Víza strana 2 z 3

Finsko sníží počet víz udělovaných občanům Ruska na desetinu současného počtu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na finského ministra zahraničí Pekku Haavista. Finsko je jedinou unijní zemí, která sousedí s Ruskem a doposud vůči němu nezpřísnila vízovou politiku.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Česko už podle ministerstva vnitra opustilo zhruba sto čtyřicet tisíc uprchlíků. Resort ale neví, jestli tito lidé zamířili na Ukrajinu nebo do jiné země. Kabinet chce zpřísnit podmínky pro zisk humanitární dávky. Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

V Česku dosud obdrželo víza 222 847 ukrajinských uprchlíků. Od úterý získávají víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Na cizinecké policii se zatím nahlásilo už téměř 120 tisíc Ukrajinců, informovalo ministerstvo vnitra. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vládě předloží materiál pro zjednodušení zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny, ti by pečovali hlavně o běžence. Uznávání kvalifikací řeší bruselské úřady jednotně na úrovni EU.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se počet uprchlíků v Česku od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu uvedl, že více než 57 tisíc z nich už má status dočasného pobytu v České republice. Pražské asistenční centrum v Kongresovém centru je přehlceno. Další uprchlíky začne přijímat, až odbaví ty nyní čekající, tedy v úterý. V Česku vznikly první třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Do nich se může v současnosti integrovat zhruba sto tisíc ukrajinských dětí, uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Na pomoc Ukrajině už také shromáždily tuzemské humanitární organizace dohromady přes 1,5 miliardy korun.

Česko reaguje na ruskou válku proti Ukrajině. Kvůli organizaci příchodu ukrajinských uprchlíků vyhlásila vláda nouzový stav, podle premiéra Petra Fialy (ODS) na občany žádný dopad mít nebude. Rozpočet ministerstva obrany kabinet zvedl o miliardu a oznámil odchod ze dvou postsovětských bank. Na Pražský hrad se obrátily tři stovky zájemců s prosbou, aby jim prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil umožnil zapojit se do cizí armády. Zavírá se Český dům v Moskvě, ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyzývá vzdělávací a výzkumné instituce, aby zvážily zmrazení spolupráce s ruskými kolegy.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhne na setkání ministrů vnitra Evropské unie v Bruselu, aby Unie zastavila vydávání víz pro občany Ruska v celém schengenském prostoru. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Svůj návrh označil za příklad „radikální pozice České republiky“.

Britská vláda dál zmírňuje pobrexitovou migrační politiku. Tentokrát chce nabídnout roční víza pro pečovatele ze zahraničí, kterým umožní si s sebou přivést i děti a partnery. Nedostatek ošetřovatelů je ve Spojeném království chronický. Úřady proto chtějí tuto práci nabízet i dlouhodobým žadatelům o azyl. Premiéra Borise Johnsona za nová pravidla kritizuje opozice i stoupenci brexitu.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Britský svaz autodopravců varoval poslance, že problémy se zásobováním se kvůli epidemii a brexitu můžou táhnout ještě další rok. Britská vláda vybízí zaměstnavatele k přeškolování vězňů s nízkými tresty. Zároveň ustoupila ze svých přísných imigračních pravidel. Nabízí tisíce pracovních víz řidičům kamionů a pracovníkům drůbežáren a dalších osm set dočasných víz i řezníkům.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Evropská komise představila návrh reformy schengenského prostoru, který počítá s větší  spoluprací členských zemí uvnitř Schengenu. Brusel opakovaně kritizoval, jak během pandemie jednotlivé státy samy omezovaly pohyb na svých hranicích. Nová opatření mají zlepšit i kontrolu nad vnějšími hranicemi.

Čína přestala uznávat pasy pro britské občany v zámoří, reaguje tím na vízový program Spojeného království, který otevírá obyvatelům Hongkongu cestu k ostrovnímu občanství. Peking zvažuje držitelům těchto pasů rovněž zakázat vykonávání veřejných funkcí a odebrat jim právo volit. Británie předpokládá, že vízový program pro lidi z Hongkongu během následujících pěti let využije zhruba tři sta tisíc lidí.

Občané Hongkongu od neděle budou moci zažádat o pětileté vízum v Británii v rámci dříve oznámeného programu, informovala agentura Reuters. Vízovou nabídkou Londýn reaguje na postup Pekingu, který loni v létě v poloautonomním městě prosadil bezpečnostní zákon umožňující mimo jiné trestání jeho obyvatel před komunistickými soudy v pevninské Číně. Kritici ho vnímají jako pokus o omezení svobody v bývalé britské kolonii.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prodlouží až do konce letošního roku zákaz udělování povolení k trvalému pobytu, takzvaných zelených karet, vydávaných mimo území USA. K tomu navíc zmrazí vydávání řady krátkodobých pracovních víz, která využívají například technologické společnosti a nadnárodní korporace. Světovým tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoce postavený vládní činitel.

Na Rozvadově čekaly na řidiče ze Západního Německa desetikilometrové kolony. Tak velký byl zájem o nové Československo. Rozvadov byl také jediný hraniční přechod, kde šlo získat československá víza.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

O česká víza loni požádalo rekordních 813 tisíc lidí, což je o 12,7 procenta víc než v roce 2018. Příjmy státu z vízových poplatků by podle ministerstva zahraničí mohly dosáhnout jedné miliardy korun. V roce 2018 příjem za vízové poplatky činil 771 milionů korun.

Rusko poprvé zavedlo elektronická víza, která mají zjednodušit proceduru vstupu do země. Novinka, která platí od začátku října, se zatím týká jen tří měst v čele s Petrohradem. Podnikatelé v cestovním ruchu očekávají, že v Petrohradu stoupne počet návštěvníků z Evropy až o 150 procent. Od roku 2021 by měla být elektornická víza vydávána pro vstup kamkoliv v Rusku.

Americký prezident Donald Trump podepsal zařazení Polska do programu pro bezvízový styk. Země byla jednou z posledních v Evropské unii, jejíž občané museli stále žádat o víza pro cesty do USA. Češi je nepotřebují od roku 2008.

Vláda schválila návrh ministerstva vnitra na kvóty na některých zastupitelských úřadech pro žádosti o pobytová víza nad devadesát dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Podle resortu kvóty nemají za cíl omezit ekonomickou migraci, ostatně v případě Ukrajiny se třeba počítá s dvojnásobkem žádostí oproti současnému stavu. Důvodem je přílišný zával pro české diplomaty.