Asociace krajů

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Řidiči v Česku hlásí každý rok mnoho případů poškození vozidel kvůli nevyhovujícímu stavu silnic a špatně označeným výtlukům. Kraje ale nevědí, kdy stát pošle peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. S hejtmany chce jednat o dalším postupu ministr dopravy. S oteplením se nicméně na řadě míst správci komunikací pustili do oprav.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

„Asociace krajů by pod mým vedením měla být opět silným partnerem nejen pro regiony, Sdružení místních samospráv a pro Svaz měst a obcí, ale hlavně by to měl být i prostor pro diskusi s vládou,“ řekl v úterních Událostech, komentářích v debatě s bývalým předsedou Asociace krajů (AK) a jihočeským hejtmanem Martinem Kubou (ODS) nově zvolený předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Na Kubovu práci chce navázat. V debatě také vysvětlil, proč si jako své zástupce vybral Richarda Brabce (ANO) a Martina Netolického (3PK/SOCDEM).

Předsedou Asociace krajů (AK) ČR si v úterý hejtmani na zasedání v Praze zvolili šéfa Zlínského kraje Radima Holiše. Navrhlo ho hnutí ANO, které má po zářijových volbách osm hejtmanů ze třinácti. Pro jeho zvolení bylo deset členů rady asociace, jež se v úterý sešla v novém složení poprvé. Poslední čtyři roky asociaci vedl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS.

Výstavbu solárních a větrných elektráren má zrychlit nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Ten slibuje i vytipování území, kde by investoři neměli narazit na výrazné překážky. Před týdnem skončilo připomínkové řízení a na návrh zákona se snesla kritika. Například obce se obávají velkého vlivu státu při povolování staveb.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.

Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

V Bruselu mimořádně zasedli ministři energetiky zemí Evropské unie. Jak dopředu avizoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, státy EU se na zastropování ceny ruského plynu neshodly. Podle Síkely by to na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Sedmadvacítka navrhuje mimo jiného využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Zástupci vlád Evropskou komisi pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie. V pořadu Události, komentáře Síkela řekl, že Komise připraví novou legislativu během víkendu.

České předsednictví svolává jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se mělo jednání uskutečnist co nejdříve, v úvahu podle něj připadá celounijní cenový strop. O drahých energiích hovořil za vládu v Poslanecké sněmovně ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Řekl, že by energetická krize mohla vést nejenom k pádu nynější vlády, ale i politického systému v Česku i Evropě, kdyby se ji nepodařilo vyřešit.

Šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) radí vládě, aby srozumitelně sdělila lidem, jaká budou platit opatření, když dojdou zásoby plynu. Podle něj je naprosto absurdní v této chvíli řešit, zda Češi budou mít doma osmnáct, nebo devatenáct stupňů. Kuba zároveň upozornil, že situaci musí řešit ministerstvo, nikoliv kraje. Komunikace vlády v této situaci není přehledná, sdělil Kuba v Interview ČT24.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) má prověřit, kolik kapacit pro ukrajinské uprchlíky od komerčních ubytovatelů ubude například kvůli letní turistické sezoně. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stát také spolu s hejtmanstvími vytipovává objekty, které by mohly poskytnout přístřeší prchajícím ukrajinským Romům. Od ruského útoku na Ukrajinu Česko tamním občanům udělilo už 310 961 víz.

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Premiér Petr Fiala (ODS) a další členové koaliční vlády v Hrzánském paláci v Praze poprvé od svého jmenování zasedli k jednání s hejtmany. V plánu měli hovořit o fungování spolupráce krajských samospráv i o změně stavebního zákona. V souvislosti s přípravou státního rozpočtu bylo tématem i financování oprav silnic nižších tříd či organizace letecké záchranné služby. Fiala se vyjádřil i k napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) Česko evakuovalo z Afghánistánu všechny spolupracovníky české armády, které evakuovat mělo. Řekli to na společné tiskové konferenci. Zatím se neplánuje další let do Afghánistánu, řekl Radiožurnálu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Miroslavy Paškové ze spolku Vlčí máky ale v Kábulu před letištěm ještě zůstávají tamní spolupracovníci české armády. K případnému transportu dalších lidí by bylo možné podle Hamáčka využít pomoc spojenců.

Následkem čtvrtečních silných bouřek a vzniklého tornáda, které poničilo některé obce na jižní Moravě, zemřelo dle policie pět lidí. Probíhají záchranné práce, po kterých bude následovat rekonstrukce. Úřady naléhají na lidi, aby do postižených oblastí nejezdili, komplikují tím záchranné práce. Ministerstvo pro místní rozvoj uvolní na pomoc obcím s obnovou majetku 420 milionů korun, prostředky pošlou i další kraje.