„Hizballáh je připraven.“ Libanonské teroristy posilují ruské zbraně, obavy z rozšíření konfliktu rostou

Zbraně ruské výroby zřejmě míří do rukou libanonského extremistického hnutí Hizballáh, uvedla média. Podle agentury Reuters disponují teroristé protilodními raketami Jachont, deník The Wall Street Journal informoval o možných dodávkách protivzdušného systému Pancir. V Izraeli to vzbuzuje obavy – Hizballáh je spojencem hnutí Hamás, proti němuž po útoku 7. října vede Jeruzalém válku v Pásmu Gazy. Jako znepokojivé hodnotí informace i Spojené státy. Rostou obavy z možnosti, že také Hizballáh zaútočí na Izrael, otevře tak severní frontu a rozšíří konflikt do dalších oblastí regionu.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh má v arzenálu rakety Jachont ruské výroby, uvedla agentura Reuters s odkazem na zdroje obeznámené s výzbrojí skupiny. Na výkonné ruské protilodní střely se zřejmě minulý týden odkazoval i šéf hnutí Hasan Nasralláh, který hovořil o prostředcích, které mohou ohrožovat americké válečné lodě.

Ty Spojené státy do Středozemního moře přesunuly po útoku teroristů z hnutí Hamás na Izrael, aby zabránily další eskalaci tohoto konfliktu. Od okamžiku, kdy členové Hamásu v okolí Pásma Gazy zavraždili 1400 lidí a více než dvě stovky odvlekli jako rukojmí, Izrael vyhlásil hnutí válku. Teroristy bombarduje a v Pásmu Gazy probíhají boje.

Ke střetům ale dochází i na hranici mezi Izraelem a Libanonem – vzájemně tam na sebe útočí milice Hizballáhu s obrannými silami Izraele. Agentura Reuters upozornila, že i když k těmto atakům Hizballáh zatím použil jen malou část výzbroje, jedná se o největší boje od konce války v roce 2006.

Na americké flotily jsme připraveni, řekl Nasralláh

Nasralláh též v projevu, který přednesl minulý pátek, podpořil Hamás v útoku proti Izraeli. Kvitoval, že boj s Izraelem se po 7. říjnu „rozšířil na více front“. Poděkoval i iráckým a jemenským militantním skupinám, že se zapojily do boje proti Izraeli, a vyjádřil podporu i jejich útokům na americké základny v Iráku a Sýrii.

Američtí vojáci nyní podle Reuters v regionu čelí další hrozbě – právě raketám Jachont, které by s doletem tří set kilometrů mohly zasáhnout i lodě Spojených států. Nasralláh v pátečním projevu řekl, že americké válečné lodě ve Středozemním moři „nás neděsí a děsit nebudou“. „Připravili jsme se na flotily, kterými nás ohrožujete,“ řekl.

Rakety Jachont ruské výroby se k cíli přibližují v malé výšce deseti až patnácti metrů, aby se vyhnuly zachycení na radaru. Mohou být odpáleny za země, vzduchu i ponorek. 

Hizballáh držení zbraně nepotvrdil. Mluvil však o nich libanonský politický analytik blízký Hizballáhu Nasser Qandil na svém youtubovém kanálu minulý měsíc. Popisoval v něm, jak by mohly být použity právě proti americkým letadlovým lodím. „Ano, Hizballáh je připraven,“ řekl Qandil.

Podporovatelé lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha v Bejrútu před jeho proslovem
Zdroj: Alaa Al-Marjani/Reuters

O držení raket Jachont Hizballáhem se spekulovalo již dříve. Hnutí jej zřejmě získalo během syrské občanské války, při které vojensky podporovalo syrského lídra Bašára al-Asada. Na jeho straně bojovaly také ruské síly. 

Hizballáh o svém arzenálu a jeho rozšiřování veřejně nemluví. Nasralláh ve výjimečném komentáři před dvěma lety však nastínil, jak hnutí posílilo své milice o jiné zbraně ruské výroby, protitankové střely Kornet – od Moskvy si je nejprve objednalo syrské ministerstvo obrany. Hizballáh je poté od Damašku převzal jako formu „podpory“ k obraně Libanonu.

Protiletecký systém od wagnerovců

Podle médií se však nejedná o jediné ruské zbraně, které jsou na cestě k Hizballáhu. Informoval o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) odkazující na zdroje z amerických tajných služeb, které potvrdili vojenští představitelé.

Hizballáhu je má poskytnout ruská žoldnéřská organizace Wagner, která je známá zejména zapojením do bojů na Ukrajině. Její členové však dlouhodobě působí i v Sýrii, a to právě po boku bojovníků Hizballáhu.

Ruská armáda, a zejména její jednotky pro speciální operace si během posledních let v Sýrii vytvořily „velmi úzké operační pouto s Hizballáhem,“ řekl deníku Charles Lister z Middle East Institute ve Washingtonu. „Není žádným tajemstvím, že tento vztah pokračuje.“

Wagnerovci podle informací Američanů mají teroristickému hnutí poskytnout systém protivzdušné obrany SA-22 nazývané Pancir. Ten je namontovaný na vozidle a je navržený k zachycení letadel, dronů i nepřátelských střel. Dle zdrojů WSJ by měly k libanonským milicím putovat zbraně po stejné ose jako protilodní rakety Jachont – přes Sýrii s Asadovým souhlasem.

Rusko tvrzení nekomentovalo, podle mluvčí pro bezpečnost z Bílého domu Adrienne Watsonové jsou však informace „znepokojivé“. Podle zdroje deníku však Washington zatím nepotvrdil, že by byl protivzdušný systém Hizballáhu odeslán.

Zapojení Íránu

WSJ upozornil, že na Středním východě operuje také další silný hráč – Írán. Ten podporuje Hizballáh i Hamás a je strategickým partnerem Sýrie. Výrazné spojenectví má ale i s Moskvou, Rusku do bojů na Ukrajině dodává sebevražedné drony. Ve spolupráci s Kremlem také přímo v Rusku staví továrnu, která má vyrábět tisíce těchto bezpilotních letounů.

„Konflikty na Ukrajině a na Středním východě mají jasné vazby,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Od té doby, co jsme odřízli tradiční prostředky zásobování ruské armády, obrací se stále více o pomoc na Írán. Moskva na oplátku dodává Íránu stále vyspělejší vojenské technologie, které představují hrozbu pro bezpečnost Izraele,“ upozornil.

Izrael a jeho spojenci se proto obávají, že Hizballáh s podporou Iránu a s ruskými zbraněmi by se mohl pokusit napadnout Izrael a otevřít tak severní frontu. 

Minulý pátek před Nasralláhovým proslovem proto mluvčí izraelské armády Richard Hecht uvedl, že armáda je na severu Izraele u hranic s Libanonem v nejvyšší pohotovosti. „Budeme nadále tvrdě reagovat na jakýkoli útok na izraelské civilisty. Jsme na severní hranici ve velmi vysoké pohotovosti a budeme reagovat na jakoukoli událost, dnes i v příštích dnech,“ dodal Hecht.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...