Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že Izrael svým útokem překročil všechny meze, a označil ho za vyhlášení války, napsala agentura DPA. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí varoval židovský stát, že ho čeká „hořký a bolestný“ osud. Večer dodal, že Jeruzalém svými údery zahájil válku s Íránem. Střet podle něj přivede Izrael ke zkáze.
Arakčí napsal dopis OSN, v němž označil Izrael za nejbrutálnější teroristický režim a dodal, že mezinárodní společenství nesmí dopustit, aby útok na Írán zůstal nepotrestán. Reakce islámské republiky bude podle něj „zdrcující“.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu k národu vyzval obyvatele, aby věřili vedení své země a stáli za ním. Teherán podle něj svou „oprávněnou a silnou reakcí přinutí Izrael, aby litoval svého bláhového činu,“ píše Reuters.
Izraelská armáda v pátek kolem šesté večer SELČ uvedla, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle místních médií v Teheránu a okolí znějí výbuchy, státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana střílí na izraelské rakety, píší agentury AFP a Reuters.
Íránský raketový útok
Izraelská média večer s odkazem na armádní zdroje informovala, že Írán na židovský stát odpálil asi stovku raket. Armáda později jejich počet upřesnila zhruba na sto padesát.
Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později IRNA uvedla, že byla vypuštěna druhá vlna střel. Následně agentury informovaly o třetí vlně.
Podle svědka Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalémě slyšet výbuchy. Záběry BBC ukázaly hustý tmavý kouř mezi výškovými budovami ve městě Tel Aviv. Izraelská armáda uvedla, že exploze způsobilo buď zneškodňování střel, nebo nárazy raket. Izraelští záchranáři v důsledku útoku hlásili zraněné. Podle médií byly poškozeny některé budovy v Tel Avivu.
Armáda vydala pokyn, aby se obyvatelé ukryli na chráněných místech a zůstali tam. Po 21:00 SELČ oznámila, že lidé mohou opustit kryty.
Íránské revoluční gardy podle Reuters oznámily, že v Izraeli útočí na desítky cílů. Íránský vysoký představitel agentuře řekl, že pomsta Teheránu za zabití velitelů, vědců a dalších lidí právě začala a Jeruzalém zaplatí za útok vysokou cenou. Nikde v Izraeli podle něj nebude bezpečno a pomsta bude židovský stát bolet.
První fáze odvety
Již ráno izraelská armáda informovala, že na židovský stát míří více než sto íránských bezpilotních letounů. Letectvo je sestřelovalo hlavně nad územím jiných států, uvedla stanice Channel 12. Jiná média zmiňují třeba Sýrii. Obranné síly v pátek dopoledne uvedly, že mají „situaci pod kontrolou“, ačkoli zatím nepotvrdily sestřelení všech dronů.
Izraelská média v pátek odpoledne uvedla, že armáda zničila nejméně jeden íránský dron nad okupovanými Golanskými výšinami, kde kvůli tomu vypukl požár. Nad severem Izraele byl kvůli tomu také krátce vyhlášen protivzdušný poplach.
Útok byl relativně malý ve srovnání s útoky Íránu na Izrael z roku 2024, zhodnotil bezpečnostní analytik Jakub Drmola v 17 hodin dosavadní vývoj. „Útok byl příliš malý a příliš pomalý na to, aby připravený Izrael zaskočil,“ dodal.
V Ammánu se rozezněly sirény leteckého poplachu, informovala agentura AP s odvoláním na tamní média. Jordánská státní tisková agentura citovala nejmenovaného vysoce postaveného vojenského činitele, podle nějž byly sestřeleny rakety a drony, u kterých hrozilo, že by dopadly na jordánské území včetně obydlených oblastí.
Ammán ale izraelský útok označil za zjevné porušení suverenity členského státu OSN a jasné porušení mezinárodního práva a Charty OSN. „Objevily se záběry z východního Iráku, jak některé drony přelétávají s hučením směrem k západu, tedy k Izraeli,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Izraelská obrana má sice možnost drony zachytit, problém je ale v tom, že letí velmi nízko nad zemí, čímž je vyvážena jejich nízká rychlost. Ve výsledku se tak detekují hůře než rakety, upozornil zpravodaj. „Je to paradox, balistickým střelám, které jsou daleko více smrtící, trvá (cesta z Íránu do Izraele) dvanáct minut. Dají se snadno odhalit kvůli tepelné stopě,“ konstatoval Borek.
Nemohli jsme dále čekat, sdělil Netanjahu
Připomněl, že Teherán už dříve varoval, že tentokrát může poslat na židovský stát až stovky raket. „Čeká nás několik těžkých hodin,“ varoval mluvčí izraelské armády Effie Defrin dle listu The Times of Israel.
„Očekáváme, že budeme vystaveni mnohým vlnám útoků z Íránu,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj to bude cenou za páteční údery, které podle Izraele zabily řadu předních vojenských představitelů a jaderných vědců, zasáhly íránské rakety země-země a také jaderné zařízení v Natanzu.
Podle Netanjahua byly údery původně naplánované už na duben. Co je opozdilo, ale nevysvětlil. Podle něj však nyní Izrael reagoval na informace, že Írán zrychluje svůj jaderný program a posiluje výrobu zbraní. „Rozhodli jsme se, že nemůžeme dále čekat,“ uvedl.
Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi sdělil , že „je nemožné zničit (íránský) jaderný program jen silou“. „Cílem je, aby Íránci pochopili, že musejí jaderný program zastavit,“ řekl izraelské televizní stanici 12.
V Izraeli nyní platí nouzový stav a občané musejí dodržovat pokyny úřadů. Lidé už kvůli očekávané odvetě urychleně vyrazili do obchodů, aby si doplnili zásoby. Školy zůstanou v pátek zavřené a nemocnice mobilizují zásoby krve a propouštějí pacienty, kteří už nepotřebují akutní lékařskou pomoc.
Země uzavřela svůj vzdušný prostor. „Po preventivním úderu Izraele proti Íránu lze v nejbližší době očekávat raketový a dronový útok proti Izraeli a jeho civilnímu obyvatelstvu,“ konstatoval ministr obrany Jisrael Kac. V celé zemi se podle ToI rozezněly výstražné sirény.
Jeruzalém také odpoledne oznámil, že uzavírá všechna velvyslanectví a konzuláty po celém světě a vyzval všechny Izraelce žijící v zahraničí, aby oznámili úřadům místo pobytu.
Úzkost v Izraeli opadá
Podle Borka v Izraeli ráno zavládlo zvláštní ticho. „Je evidentní, že tento den je jiný. V pátek před začátkem šabatu bývá v Tel Avivu živo,“ popsal zpravodaj. Lidé v případě poplachu mohou zůstat doma, kde často mají jednu zpevněnou místnost, nebo se jít ukrýt do nejbližších komunálních krytů, sdělil Borek.
Situace se dotýká i Palestinců. Ve všech palestinských městech na okupovaném Západním břehu Jordánu vyhlásila izraelská armáda do odvolání uzávěry. V tamních židovských osadách podle DPA vyhlásily úřady stav zvýšené pohotovosti. Izraelské síly rovněž posilují své posádky na Západním břehu.
Borek po poledni informoval, že v židovském státě relativně opadá pocit úzkosti, jelikož podle dosavadních informací zasadil Íránu skutečně drtivou ránu. „Přišel o značnou část svých vojenských kádrů, o značnou část své protivzdušné obrany a také arzenálu balistických raket. Je otázkou, jestli v dohledné době bude schopen zorganizovat razantní odpověď,“ upozornil zpravodaj.
Izraelská armáda později uvedla, že v posledních hodinách zničila desítky odpalovacích zařízení raket země-země a další infrastrukturu nutnou pro obsluhu těchto zbraní. Právě tento druh zbraní Teherán použil při předchozím úderu na území židovského státu loni v říjnu.
Do úvodních náletů z noci se zapojilo více než dvě stě letounů izraelského letectva, ty na přibližně stovku cílů shodily přes 330 kusů munice, upřesnil Defrin. Jiní izraelští činitelé upozornili, že operace může trvat několik dnů, uvádí ToI.
Írán bude chtít ukázat svaly, míní Kalhousová
Podle politoložky Ireny Kalhousové z Univerzity Karlovy je situace mnohem dramatičtější než loni v dubnu a v říjnu, kdy Teherán zaútočil jako první a byl velký tlak ze strany USA, aby odveta Izraele nevyvolala větší eskalaci konfliktu. „Předchozí útoky měly být jakýmsi varováním. Obě strany naprosto otevřeně mluvily o tom, že to má být zpráva oponentovi,“ upozornila expertka s tím, že nyní státy hovoří o masivních útocích a odvetě.
Eskalaci, které se svět teď měsíce obával, lze nyní sledovat v přímém přenosu, obává se Kalhousová. Otázkou podle ní je, jaké má Írán možnosti. „V minulých případech se ukázalo, že rétorika úplně neodpovídá akci, ale tentokrát si myslím, že Íránci budou chtít ukázat, že jsou schopni Izrael zasáhnout a že jsou schopni způsobit větší škody,“ míní expertka.
Diplomacie teď není možná, soudí Šedivý
USA tvrdí, že nebyly do izraelského útoku zapojeny, dle prezidenta Donalda Trumpa ale Írán nesmí získat atomovou zbraň. Prezident chce dále jednat o nové jaderné dohodě. Dosavadní rozhovory nicméně k průlomu nevedly.
„Myslím, že v současné době je situace tak vážná, že diplomatické řešení asi de facto možné není. Určitě jde nějakým způsobem donutit Írán, aby jaderný program omezil, ale diplomacie může přijít až po nějaké době,“ míní vojenský expert Jiří Šedivý.
Podle Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity Praha Izrael zaútočil na Írán navzdory tomu, že ještě byla šance vyřešit problém íránského jaderného programu diplomatickou cestou. „Po tom útoku je jasné, že Izrael jednoznačně s eskalací počítá,“ podotkl expert. Íránský nukleární program podle něj bombardování nepochybně zasáhne.
Další vývoj situace bude záviset mimo jiné na reakci okolních zemí v regionu, soudí Tureček. Saúdská Arábie už před útoky veřejně varovala v obavách, že mohou zasáhnout její zájmy v oblasti, poznamenal expert.
Další arabské monarchie jako Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Katar při nedávné návštěvě amerického prezidenta uvedly, že si nepřejí vojenské řešení krize, protože se obávají, že se situace může třeba i nechtěně rozšířit.
Americké jednotky nejspíš nebudou nasazeny při případném dalším útoku na Írán, protože takový krok by Trump těžko obhájil u svých voličů, pravděpodobně se ale ve Washingtonu mluví o materiální vojenské pomoci v obraně židovského státu, myslí si politolog Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„V případě pozemní invaze Íránu do Izraele by se dynamika samozřejmě změnila, nyní ale není navenek definované, co je ta červená linie,“ podotkl odborník.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého je současná situace pokračováním války, kterou vede Írán proti Izraeli desítky let. „Co jsme viděli v minulosti – útoky Hizballáhu, útoky hútíů, útoky z Gazy – to vše byla součást íránské války proti Izraeli. Nešlo tedy o první výstřel. Dokud budou v Teheránu vládnout ti samí lidé, co tam vládnou od islámské revoluce, tak válka nemá potenciál skončit,“ obává se expert.
Možná snaha Izraele o změnu režimu
Při izraelském útoku bylo zabito i dvacet vysokých íránských vojenských velitelů. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z Masarykovy univerzity to může citelně zasáhnout politické zřízení v Íránu. „Někteří komentátoři to dokonce označují za snahu zvnějšku vytvořit změnu režimu tím, že destruují lidský potenciál toho systému. To by mohlo být poměrně zásadní,“ myslí si expert.
Podle Krause jde ale o dvousečnou zbraň, kdy se část íránské veřejnosti, která vedení země dosud velmi kritizovala, může nyní přiklonit na jeho stranu. „Režim už toho propagandisticky využívá, volá po národní jednotě, obraně,“ upozornil odborník.
Úder podle něj ukázal, že Izraelci mají Írán velmi dobře zpravodajsky přečtený. „Pokud skutečně dokázali lokalizovat a usmrtit náčelníka generálního štábu, tak je to neskutečná zpravodajská ostuda Íránu,“ poznamenal Kraus.
