Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.

Izraelský útok na Írán dramaticky eskaloval napětí na Blízkém východě a vyvolal obavy z narušení dodávek ropy z tohoto regionu, napsala agentura Reuters.

Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) kolem 7:30 SELČ vykazovala nárůst o více než osm procent a nacházela se nedaleko 74 dolarů za barel. Během noci vystoupala až na 77,62 dolaru za barel, nejvýše od 21. ledna.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Mezi oběťmi útoku je velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí, dva íránští jaderní vědci a děti v rezidenční čtvrti v Teheránu, informovala íránská média.

„Výrazně to zvýšilo geopolitickou nejistotu a vyžaduje to, aby trh s ropou do cen započítal vyšší rizikovou přirážku kvůli možným výpadkům v dodávkách,“ uvedli analytici ze společnosti ING. Podle některých obchodníků nicméně zatím nelze říci, zda útok dodávky ropy z Blízkého východu ovlivní, a bude záviset na tom, jak bude reagovat Írán a zda se zapojí Spojené státy, píše Reuters.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí uvedl, že židovský stát čeká „tvrdý trest“. Podle americké diplomacie se Spojené státy na izraelských úderech nepodílely. Podle Netanjahua byl ale Washington o izraelských plánech zaútočit na Írán ještě před jejich uskutečněním informován. To potvrdil i šéf Bílého domu Donald Trump.

Írán jako zásadní producent ropy

Protože Írán je zásadním producentem ropy a útoky mohou mít vliv na stabilitu v regionu, ropa Brent krátce zdražila nad 76 dolarů za barel, poznamenal analytik XTB Pavel Peterka. Po tomto pohybu přišla korekce a před 10:00 se cena snížila na přibližně 72,5 dolaru za barel. Ještě ve čtvrtek se přitom jeden barel obchodoval pod 69 dolary.

„Nejde jen o Írán, ale o těžbu na celém Blízkém a Středním východě, protože to, co je aktuálně v ohrožení, je Hormuzský průliv, kterým se přepravuje dvacet procent globální nabídky trhu. Pokud by byl průjezd průlivem omezen, ovlivní to celý globální trh s ropou a dopady by byly drastické,“ informoval analytik XTB Jiří Tyleček s tím, že v takovém případě mohou ceny vzrůst „o mnoho desítek procent“.

Dražší ropa kromě oslabení koruny vede i ke zdražení pohonných hmot o jednu až tři koruny na litr v závislosti na dalším vývoji konfliktu, doplnil Peterka. „V případě posilování koruny a zlevňování ropy na zlevňování pohonných hmot čekáme. Naopak při růstu cen ropy, oslabení koruny a růstu obav z dalšího vývoje situace přichází růst jejich cen vcelku rychle,“ dodal.

„Eskalace konfliktu má dopady na finanční trhy. Vidíme, že se propadají futures na americké akciové indexy, kdy hlavní americký S&P 500 se propadl zatím o 1,5 procenta a otevře tak dnešní obchodování pod hranicí 6000. Koruna jako měna rozvíjejícího se regionu na zvýšené napětí ve světě běžně reaguje oslabením. Útoky mezi Izraelem a Íránem nejsou výjimkou a koruna oslabuje. Prozatím k hranici 24,80 koruny za euro a 21,5 koruny za dolar,“ sdělil v pátek dopoledne Pavel Peterka.

8 minut
Analytik XTB Jiří Tyleček o růstu ceny ropy
Zdroj: ČT24

Dlouhodobé zvýšení cen ropy a dalších energetických surovin v případě další eskalace na Blízkém východě by mohlo negativně ovlivnit i tuzemskou ekonomiku. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka se tak může stát zejména skrze „zvýšení cen ropy a následně zemního plynu a dalších energetických komodit“. Očekávat se podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona dá i narušení dodavatelských řetězců, které by vedlo ke zdražení lodní dopravy a prodloužení dodacích lhůt.

Evropské i americké akcie oslabily

V důsledku útoku výrazně oslabily například akcie leteckých společností, jako je Lufthansa nebo easyJet. Posílily naopak energetické firmy, například Shell a BP, které těží z prudkého vzestupu cen ropy.

Zpráva o izraelském útoku na Írán měla negativní vliv i na akciové trhy v dalších částech světa. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v pátek například klesl o 0,89 procenta a uzavřel na 37 834,25 bodu.

Prudce oslabily také americké akcie. Index Dow Jones klesl o 769,83 bodu, tedy 1,79 procenta, na 42 197,79 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 oslabil o 68,29 bodu čili 1,13 procenta na 5976,97 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se snížil o 255,66 bodu neboli 1,3 procenta na 19 406,83 bodu. Ztrátu zaznamenaly všechny tři indexy i za celý týden. Dow Jones přišel o 1,32 procenta, S&P 500 klesl o 0,39 procenta a Nasdaq o 0,63 procenta.

Cena zlata roste

Zvyšuje se naopak cena zlata, které investoři využívají jako bezpečné útočiště v období nejistoty. Před 11:00 SELČ vykazovala cena žlutého kovu nárůst asi o 1,1 procenta a pohybovala se nedaleko 3424 dolarů (zhruba 73, 7 tisíce korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Předtím se dostala až na 3444,48 dolaru, což byla nejvyšší úroveň za téměř dva měsíce, plyne z údajů agentury Bloomberg.

Cena zlata se tak v pátek přiblížila k dosavadnímu maximu 3500 dolarů z konce dubna, sdělil analytik Golden Gate Pavel Ryba. Pátečního maxima dosáhla kolem páté hodiny ranní. Od začátku roku cena zlata vykazuje růst asi o 29 procent, což je výrazně více než například nárůst ceny bitcoinu. Tato kryptoměna vykazuje letos růst asi o dvanáct procent.

Cenu zlata vedle geopolitických aspektů a válek tahá nahoru zvýšená inflace, vysoké zadlužení a deficity vlád, a také postupný úpadek dolaru, dodal Ryba. „Zlato může tento rok růst o stovky dolarů, příští rok lze očekávat, že překoná i hranici čtyři tisíce dolarů (86 tisíc korun) za unci. Za deset let se může cena zlata vyšplhat klidně na šest tisíc až osm tisíc dolarů za unci (přibližně 130 až 170 tisíc korun),“ odhadl analytik.

Na devizových trzích zároveň posiluje dolar, jelikož trhy hledají bezpečná aktiva. Dolarový index sledující výkon amerického platidla vůči šesti hlavním světovým měnám kolem 17:15 SELČ vykazoval nárůst o 0,21 procenta na 98,124 bodu. Euro proti dolaru před 17:50 SELČ oslabovalo o 0,22 procenta na 1,1562 USD. Dolar proti japonskému jenu ve stejnou dobu přidával 0,42 procenta na 144,06 JPY. Euro vůči jenu zpevňovalo o 0,2 procenta na 166,547 JPY.

Načítání...