Počet lidí z EU v Británii klesá, zemi chybí pracovníci. Politici přesto mluví o zpřísnění vízových pravidel

Nahrávám video

Počet obyvatel ze zemí Evropské unie ve Velké Británii dál klesá. Podle aktuální statistiky ubylo na ostrovech meziročně dalších 50 tisíc Evropanů. Pro tamní ekonomiku je to problém především kvůli nedostatku pracovníků. Vláda přesto chce migraci i nadále omezovat. Extrémně totiž narostl počet migrantů z Asie a Afriky.

Pracovat a uspět v Británii je pro mnohé sen. Třeba čtyřnásobná nejlepší česká hráčka fotbalu Kateřina Svitková si šla za svým cílem – hrát v ženském týmu Chelsea. To se jí povedlo.

Jenže pracovat a žít v Británii není pro mnohé občany EU jednoduché. Země po brexitu zavedla pro Evropany přísný vízový a bodový systém, a to i pro sportovce. „Musíte splnit určité body, abyste vůbec mohli přijít do země. Hromada dalších hráček z Česka nebo i jiných zemí má problémy,“ nastínila Svitková.

Práce v Británii je pro mnohé Evropany nedosažitelná, pro jiné zase neatraktivní. Počet obyvatel pocházejících z EU tak v zemi trvale klesá. Podle aktuální statistiky se snížil o dalších padesát tisíc. Problém je to především pro trh práce, kde chybí na 300 tisíc pracovníků.

Do Británie i za studiem

Jednoduchým řešením by se zdálo být uvolnění vízových pravidel. Jenže Spojené království chce paradoxně udělat opak a ještě tato pravidla zpřísnit. Má k tomu důvod. Zatímco Evropany už Británie neláká, dorazilo místo nich do země obrovské množství Indů, Pákistánců nebo Nigerijců. V roce 2022 přišlo celkem 606 tisíc imigrantů, což je rekordní počet. Jenže ani tito lidé nezaplnili volná místa. Velká část z nich totiž přijela na studentská víza.

Současná konzervativní vláda přesto tvrdí, že brexit byl výhodou a nikoli chybou. Volná místa by podle ní měli zaplnit sami Britové. „Neexistuje žádný pádný důvod, proč bychom si nemohli vyškolit dostatek řidičů kamionů, řezníků, sběračů ovoce, stavitelů nebo svářečů. Brexit nám umožnil vybudovat ekonomiku s vysokými mzdami, která je méně závislá na nekvalifikované zahraniční pracovní síle,“ řekla ministryně vnitra Suella Bravermanová.

Politici ve Velké Británii tak fandí spíš domácím. A doufají, že brexitová naděje umírá poslední.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 8 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 8 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...