Víza

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na pracovní návštěvě Washingtonu oznámil, že Česko by mohlo získat peníze z navrženého amerického fondu na podporu spojenců Tchaj-wanu. S kongresmany i zástupci administrativy prezidenta Joea Bidena jednal mimo jiné také o podpoře pro schválení víz E1, která by zjednodušila přístup českým podnikatelům.

Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu na předvolebním mítinku sociálních demokratů v Norimberku nevyloučil další opatření na německých hranicích. Konkrétně zmínil hranici s Polskem, uvedla agentura DPA. Scholzova stranická kolegyně a ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag označila za jeden z možných kroků zavedení kontrol na pevných stanovištích na pomezí s Polskem a Českem. Takové opatření předtím odmítala.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.

Počet obyvatel ze zemí Evropské unie ve Velké Británii dál klesá. Podle aktuální statistiky ubylo na ostrovech meziročně dalších 50 tisíc Evropanů. Pro tamní ekonomiku je to problém především kvůli nedostatku pracovníků. Vláda přesto chce migraci i nadále omezovat. Extrémně totiž narostl počet migrantů z Asie a Afriky.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

Otřáslo to celým Evropským parlamentem (EP), prohlásila v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně EP Dita Charanzová (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním korupce. „Je to největší skandál v historii této instituce,“ dodala s tím, že se nyní bude řešit, jaké kontrolní mechanismy nastavit do budoucna.

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se dohodli na tom, že chtějí, aby došlo do roku 2024 ke zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova. Dosáhli tak pokroku v roky trvajícím procesu. Nalezení společné pozice Rady EU pro jednání s Evropským parlamentem bylo také jedním z cílů českého předsednictví. Kosované by směli pobývat v Unii bez víz maximálně 90 dní.

V Tiraně jednali zástupci Bruselu se státy západního Balkánu. Debatu vedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) coby zástupce předsednické země. Účastníci summitu se věnovali situaci na Ukrajině i možnému riziku teroristických útoků v Evropě. Podle lídrů riziko stoupá i v souvislosti s migrační vlnou do Evropy.

Státní zástupkyně podala obžalobu na 12 Rusů a Vietnamců v souvislosti s prolomením systému na udělování víz do Česka Visapoint. Na dotaz ČT to potvrdila přímo dozorující žalobkyně Petra Ullrichová z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Díky kupčení s termíny měla skupina získat stovky milionů korun. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 9.

Čeští ministři dorazili v pondělí do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. Česko patří od začátku ruské invaze mezi největší a nejvýraznější podporovatele Ukrajiny. Už v prvních týdnech po napadení věnovala česká vláda i veřejnost na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun a dosud poskytla Česká republika zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun. Mezi lety 2023 a 2025 chce přitom vláda na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc dát Ukrajině každý rok půl miliardy korun.

Britská premiérka Liz Trussová chystá zásadní revizi vízového systému, což by mělo přispět k řešení akutního nedostatku pracovních sil v klíčových průmyslových odvětvích Velké Británie. Informoval o tom list Financial Times (FT).

Evropská unie přijala úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového styku s Ruskem. Na svém Twitteru o tom informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na ruské občany se tak podle prohlášení Rady budou vztahovat obecná pravidla vízového kodexu, což jim fakticky ztíží vstup do EU. Nová pravidla mají platit od 12. září.

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Evropská unie spěje ke zmrazení dohody s Ruskem, která usnadňuje vydávání turistických víz. List Financial Times napsal s odkazem na své bruselské zdroje, že se unijní ministři zahraničí na nadcházející pražské neformální schůzce na jejím zmrazení shodnou. Pokud se jeho informace potvrdí, byl by to kompromis mezi požadavky některých zemí EU, které chtěly od dohody zcela odstoupit, a zdrženlivým postojem jiných států.

Finsko sníží počet víz udělovaných občanům Ruska na desetinu současného počtu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na finského ministra zahraničí Pekku Haavista. Finsko je jedinou unijní zemí, která sousedí s Ruskem a doposud vůči němu nezpřísnila vízovou politiku.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Česko už podle ministerstva vnitra opustilo zhruba sto čtyřicet tisíc uprchlíků. Resort ale neví, jestli tito lidé zamířili na Ukrajinu nebo do jiné země. Kabinet chce zpřísnit podmínky pro zisk humanitární dávky. Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.