Suella Bravermanová

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

Bývalý premiér David Cameron se stal novým britským ministrem zahraničí. Do funkce ho v rámci obměny kabinetu jmenoval ministerský předseda Rishi Sunak. Cameron, který britský kabinet vedl v letech 2010 až 2016, se postu ministra zahraničí ujímá po Jamesovi Cleverlym. Ten stane v čele resortu vnitra, z nějž Sunak odvolal Suellu Bravermanovou. Svou rezignaci krátce nato ohlásila ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová, kterou v čele resortu střídá dosavadní ministr zdravotnictví Steve Barclay.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Počet obyvatel ze zemí Evropské unie ve Velké Británii dál klesá. Podle aktuální statistiky ubylo na ostrovech meziročně dalších 50 tisíc Evropanů. Pro tamní ekonomiku je to problém především kvůli nedostatku pracovníků. Vláda přesto chce migraci i nadále omezovat. Extrémně totiž narostl počet migrantů z Asie a Afriky.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

Rishi Sunak má podle odhadů britských médií další šanci stát se lídrem Konzervativní strany, a tedy i britským premiérem. Kandidáti, kteří postoupí do finálního hlasování, potřebují podpisy stovky z 357 konzervativních poslanců a Sunaka je podle Sky News připraveno podpořit již 66 z nich. Kromě něj by si mohl činit naději na návrat do fuknce Boris Johnson, který byl premiérem do letošního září a jemuž podle britských médií slíbilo podporu až 36 poslanců včetně tří ministrů. Oficiálně se ale zatím o funkci přihlásila jediná uchazečka, a to Penny Mordauntová.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

Kandidáti na post lídra britské konzervativní strany mají za sebou první televizní debatu. V té se střetli hlavně v otázkách financování veřejných služeb a ve způsobech, jak nejlépe kontrolovat inflaci. Přeli se také ohledně skandálů premiéra Borise Johnsona či práv transgender osob.