Víza strana 2 z 2

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se počet uprchlíků v Česku od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu uvedl, že více než 57 tisíc z nich už má status dočasného pobytu v České republice. Pražské asistenční centrum v Kongresovém centru je přehlceno. Další uprchlíky začne přijímat, až odbaví ty nyní čekající, tedy v úterý. V Česku vznikly první třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Do nich se může v současnosti integrovat zhruba sto tisíc ukrajinských dětí, uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Na pomoc Ukrajině už také shromáždily tuzemské humanitární organizace dohromady přes 1,5 miliardy korun.

Česko reaguje na ruskou válku proti Ukrajině. Kvůli organizaci příchodu ukrajinských uprchlíků vyhlásila vláda nouzový stav, podle premiéra Petra Fialy (ODS) na občany žádný dopad mít nebude. Rozpočet ministerstva obrany kabinet zvedl o miliardu a oznámil odchod ze dvou postsovětských bank. Na Pražský hrad se obrátily tři stovky zájemců s prosbou, aby jim prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil umožnil zapojit se do cizí armády. Zavírá se Český dům v Moskvě, ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyzývá vzdělávací a výzkumné instituce, aby zvážily zmrazení spolupráce s ruskými kolegy.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhne na setkání ministrů vnitra Evropské unie v Bruselu, aby Unie zastavila vydávání víz pro občany Ruska v celém schengenském prostoru. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Svůj návrh označil za příklad „radikální pozice České republiky“.

Britská vláda dál zmírňuje pobrexitovou migrační politiku. Tentokrát chce nabídnout roční víza pro pečovatele ze zahraničí, kterým umožní si s sebou přivést i děti a partnery. Nedostatek ošetřovatelů je ve Spojeném království chronický. Úřady proto chtějí tuto práci nabízet i dlouhodobým žadatelům o azyl. Premiéra Borise Johnsona za nová pravidla kritizuje opozice i stoupenci brexitu.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Britský svaz autodopravců varoval poslance, že problémy se zásobováním se kvůli epidemii a brexitu můžou táhnout ještě další rok. Britská vláda vybízí zaměstnavatele k přeškolování vězňů s nízkými tresty. Zároveň ustoupila ze svých přísných imigračních pravidel. Nabízí tisíce pracovních víz řidičům kamionů a pracovníkům drůbežáren a dalších osm set dočasných víz i řezníkům.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Evropská komise představila návrh reformy schengenského prostoru, který počítá s větší  spoluprací členských zemí uvnitř Schengenu. Brusel opakovaně kritizoval, jak během pandemie jednotlivé státy samy omezovaly pohyb na svých hranicích. Nová opatření mají zlepšit i kontrolu nad vnějšími hranicemi.

Čína přestala uznávat pasy pro britské občany v zámoří, reaguje tím na vízový program Spojeného království, který otevírá obyvatelům Hongkongu cestu k ostrovnímu občanství. Peking zvažuje držitelům těchto pasů rovněž zakázat vykonávání veřejných funkcí a odebrat jim právo volit. Británie předpokládá, že vízový program pro lidi z Hongkongu během následujících pěti let využije zhruba tři sta tisíc lidí.

Občané Hongkongu od neděle budou moci zažádat o pětileté vízum v Británii v rámci dříve oznámeného programu, informovala agentura Reuters. Vízovou nabídkou Londýn reaguje na postup Pekingu, který loni v létě v poloautonomním městě prosadil bezpečnostní zákon umožňující mimo jiné trestání jeho obyvatel před komunistickými soudy v pevninské Číně. Kritici ho vnímají jako pokus o omezení svobody v bývalé britské kolonii.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prodlouží až do konce letošního roku zákaz udělování povolení k trvalému pobytu, takzvaných zelených karet, vydávaných mimo území USA. K tomu navíc zmrazí vydávání řady krátkodobých pracovních víz, která využívají například technologické společnosti a nadnárodní korporace. Světovým tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoce postavený vládní činitel.

Na Rozvadově čekaly na řidiče ze Západního Německa desetikilometrové kolony. Tak velký byl zájem o nové Československo. Rozvadov byl také jediný hraniční přechod, kde šlo získat československá víza.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

O česká víza loni požádalo rekordních 813 tisíc lidí, což je o 12,7 procenta víc než v roce 2018. Příjmy státu z vízových poplatků by podle ministerstva zahraničí mohly dosáhnout jedné miliardy korun. V roce 2018 příjem za vízové poplatky činil 771 milionů korun.

Rusko poprvé zavedlo elektronická víza, která mají zjednodušit proceduru vstupu do země. Novinka, která platí od začátku října, se zatím týká jen tří měst v čele s Petrohradem. Podnikatelé v cestovním ruchu očekávají, že v Petrohradu stoupne počet návštěvníků z Evropy až o 150 procent. Od roku 2021 by měla být elektornická víza vydávána pro vstup kamkoliv v Rusku.

Americký prezident Donald Trump podepsal zařazení Polska do programu pro bezvízový styk. Země byla jednou z posledních v Evropské unii, jejíž občané museli stále žádat o víza pro cesty do USA. Češi je nepotřebují od roku 2008.

Vláda schválila návrh ministerstva vnitra na kvóty na některých zastupitelských úřadech pro žádosti o pobytová víza nad devadesát dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Podle resortu kvóty nemají za cíl omezit ekonomickou migraci, ostatně v případě Ukrajiny se třeba počítá s dvojnásobkem žádostí oproti současnému stavu. Důvodem je přílišný zával pro české diplomaty.

Svatopluk Čumba předčasně končí na postu velvyslance v Teheránu kvůli podezření z obchodování s vízy pro íránské podnikatele. Podle Deníku N uděloval víza přednostně lidem, které mu doporučovala Česko-slovensko-íránská obchodní komora vedená Janem Kavanem a Zdeňkem Zbytkem. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček považuje situaci kolem Čumby za osobní selhání jednotlivce, udělování vízových výjimek ale vnímá spíš jako horlivost než jako kupčení.

Britští občané by po brexitu neměli pro krátkodobé cesty do zemí EU potřebovat víza, dohodli se na tom velvyslanci členských zemí. Text příslušného návrhu unijního nařízení ovšem označuje Gibraltar jako kolonii, což okamžitě vyvolalo odmítavou reakci britských diplomatů.