyvatel města Kirjat Šmona u libanonské hranice, kde v posledních dnech dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci na libanonské straně. S odvoláním na izraelské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters. Český resort zahraničí v pátek kvůli vzrůstajícímu napětí vyzval Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ oznámili dobrovolné snížení těžby ropy celkem o asi 1,15 milionu barelů denně. Jen Rijád se zavázal, že do konce roku vytěží o 500 tisíc barelů denně méně. Podle saúdskoarabského ministerstva energetiky je to preventivní opatření, jehož cílem je podpořit stabilitu trhu. Rozhodnutí zřejmě zvýší ceny ropy.

Druhého kola prezidentských voleb se v zahraničí zúčastnilo o více než sedm tisíc lidí více než toho prvního. Svými hlasy jasně podpořili celkového vítěze Petra Pavla. V cizině získal přes 95 procent hlasů. Ve druhém kole v zahraničí odevzdalo svůj hlas téměř třiadvacet tisíc voličů.

Prvního kola prezidentské volby se zúčastnilo i téměř šestnáct tisíc Čechů, kteří pobývají v zahraničí. Svými hlasy nejvíce podpořili Petra Pavla. Ten od nich získal bezmála 56 procent hlasů. Na druhém místě skončila Danuše Nerudová s 28,5 procenta hlasů. Třetí místo obsadil se sedmi procenty hlasů Pavel Fischer. Nejvíce platných hlasů (1 888) Češi odevzdali v Německu.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

V Praze byl před svým bytem postřelen atašé kuvajtského velvyslanectví Salam Jassim Al Mubarak. Vyšetřovatelům se podařila zajistit zbraň, ze které neznámý pachatel střílel. Jednalo se o speciální typ pistole ze 70. let, který byl určen pro příslušníky I. správy StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Cena elektřiny na evropské burze v Lipsku dosáhla nového rekordu. V pondělí poprvé přesáhla hranici sedmi set eur za megawatthodinu, tedy více než sedmnácti tisíc korun. Během dnešního obchodování na energetické burze v Lipsku mírně klesla k částce 654 eur za megawatthodinu. Na drahou elektřinu má vliv hlavně zvyšující se cena plynu a strach z omezení jeho dodávek z Ruska. O řešení energetické krize jednal v úterý večer poradní orgán vlády NERV. V Událostech, komentářích se nad otázkou řešení energetické krize střetli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Po šesti týdnech od zahájení operace Pouštní bouře skončila před 30 lety válka za osvobození Kuvajtu. Z Oválné pracovny Bílého domu oznámil konec konfliktu americký prezident George Bush a nastínil další kroky. Na osvobozování Kuvajtu se podílela i Československá protichemická jednotka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

„Každá válka je jiná, zároveň je ale každá stejná.“ Parafráze věty veterána z války v Perském zálivu Anthonyho Swofforda zprvu příliš neříká, přesto konflikt na Blízkém východě velmi vystihuje. V každé válce umírají lidé, trpí civilisté. Operace Pouštní bouře ale přinesla jisté změny. Ofenziva koaličních vojsk proti irácké armádě Saddáma Husajna se vedla výhradně ze vzduchu a za velkého zájmu médií. Věta reportéra CNN Petera Arnetta „Nebe nad Bagdádem září“ vstoupila do historie. Poslední fáze „války v přímém přenosu“ odstartovala prvními spojeneckými nálety 17. ledna 1991.

Na Blízkém východě se podařilo ukončit tříletý spor mezi Katarem a čtyřmi dalšími arabskými státy, který vznikl kvůli údajné katarské podpoře teroristických skupin a jeho spolupráci s Íránem. Dohoda má umožnit zrušení obchodních a cestovních embarg. Podle úterního oznámení Bílého domu se na vyjednávání podílel prezidentův poradce a zeť Jared Kushner. Představitelé států Perského zálivu dohodu podepsali v úterý.

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Ve věku 91 let zemřel kuvajtský vládce šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, který v ropné velmoci vládl od roku 2006. Emír byl v půlce července hospitalizován kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. Do úřadu bude ve středu jako nový emír uveden korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.