Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.
Libanonský Hizballáh zaútočil na Izrael už 25 hodin od začátku masivního útoku z Gazy. Vyjádřil tak podporu palestinským spojencům. Rakety a granáty opakovaně cílí na severní Izrael. Ve čtvrtek zemřel izraelský voják, kterého ve středu zasáhla protitanková raketa Hizballáhu. Židovský stát při odvetné palbě zabil čtyři libanonské ozbrojence.
V noci na čtvrtek vyděsil celou izraelskou oblast mohutný poplach a zprávy o dronech a útočnících. Alarm se ale po devadesáti minutách ukázal jako planý.
„Už jsme tu zažili rakety, prožili jsme si toho hodně, ale tentokrát máme pocit, že tu je chaos. Doufáme, že se tu nestane ta tragédie jako u Gazy. Nechceme, aby se opakovala. Věřím, že naše armáda je silná a že zvítězíme,“ prohlásil Chaim, obyvatel izraelské severní hranice.
Hizballáh založili uprostřed občanské války v Libanonu důstojníci vyslaní Íránem. Organizace od roku 1982 chránila šíitské muslimy a bojovala proti izraelské okupaci země. S bojem ale neskončila ani v roce 2000, kdy poslední izraelští vojáci Libanon opustili. O šest let později Hizballáh zaútočil na Izrael a rozpoutal válku, která stála život 1200 Libanonců a 158 Izraelců.
Prodloužená ruka Teheránu
Dnes je stotisícový Hizballáh s letitými válečnými zkušenostmi ze Sýrie hlavním zahraničním pilířem rozpínavé politiky Íránu. S každoročním financováním v řádu stovek milionů dolarů je součástí teroristické internacionály, kterou Teherán v posledních pár letech vytvořil kolem Izraele a s jejíž pomocí se snaží vynutit si nová pravidla konfliktu.
„Kdykoliv dojde k útoku ve východním Jeruzalémě, přijde odpověď z jižních hranic Libanonu. Později to rozšířili i na automatickou odpověď, pokud dojde k útoku na Gazu,“ podotkl Mohanad Hage Ali z Carnegieho střediska pro Blízký východ.
Oficiálně je v centru pozornosti svatý okrsek na jeruzalémské Chrámové hoře neboli Haram al-Šaríf a osvobození mešity al-Aksá z rukou nevěřících. Její správa je přitom v rukou náboženské nadace jordánského krále.
Skutečný cíl je totiž mnohem ambicióznější: vyhlazení židovského státu, jehož sama existence je pro islámský imperialismus hlubokou urážkou. „Národ je s vámi, palestinští bratři. Naše srdce, mysl, duše, naše historie a zbraně a rakety a vše, co máme, je s vámi. Jsme odboj, který byl založen pro vás a pro osvobození Palestiny a Jeruzaléma,“ konstatoval mluvčí Hizballáhu Hášim Safieddín.
Stejně jako pro kmotry v Teheránu je i pro lídry Hizballáhu Izrael malým satanem. Ten velký jsou pro ně Spojené státy. Až do 11. září to bylo právě libanonské hnutí, kdo v roce 1983 zavraždil při teroristickém útoku nejvíc Američanů – 241 obětí na základně námořní pěchoty USA v Bejrútu.
USA chtějí zabránit otevření dalších front
Nejspíš i proto nyní zní z Washingtonu hlasité varování, aby se Hizballáh držel zpátky. Varování přišlo nejen slovní, ale také hmotné v podobě prozatím jedné letadlové lodě s doprovodným svazem, která zamířila do východního Středomoří. Do oblasti plánuje vyslat dvě lodě námořnictva také Velká Británie, která zároveň zahájí pozorovací lety nad Izraelem, napsaly The Times.
Spojené státy usilují o to, aby v Izraeli nevznikla druhá nebo třetí fronta, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken po čtvrtečním jednání s izraelskými lídry. Spolu s americkým prezidentem Joem Bidenem nyní varují další potenciální nepřátele Izraele, aby se nesnažili vzniklé situace využít.
„Přesunuli jsme flotilu kolem americké letadlové lodě do východního Středomoří a posíláme do tohoto regionu více stíhaček, čímž jsme Íráncům dali jasně najevo: 'Buďte opatrní',“ zdůraznil Biden.
Írán útok na Izrael ocenil, odmítl ale vlastní spoluúčast. „Pokud je postoj Íránu, Hizballáhu a dalších členů jeho osy taktický, tedy dívají se na to dění, co se teď děje, možná tleskají, ale zároveň to berou jen jako jednu z mnoha průběžných krizí v regionu, tak je tu možnost, že násilí na severní frontě nebude eskalovat a třeba po varování amerického ministra zahraničí, a hlavně po varování amerického námořnictva dojde k zastavení té míry konfrontací na nějaké latentní úrovni,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Pokud jde ale (Teheránu) o strategický význam, tedy měření mezi námi a Západem, tak v takovém případě načasování operace proběhlo se souhlasem Íránu a zapadá do nějaké strategické hry a fakticky to znamená, že Írán chce eskalaci a chce válku. Ale tohle teprve uvidíme,“ dodal Borek.
