Ukrajině jsme poslali méně, než šlo za rok na válku v Iráku, říká americký generál

Nahrávám video

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Co si myslíte o přerušení americké pomoci Ukrajině?

Lituji toho, že se to stalo, a velmi mě znepokojuje, že to může mít potenciálně devastující efekt na Ukrajinu. Američani si neuvědomují a americký prezident si neuvědomuje a ani současné vedení Republikánské strany si neuvědomuje to, jak důležitá Ukrajina je. A to, že bojují za nás za všechny. Bojují za demokracii po celém světě, nejenom na Ukrajině, a dokázali se postavit Vladimiru Putinovi. To je něco, co bychom měli podporovat.

Jsem velmi, velmi znepokojený a znechucený tím, co předvedli Donald Trump a jeho viceprezident celému světu v Oválné pracovně. Což bylo velmi nedávno a jsem z toho velmi smutný, i z toho, že byla zastavena ta americká vojenská pomoc. Přijde mi to naprosto absurdní, směšné.

Před patnácti lety, a tohle rád připomínám Američanům a celému světu, utrácely Spojené státy tři sta milionů dolarů denně za válku v Iráku a Afghánistánu. Tři sta milionů dolarů každý den. To je jedenáct miliard za měsíc.

A zatím to, co jsme poslali Ukrajině, to je méně než rok války v Iráku, války v Afghánistánu. A přitom to, co se děje na Ukrajině, je o tolik důležitější pro Spojené státy i pro globální bezpečnost než cokoliv, co se stalo v Iráku a Afghánistánu.

Kvůli jaderným zbraním, které mají Rusové?

Kvůli jaderným zbraním i kvůli tomu, že je to Rusko. Kvůli tomu, co by se stalo, kdyby Ukrajina padla, co by to znamenalo pro NATO, co by to znamenalo pro Evropu. Měli bychom jim dávat víc, abychom zajistili, že dokážou Rusy zastavit. Nejenom zabránit tomu, aby si vzali další území, ale abychom (Ukrajincům) umožnili, aby vytlačili Rusy ven, pryč ze všech těch východních provincií, z Doněcka, z Donbasu.

Protože to je naprosto životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem a aby Rusko nemohlo dál expandovat, aby nemohlo obnovovat impérium, které Vladimir Putin chce obnovit. Tohle mu nesmíme dovolit. Ukrajina stojí v cestě tomu, že by Rusko mohlo potenciálně ovládnout mnohem víc evropských zemí, včetně České republiky. A to by se velmi snadno mohlo stát, pokud dovolíme, aby Ukrajina padla. Takže Američané, Spojené státy musí dál podporovat Ukrajinu.

A to, že teď máme prezidenta, který si to neuvědomuje, jak je to důležité, že máme vedení Republikánské strany, které si to neuvědomuje, to je pro mě naprosto absurdní, neuvěřitelně smutné.

Spojené státy přestaly také sdílet zpravodajské informace. Jak se musí generálové přizpůsobit, když nemají tuhle podporu od Spojených států v okamžiku, kdy potřebují reagovat na bojišti?

Máte naprostou pravdu. To je velmi důležitá věc a asi jsem ji měl zmínit sám. Informace od zpravodajců jsou strašně důležité. Ukrajina je naším partnerem, což znamená, že bychom měli udělat cokoliv, co můžeme, abychom jim pomohli v boji. Dali jsme jim spoustu informací na začátku války. Podařilo se jim zabít tolik ruských generálů, protože jsme jim byli schopní říct, kde přesně jsou, protože sledujeme jejich telekomunikace. Není absolutně žádný důvod, proč by Spojené státy a NATO v tomhle nemohly pokračovat.

Jaká je role NATO?

NATO poskytovalo bezpečnostní záruky, které simulovaly hospodářství po celé Evropě, ve Spojených státech, v Kanadě, v celém svobodném světě. Takže je to neuvěřitelně důležitá věc. Není to jenom vojenská aliance, je to i ekonomická aliance. A je to také politická aliance a kulturní aliance. NATO jsou jako naši bratři. Udělejme cokoliv, co můžeme udělat pro to, abychom mohli tenhle vztah nějak dál podporovat.

Dobrých věcí z války na Ukrajině moc nevzešlo, ale to, že se NATO rozšířilo o dva nové členy, jmenovitě Švédsko a Finsko, to je moc důležitá věc. Takže cokoliv, co můžeme udělat, abychom ten vztah mohli budovat a posilovat a kultivovat, to všechno prospěje nám všem. Protože tahle bezpečnost umožnila prosperitu ekonomikám po celé Evropě, ve Spojených státech, a to do neuvěřitelné míry za těch posledních pár dekád.

Já jako profesionální voják jsem sloužil s vojáky NATO. Sloužil jsem s vojáky NATO celou svoji kariéru v Iráku, kde jsem byl patnáct měsíců. Bylo tam zastoupených třicet tři různých zemí. Každému to prospívá, když je NATO silné, každému.

A další věc: Rusko a Vladimira Putina to vždycky oslabí, když náš vztah posiluje. Vidět pak lidi, jako je Elon Musk, kteří mluví o tom, že bychom měli opustit NATO, to je tak pobuřující, tak absurdní a neuvěřitelně hloupé. Proč byste si podřezávali větev, na které sedíte? Což je přesně to, co bychom udělali, kdybychom oslabovali NATO.

Koho by potěšilo rozložení NATO?

Kdyby se NATO rozložilo, tak máme opravdu velký problém, protože to by v podstatě otevřelo dveře ruské agresi. Spojenci NATO musí zůstávat silní. Podívejte, kdyby Spojené státy opustily NATO, byla by to hrozná věc, ale nebyl by to umíráček pro NATO. Jsem přesvědčený, že kdyby se to stalo, tak se ta koalice nerozpadne. Podívejte se na Velkou Británii, na Francii, na Německo. Oni se té role zhostí sami.

Oni nedovolí, alespoň si to myslím, aby se Aliance rozpadla. Byla by to hrozná věc, kdyby se Spojené státy stáhly – hrozná věc, ale nebyl by to konec světa.

Donald Trump řekl: „Pokud nebudou platit, tedy myšleno členské státy NATO, nebudu je bránit. Myslíte si, že by přišli oni bránit nás? Měli by, ale já si nejsem jistý.“

Ale vždyť už to udělali! Už to udělali, když nám přišli na pomoc po 11. září. To byl jediný případ v historii, kdy byl článek 5 aktivován a NATO nám přišlo pomoct po 11. září. Proto jsem byl v Iráku a tam jsem spolupracoval s Němci a Francouzi a s Brity a s Rumuny a s Čechy – tam byli všichni.

Celá aliance NATO bojovala za nás v Iráku, v Afghánistánu. Oni nám pomůžou, protože právě tak ta aliance má fungovat. A to, že my bychom ji opouštěli, to je úplně šílená myšlenka. Mimochodem: Donald Trump vůbec nechápe, jak důležité NATO je pro Spojené státy. Není to něco, co my děláme pro ně; je to něco, co oni dělají pro nás do úplně stejné míry.

Jaký je váš pohled na americké základny v Evropě?

Základny jsou neuvěřitelně důležité. Není nic důležitějšího než mít vojáky přímo na místě. V takových oblastech je hrozně důležité mít tuhle přítomnost v zámoří, protože nejenom že jste díky tomu silnější vojensky, ale zároveň získáváte strašně moc ekonomicky a kulturně.

Ale pak je tady ještě druhá věc. To, že tam máte ty vojáky, tak tím vysíláte určitou zprávu. Říkáte: „Tohle je pro nás natolik důležité, že tady máme americké vojáky.“ A to je velmi silné sdělení. Jednak směrem k těm lidem, kterým pomáháte, ale také k lidem jako Vladimir Putin, kterým říkáte: „Hele, pokud přijdeš sem, pokud chceš napadnout tuhle zemi, tak musíš projít přes americké vojáky.“ To je hrozně důležité mít, tam přítomnost, protože tím jasně něco říkáte celému světu.

Asi nejznámější základnou je základna Ramstein v Německu. Jak důležitá je tahle základna? Kvůli logistice?

Je to nesmírně důležité. Potřebujete logistické dodavatelské řetězce, díky kterým dostanete vybavení co nejrychleji na bojiště. Když já jsem pomáhal během války v Iráku, tak jsme tam vozili tisíc náklaďáků denně z Kuvajtu. Tisíc denně.

Je zapotřebí logistických kapacit, aby se mohly věci dopravovat letadlem a dostaly se tam, kde jsou potřeba, ale je zapotřebí také námořních linek a přístavů, protože ne všechno se dá posílat letadly. Valná většina vojenského vybavení putuje po moři.

Jak je to s věrností americké armády?

Problém je v tom, že vojáci mají tendenci se potácet mezi věrností prezidentovi a věrností ústavě. Donald Trump chce být král, ale nyní my krále nemáme. Co máme, je ústava Spojených států a vojsko, námořnictvo, letectvo – ale i úředníci. Ti všichni přísahají věrnost ústavě Spojených států a našim institucím, naší vládě. Ale ne konkrétnímu člověku. Jenže bohužel máme vojáky, kteří v tomhle nemají úplně jasno a myslí si, že Donald Trump je někdo, komu se skládá slib.

Poslechnou všichni vojáci? Cokoliv, co po nich bude vrchní velitel, tedy prezident, chtít?

Já myslím, že většina ano, někteří ne.

Jaká část?

Někteří. Podívejte, to záleží na víc věcech. Pokud prezident vydá příkaz, který je nezákonný, pak je povinností vojáka neposlechnout. Jenže otázka je, jak si definujete nezákonný? Pokud Donaldu Trumpovi projde to, co chce, tak pak všechno, co dělá a říká, je naprosto legální. Ten člověk je v zásadě podvodník, pokusí se využít všeho, čeho může, aby dál oslaboval americkou veřejnost. Dělá to posledních deset let a mně přijde neuvěřitelně smutné, že tolik lidí ho následuje.

Ale to ukazuje, jak špatně informovaná a nevzdělaná značná část Američanů je. Abych se ale vrátil k otázce: prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, což znamená, že pokud vydá legální rozkaz, pak ano, my máme udělat, co nám řekne.

Ale to se uvidí. Donald Trump mluví o tom, že chce nějak získat Grónsko nebo Panamský průplav. A pokud řekne: „Chci, aby ministr obrany, aby armáda šla a provedla invazi do Grónska,“ tak bude hodně zajímavé to vidět. Já si myslím, že to by byl nelegální rozkaz, ale spousta lidí by nesouhlasila a on je vrchní velitel.

Jaká část americké armády by se podle vás zapojila třeba právě do invaze do Grónska?

To je dobrá otázka. Já bych řekl docela velké procento. Já myslím, že většina lidí by asi řekla: „Podívejte, je to vrchní velitel a my máme takovou tradici v naší armádě, že máme vždycky civilní vedení, vždycky pracujeme v konečném důsledku pro nějakého politika.“

Vedení je civilní a myslím, že většina vojáků by měla pocit, že je naše povinnost udělat to, co vrchní velitel říká. Ale mně přijde úplně absurdní si představit, že máme vrchního velitele, který by něco takového provedl.

Když si ale poslechnete, co Donald Trump říká, tak ho musíte brát vážně. Dřív spousta lidí říkala „ne, to on jen tak říká“ – třeba aby vyvolal nějakou reakci, nebo že jenom zkouší vyjednávat z pozice síly nebo něco takového. Ale já myslím, že to je chyba. Myslím, že ho musíme brát doslova.

Byl jste většinu života republikán, co se změnilo?

V první řadě já jsem pořád ještě republikán, ale současní republikáni už nejsou republikáni. Jsou to oportunisti. Donald Trump ideologicky není republikán. Nedokázal by říct, v co republikáni věří, jako je silná armáda, nízké vládní výdaje, silná ekonomika, takové věci. Všechny ty důvody, proč byli konzervativní republikáni tak významní v době George Bushe nebo Ronalda Reagana. Donald Trump tomu ničemu vůbec nerozumí, on je jenom závislý na moci.

Ideologicky není vázaný vůbec k ničemu. Jeho jediná ideologie je – „co udělám, abych uspěl? Co je nejlepší pro mě?“ Klidně by se stal demokratem hned zítra, kdyby měl pocit, že by mu to nějak pomohlo. Ale dnešní republikáni? Přitáhl tam spoustu evangelikálních, kteří se připojili. To jsou takoví ti velmi konzervativní křesťané, kteří jsou proti potratům a všem těmhle věcem, a ty dokázal zapojit do svého týmu. A taky dokázal využít toho, že značná část Američanů není moc vzdělaná a nemá informace. Prostě nerozumí historii a on využívá jejich neznalosti a je to smutné.

Ale máme spoustu lidí, kteří nevědí, jak funguje naše vláda, neznají dějiny, a když jim dáte možnost upnout se k někomu, jako je Donald Trump, tak to udělají, protože nejsou dost chytří na to, aby věděli, co se děje.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 17 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...