Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď. Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.
Biden uvedl, že Spojené státy jsou ochotné Izraeli nabídnout všechny možné prostředky podpory. „Jsou to vojenské lodě plus letadlová loď Ford (…), které budou přesunuty blízko Izraele. Má to být odstrašení případným nepřátelům Izraele, kteří by se chtěli přidat k útokům,“ popsal zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
Teroristická organizace Hamás krok Washingtonu odsoudila s tím, že se Spojené státy připojily „k agresi proti palestinskému lidu“.
Mezi oběťmi útoků teroristů Hamásu jsou také Američané. Není však zatím jasné, o kolik lidí jde a zda šlo o pouze americké občany, nebo o Američany s dvojím občanstvím, a tedy i izraelským pasem. Izraelský velvyslanec při OSN uvedl, že podle jeho informací teroristé z Hamásu americké občany drží také jako rukojmí, Washington však informaci zatím nepotvrdil. „Je ale evidentní, že někteří Američané jsou pohřešovaní,“ doplnil zpravodaj.
Bílý dům je v následujících dnech připraven poskytnout i další pomoc. „Od neděle míří do Izraele americká munice a další dodávky zbraní. Ovšem o co přesně jde, to Izrael ani Amerika nekomentují,“ uvedl Vostal.
Zpravodaj ČT upozornil, že Sněmovna reprezentantů, která minulý týden odvolala svého předsedu Kevina McCarthyho, je nyní paralyzovaná. „To znamená, že Sněmovna reprezentantů nemůže hlasovat. I kdyby se mělo hlasovat o vojenské pomoci pro Izrael, není to možné,“ dodal Vostal.
EU překontroluje finanční pomoc Palestině
Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. V pondělí večer to uvedla Evropská komise v tiskovém prohlášení.
Komise také zváží, zda pomoc, ze které se vyplácí například část platů zaměstnanců palestinské samosprávy, dávek chudým rodinám či důchodů, bude potřebovat nové nastavení „vzhledem k pozměněným podmínkám na místě“. Komise také upřesnila, že žádné platby Palestincům v rámci přehodnocení finanční asistence nepozastaví. Žádné takové platby totiž ani nebyly v současnosti v plánu.
Pozastavení plateb přitom odpoledne oznámil na síti X evropský komisař pro sousedství Olivér Várhelyi. Podle něj to byla reakce na sobotní útok ozbrojenců z hnutí Hamás na jih Izraele, který si vyžádal stovky mrtvých. Později komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič uvedl, že se krok netýká humanitární pomoci. Některé členské země EU se zastavením podpory vyjádřily nesouhlas.
Některé evropské státy nechtějí pomoc Palestincům ukončit
Za „bod zvratu“ označil Várhelyi rozsah teroru a brutality proti Izraeli. „Nic nemůže být jako dřív. Evropská komise, která je pro Palestince největším dárcem, nyní přezkoumá celé své rozvojové portfolio v hodnotě 691 milionů eur,“ uvedl Várhelyi. Doplnil, že přezkoumány budou rovněž veškeré projekty, a jakékoli nové návrhy týkající se financí na další období jsou odloženy zatím na neurčito.
„Humanitární pomoc EU strádajícím Palestincům bude pokračovat tak dlouho, jak bude třeba,“ napsal však na síti X Várhelyiho kolega Lenarčič. Evropská komise později večer v tiskové zprávě potvrdila, že kontrola se netýká humanitární pomoci, kterou Palestinci dostávají skrze mechanismus ECHO. V loňském roce dostali Palestinci humanitární pomoc od EU v hodnotě 26,5 milionu eur (zhruba 650 milionů korun), skrze které byly financovány například příspěvky pro chudé rodiny v Pásmu Gazy.
S krokem, který ohlásil Várhelyi, už daly najevo nesouhlas Španělsko, Irsko a Lucembursko. Podle Dublinu neexistuje pro rozhodnutí „právní základ“, a proto komisaře vyzval, aby tento bod vyjasnil. Madrid oznámil, že šéf španělské diplomacie José Manuel Albares jednal s Várhelyim po telefonu a vyjádřil mu svůj odmítavý postoj k oznámenému kroku. Albares také vyzval, aby se otázkou zabývali unijní ministři zahraničí na své mimořádné úterní schůzce. Nesouhlasí ani lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož vláda je v demisi. „To nejsou peníze pro Hamás, ale pro lid v Gaze,“ upozornil podle stanice Euronews Asselborn.
Evropská unie je terčem kritiky
Evropská unie se stala za svou podporu Palestinců terčem kritiky. Peníze totiž směřují nejen pro obyvatele okupovaného Západního břehu Jordánu, ale i do Pásma Gazy, které kontroluje teroristické hnutí Hamás. Jsou určeny zejména na zdravotní péči, sociální služby či podporu nemocnic. Pro období 2021 až 2024 přislíbila Evropská unie na palestinské projekty finanční podporu 1,18 miliardy eur (28,9 miliardy korun). „Evropská unie nefinancuje Hamás ani jeho teroristické aktivity přímo ani nepřímo,“ zdůraznil i v pondělí mluvčí Evropské komise Eric Mamer.
Pozastavení plateb v pondělí před Evropskou unií oznámil šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Jde o projekty, na něž Rakousko plánovalo vydat asi 19 milionů eur (přes 465 milionů korun). „Rozměr teroru je strašný,“ řekl Schallenberg. „Jde o takový zlom, že nejde nechat věci tak, jak byly,“ dodal lidovecký ministr zahraničí.
Rakousko proto prozatím zastaví financování v rámci rozvojové pomoci Palestincům a všechny projekty prověří. O dalších krocích se chce poradit s mezinárodními partnery.
Už v neděli také německá ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Svenja Schulzeová oznámila, že Berlín přehodnotí finanční podporu palestinských území. Německo chce podle ní financovat výhradně mírové a bezpečnostní projekty. Uvedla, že kvůli aktuálnímu vývoji vše projedná s Izraelem.
Rakousko si předvolalo íránského velvyslance
Rakouského ministra zahraničí pobouřila i reakce některých zemí na útoky Hamásu na Izrael, které si na izraelské strany vyžádaly stovky mrtvých. „Je nesnesitelné, že v Íránu zazníval oslavný jásot, že od vlády přišly oficiální gratulace Hamásu,“ řekl Schallenberg. Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolalo íránského velvyslance ve Vídni, „abychom dali jasně najevo, co si myslíme o takových nechutných reakcích,“ řekl šéf rakouské diplomacie.
Útok islamistů odsoudili v pondělí německý kancléř Olfas Scholz s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem během dvoudenního společného zasedání vlád. „Je to strašlivý a barbarský útok na Izrael. Stojíme při Izraeli,“ řekl Scholz. „Večer budeme mít se Scholzem možnost společně hovořit s prezidentem USA Bidenem a britským premiérem Sunakem,“ řekl Macron.
Útok odsoudili také polští představitelé. V zemi, kterou čekají parlamentní volby, panuje v podpoře Izraele mezi vládou a opozicí shoda. Prezident Andrzej Duda nabídl v telefonickém hovoru premiéru Benjaminu Netanjahuovi humanitární pomoc, která by měla směřovat zasaženým útoky extremistů.
Britské a francouzské úřady slibují Židům ochranu před útoky
Židé žijící ve Velké Británii či Francii čelí po víkendovém krvavém vyhrocení konfliktu na Blízkém východě výhrůžkám a útokům. Policie v Londýně a Paříži se zabývá desítkami převážně slovních útoků, v britské metropoli však řeší například i vytlučenou výlohu košer restaurace ve čtvrti Golders Green.
„Je to čtvrť, které se někdy přezdívá židovská, je v ní velká koncentrace původem židovského obyvatelstva,“ řekl zpravodaj ČT ve Spojeném království Lukáš Dolanský. „Byla rozbitá výloha, ztratila se také pokladna, takže zatím není jasné, jestli to byl vandalismus, krádež nebo jestli to souviselo se situací v Izraeli,“ podotkl. Upozornil však, že se ve čtvrti začaly objevovat nápisy na podporu Palestiny.
Někteří členové arabské komunity po útocích Hamásu v Londýně vyrazili do ulic s palestinskými vlajkami. „Tohle je moment, kterého se bojí nejen vedení města, ale i státu,“ řekl.
Vlády obou zemí slibují příslušníkům židovské menšiny zvýšenou ochranu. „V našem městě nenávist netolerujeme. Ať to udělal kdokoli, dopadne na něj zákon plnou vahou,“ prohlásil v reakci na útok londýnský starosta Sadiq Khan. Ministryně vnitra Suella Bravermanová v neděli uvedla, že očekává od policie vysoké nasazení při prevenci případných protižidovských útoků. Radikální islamisté používají podle ní izraelský odvetný útok na Palestince jako záminku ke svým vlastním útokům proti židovské menšině.
Také ve Francii mají bezpečnostní složky zvýšenou pohotovost. Policisté jsou podle agentury AFP více vidět před synagogami či dalšími židovskými institucemi. List Le Figaro připomněl, že ačkoli Židé tvoří méně než jedno procento obyvatel Francie, jsou terčem více než 60 procent všech nábožensky motivovaných trestných činů.
„O víkendu jsme registrovali asi desítku protižidovských činů, nápisy, slovní výhrůžky,“ řekl v neděli ministr vnitra Gérald Darmanin. V pondělí odpoledne se sejde s předáky židovské komunity a bude se s nimi bavit i o tom, jak předejít zbytečným násilnostem.
Moskva se obává zapojení „třetích sil“
„Krajní znepokojení“ nad situací okolo Izraele v pondělí vyjádřila Moskva. Obává se případné další eskalace a rozšíření konfliktu, což představuje velké nebezpečí pro region, řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského lídra Vladimira Putina. „Domníváme se, že situaci je nutné co nejdříve obrátit směrem k míru, protože pokračování v kruhu násilí samozřejmě hrozí další eskalací a růstem konfliktu,“ uvedl Peskov.
„Je tu velké riziko, že se do konfliktu zapojí třetí síly,“ varoval mluvčí. Podle agentury TASS tak učinil v souvislosti s přesuny amerických vojenských lodí v regionu. „Je velmi důležité co nejdříve najít cesty k nějakému vyjednávání, aby se snížila eskalace a opustil se režim násilných řešení,“ řekl. Mluvčí také vyjádřil velké znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy po vyhlášení izraelské blokády.
K rychlému ukončení bojů vyzval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při schůzce s generálním tajemníkem Ligy arabských států (LAS) Ahmadem Abúlem Ghajtem. Rusko a LAS mohou pomoci zastavit krveprolití, dodal.
Útoky odsoudily Indie a Japonsko
Na situaci v Izraeli reagují také státy jihovýchodní Asie, některé oběti útoků Hamásu pocházejí právě z tohoto regionu. „Izraelské velvyslanectví v Pekingu oznámilo, že mezi zavražděnými je žena izraelsko-čínského původu. Zraněn byl jeden čínský dělník. Vyšší počet obětí hlásí Thajsko a Nepál, obě tyto země mají významný počet pracujících v Izraeli,“ popsala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
„V případě Thajska je to dokonce až 30 tisíc lidí. Bangkok hlásí dvanáct zavražděných a jedenáct unesených Thajců, Nepál hlásí deset zavražděných Nepálců. V tomto případě Hamás zaútočil na farmu, kde pracovali právě dělníci z Nepálu,“ uvedla Šámalová.
Indický premiér Naréndra Módí reagoval na teroristické útoky na sociálních sítích. Napsal, že útok jej šokuje, a vyjádřil jednoznačnou sympatii s Izraelem. „Na Módího je to poměrně výrazné prohlášení, protože je v zahraniční politice spíše rezervovaný,“ popsala Šámalová.
K situaci se vyjádřilo také Japonsko, které útoky odsoudilo a vyjádřilo soustrast rodinám obětí. Země také vyzvala k okamžitému ukončení násilí a propuštění unesených. Tokio též vyjádřilo obavy o bezpečnost civilistů v Pásmu Gazy.
Podle Pekingu je řešením vznik nezávislé Palestiny
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo „příslušné strany“, aby zachovaly klid a okamžitě ukončily nepřátelské akce s cílem ochránit civilisty. Dodalo, že „základní cesta z konfliktu spočívá v realizaci dvoustátního řešení a vytvoření nezávislého státu Palestina“.
Prohlášení Pekingu následně kritizoval lídr demokratické většiny v americkém Senátu Chuck Schumer, který vede delegaci amerických senátorů na cestě po Asii. „Abych byl upřímný, velmi mě zklamalo prohlášení (čínského) ministerstva zahraničí, které neprojevilo žádné sympatie ani podporu Izraeli v těchto neklidných časech,“ řekl. „Vyzývám vás i čínský lid, abyste se postavili na stranu izraelského lidu a odsoudili tyto zbabělé a kruté útoky,“ řekl Schumer na setkání s nejvyšším čínským diplomatem Wang Iem v Pekingu.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí v pondělí následně uvedl, že Čína je proti násilí a útokům. Správnou cestou vpřed je realizace dvoustátního řešení a mezinárodní společenství by mělo podniknout kroky ke zklidnění situace, dodal. Zopakoval, že Peking „lituje civilních obětí způsobených konfliktem“ a „odmítá a odsuzuje akce, které poškozují civilisty“.
„Čínské prohlášení budí asi největší zájem z reakcí z Asie, byť není nijak překvapivé. Čína reagovala jako obvykle,“ uvedla Šámalová s tím, že se Peking vyhnul odsouzení Hamásu a útoků teroristů.
Čína patří k jednomu z mála států, které v minulosti nepodpořily rezoluci, jež označuje Hamás jako teroristy. Podle Pekingu jde o odbojovou organizaci. „Dlouhodobě podporuje vznik samostatného palestinského státu v hranicích z roku 1967,“ přiblížila Šámalová.
Čína se též v nedávné minulosti pokusila zprostředkovat jednání mezi Palestinci a Izraelci. „Plán ale nevyvolal větší zájem. Panuje skepse, že by přinesl konkrétní a hmatatelné výsledky. Vlastně ani není jasné, zda by některá ze stran vůbec stála o to, aby do konfliktu vstupoval další zprostředkovatel,“ vysvětlila zpravodajka.
Pro Izrael je Čína po Spojených státech a Evropské unii nejvýznamnějším ekonomickým partnerem. Vztahy v ekonomické sféře jsou podle Šámalové dobré, země například jednají o dohodě o volném obchodu. „Ale existuje řada problémů na diplomatické a politické úrovni, které pramení z dobrých čínských vztahů s nepřáteli Izraele,“ doplnila.
Protesty na podporu Palestiny v Austrálii
Stovky lidí v pondělí demonstrovaly na podporu Palestiny v největším australském městě Sydney. Protestující, kterých se podle médií sešly asi dva tisíce, mířili od sydneyské radnice k budově Opery, jež byla nasvícena modrou a bílou barvou na podporu Izraele. Někteří z nich házeli světlice na policisty, další roztrhali a pošlapali izraelskou vlajku.
Poslankyně zákonodárného sboru státu Nový Jižní Wales Jenny Leongová, která je členkou strany Zelených, označila rozhodnutí nasvítit sydneyskou Operu izraelskými barvami za „šokující“. „Vzpomeňme na všechny palestinské životy ztracené od začátku okupace,“ prohlásila.
Australský premiér Anthony Albanese vyzval k umírněnosti. „Tento průvod se rozhodně neměl uskutečnit,“ prohlásil předseda vlády s poukazem na demonstraci v Sydney.
Davy lidí na sydneyském předměstí Lakemba již v neděli večer oslavovaly útoky hnutí Hamás na Izrael jako „projevy odvahy a vzdoru“. Mnozí přišli s transparenty, které mimo jiné hlásaly „přestaňte pronásledovat muslimy“ či „podporu utlačovaným“.
Australský vicepremiér Richard Marles v neděli večer na shromáždění na podporu Izraele v Melbourne zdůraznil, že terčem „děsivých útoků Hamásu nebyli bojovníci, ale nevinní lidé, kteří byli povražděni“.
