Obce budou moci využít neobsazené sociální byty pro uprchlíky. Česko udělilo už bezmála 300 tisíc víz

Nahrávám video

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Obce budou moct neobsazené sociální byty postavené s podporou státu nově použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, kterou ve středu schválila vláda. Změna umožňuje, aby nájemní smlouvy mohli uzavírat i uprchlíci z Ukrajiny s dočasnou ochranou v Česku.

Úprava nařízení vlády spočívá v rozšíření cílové skupiny pro uzavírání nájemních smluv s příjemcem úvěru o osoby, které byly připraveny o možnost bydlení v důsledku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Uprchlíci také nebudou muset dokládat, že nevlastní nemovitosti na Ukrajině a skládat peníze k zajištění nájemného.

Ministerstvo v materiálu pro jednání vlády upozornilo, že ke snížení kapacity sociálního, případně dostupného bydlení nedojde, protože využity budou pouze nájemní byty, které obec v současnosti nevyužívá k bydlení pro původně vymezenou cílovou skupinu. „Vzhledem k účelu návrhu budou sociální dopady kladné, protože dojde k umožnění řešit ve střednědobém horizontu kvalitnější formu ubytování uvedených osob,“ uvádí materiál.

Nahrávám video

Dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky

Obce, kraje a jejich organizace mohou od středy také žádat o dotace na bydlení pro válečné uprchlíky. „Jsou to právě obce a kraje, které nesou tíhu a náklady spojené s nutností okamžitého ubytování uprchlíků. Počítáme s dotacemi na rekonstrukce bytů a budov k zajištění důstojného bydlení. Tyto byty budou následně po odchodu uprchlíků sloužit i pro naše občany,“ uvedl ministr Ivan Bartoš (Piráti).

Ministerstvo pro místní rozvoj má v dotačním programu zatím téměř miliardu korun. Náklady na vytvoření bydlení se obcím, krajům a jejich organizacím proplatí zpětně za období od 24. února, tedy od začátku ruské invaze. Na byt na osobu mohou získat až 120 tisíc korun, na místo v obecní či krajské ubytovně až 40 tisíc korun. Peníze je možné čerpat do konce listopadu. Žádosti se přijímají do konce května.

Peníze z dotací mohou pokrýt 85 procent nákladů, zbývajících 15 procent mají zajistit žadatelé. Pětina sumy může být na vybavení. Bartoš minulý týden upřesnil, že podle požadavků krajů by bylo potřeba pro uprchlíky asi 50 tisíc ubytovacích míst.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Česku je přibližně 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že v Česku je nyní přibližně 300 tisíc Ukrajinců. Počet uprchlíků z Ukrajiny v uplynulých dnech a týdnech polevil, ředitel cizinecké policie Milan Majer členům senátního podvýboru pro vnitřní bezpečnost v úterý řekl, že by se mohl podle jednoho ze scénářů zvýšit na půl milionu v souvislosti s pokračující ruskou agresí na jihu a východě země. 

Víza Česko dosud vydalo celkem 299 065 lidem. Na cizinecké policii se v úterý nahlásilo 3335 lidí, dohromady se zaregistrovalo 183 169 uprchlíků. Děti do 15 let se na policii hlásit nemusí.

Plán dalšího ubytování Ukrajinců

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají víza dočasné ochrany, která jim umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.

Asociace krajů by měla do příštího jednání Ústřednímu krizovému štábu (ÚKŠ) předložit plán ubytovacích kapacit, které budou soukromí vlastníci v létě potřebovat pro komerční využití. Podle Rakušana je potřeba mít přehled, kolik míst, která nyní uprchlíci užívají, bude potřeba nahradit alternativním ubytováním.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajinci pracují v dopravě i službách

Od 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřiny Beránkové možnosti pracovat v Česku využilo 23 973 Ukrajinců s vízem k dočasné ochraně.

„K úterý máme informace, že 24 tisíc lidí začalo pracovat. Za šest týdnů je to opravdu velmi vysoké číslo. Poptávka je velká. Firmy nabízejí desítky tisíc míst. Český trh práce je připraven příchozí plně absorbovat,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Občané Ukrajiny nastupují na pozice ve výrobě nebo v dopravě, ale také v logistice nebo třeba ve službách. Zpravidla se jedná o dlouhodobě neobsazená pracovní místa,“ uvedla Beránková. Nejvíce příchozích podle ní pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Mluvčí zdůraznila, že lidé s vízem k ochraně nepotřebují k získání práce zprostředkovatele. Mohou se o místo ucházet sami, mohou rovnou odpovědět na inzerát či oslovit zaměstnavatele. Ten pak přijetí cizince nahlásí úřadu práce, má na to 30 dní.

„Stále platí, že do ČR přicházejí především ženy s dětmi, které v první řadě řeší zajištění péče o potomky a ubytování. Následně se pak zajímají o možnost výdělku. Aktuálně vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože stále věří, že se vrátí brzy domů. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem,“ uvedl generální ředitel úřadu práce Viktor Najmon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 18 mminutami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 41 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 48 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 8 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 12 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 13 hhodinami
Načítání...