Střední východ

Zbraně ruské výroby zřejmě míří do rukou libanonského extremistického hnutí Hizballáh, uvedla média. Podle agentury Reuters disponují teroristé protilodními raketami Jachont, deník The Wall Street Journal informoval o možných dodávkách protivzdušného systému Pancir. V Izraeli to vzbuzuje obavy – Hizballáh je spojencem hnutí Hamás, proti němuž po útoku 7. října vede Jeruzalém válku v Pásmu Gazy. Jako znepokojivé hodnotí informace i Spojené státy. Rostou obavy z možnosti, že také Hizballáh zaútočí na Izrael, otevře tak severní frontu a rozšíří konflikt do dalších oblastí regionu.

Archeologové odhalili první známou kulturu, která využívala koně k jízdě. Poněkud překvapivě to nebylo ani na jednom z míst, která doposud byla s prvními „koňáky“ spojená.

Ekonom Jan Švejnar a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se ve středečních Událostech, komentářích v podstatě shodli na tom, že snahy končícího prezidenta Miloše Zemana o lepší obchodní vztahy s Čínou byly dobře míněné, podle druhého jmenovaného byl ovšem Zeman v otázce slíbených čínských investic do Česka naivní. Hlavní ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová tyto sliby označila za nesmyslné a vztahy hlavy státu s Pekingem na obchodním poli za „přepálené“.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Při explozi tří cisteren s palivem v Abú Zabí přišli v pondělí o život tři lidé a dalších šest jich utrpělo zranění. Požár také propukl v blízkosti letiště v hlavním městě Spojených arabských emirátů. Podle prvních závěrů vyšetřování zřejmě výbuchy a následné požáry způsobily útoky bezpilotních letounů. Jemenští šíitští povstalci Hútíové mezitím oznámili, že provedli útok hluboko v SAE.

Tempo zvyšování teplot stále zrychluje, ukazuje nová analýza globálních světových dat. Čím dál větší část planety zažívá stále častěji vyšší než padesátistupňová vedra.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Nárůst vlhké teploty je jedním z projevů globální změny klimatu. Do této doby byl však často neprávem opomíjený. Probíhající diskuse o klimatu se v minulosti častěji zaměřovaly na problémy se suchem, hurikány nebo nárůst bouřkové aktivity. Jenže vlhká teplota má na člověka zcela bezprostřední dopad.

Do bojů druhé světové války se zapojovaly i československé ženy. Kromě domácího odboje sloužily ale také v armádě – jako řidičky, automechaničky nebo meteoroložky. Přestože se o Čechoslovácích u britského letectva po pádu komunismu opět začalo mluvit, ženy, které působily u stejných jednotek, jsou stále trochu v jejich stínu. Může za to zřejmě tehdejší laxní postoj exilových úřadů i následný přístup komunistů k hrdinům západní fronty.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Uměla čtrnáct jazyků, jako první Češka se věnovala tropickým chorobám a osobně ji ve výzkumu podpořil i prezident Tomáš G. Masaryk. Vlasta Kálalová di Lotti se stala lékařkou na počátku 20. let, když ženy ještě běžně neordinovaly. V poslední den války zabili nacisté celou její rodinu. Následně se znelíbila komunistům, protože žádala milost pro Miladu Horákovou. I proto je navzdory svým zásluhám téměř neznámá.

Armádu čeká příští rok největší změna uniforem od zavedení stávající podoby v polovině devadesátých let – barety u pozemních jednotek změní barvu. Světlezelenou vystřídá khaki. Dotkne se to zhruba poloviny vojáků, tedy deseti tisíc mužů a žen. Některé prapory navíc přijdou o červený baret, ten by měl zůstat pouze výsadkovému pluku v Chrudimi a prostějovským speciálním silám. Definitivní rozhodnutí ale padne až napřesrok.

Desítky obětí si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského Tripolisu. Podpůrná Mise OSN (UNSMIL) hlásí nejméně 44 mrtvých a 130 raněných. V centru byli především Afričané. Podle mezinárodně uznávané vlády podnikly síly libyjského polního maršála Chalífy Haftara útok úmyslně. Představitel Haftarovy armády to odmítá a viní naopak milice blízké Tripolisu. Podle úřadu OSN zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Velvyslanec OSN v Libyi považuje nálet za válečný zločin. Sejde se kvůli němu Rada bezpečnosti.