Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.
Miloslava Danešová pracuje na základní škole v Mníšku pod Brdy jako uklízečka i jako recepční. Měsíčně pobírá minimální mzdu necelých 21 tisíc hrubého. Platové ohodnocení nepedagogických pracovníků považuje za nedostatečné.
„Mrzí mě, že prostě nedokážou ocenit tu práci, protože si myslím, že škola nemůže bez uklízečky, kuchařky ani školníka existovat,“ má jasno Danešová. Nyní jí posílá plat stát, nově by to mělo být město. Koalice chtěla původně změnu prosadit od příštího školního roku, teď je ale čím dál pravděpodobnější, že to bude až od 1. ledna 2026.
„Samozřejmě nasloucháme těm hlasům, které zazněly třeba z Asociace krajů nebo ze Svazu měst a obcí a volají po tom, aby se ta změna časově shodovala s kalendářním rokem, na který jsou obce zvyklé plánovat své rozpočty,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Odklad změny financování nepedadogů ze září na leden ale prosazují i další koaliční strany. „Dlouhodobě jsme kritičtí k tomu, jakým způsobem je tato změna připravována a hlavně jak je komunikována. To, v jakém je to stavu, nám nedává úplně naději, že by to mohlo od 1. září skutečně fungovat,“ podotýká šéf lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„TOP 09 vyzývá ministra k tomu, aby skutečně srozumitelně komunikoval tuto věc se všemi odborníky, protože nálada mezi nepedagogy je plná obav,“ přidává se místopředseda další vládní strany a šéf sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Matěj Ondřej Havel.
Tři varianty
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by mohla koalice vybírat mezi třemi variantami účinnosti zákona příští týden. „Nechat to tak, jak to je, celé to posunout o rok, což je jeden z pozměňovacích návrhů, nebo to nechat k 1. lednu 2026,“ vyjmenovává. Kterou variantu preferuje on, ale řekne až kolegům.
„To, co rozhodně požadujeme, je odsunutí věci do normálního roku, tedy ne do školního. Na úterním jednání to připustil i ministr financí, takže v tomto ohledu jsme spokojenější,“ připouští šéf legislativní sekce Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS).
Bek a Stanjura v polovině ledna po jednání vlády oznámili, že obce a kraje by ještě letos dostaly na financování platů nepedagogických pracovníků z rozpočtového určení daní jedenáct miliard. O stejnou částku by ale přišel státní rozpočet, který má k dispozici vláda.
Dnes celkem dostávají samosprávy z každé koruny vybrané díky DPH a dani z příjmu lidí i firem třetinu, koalice navrhuje tento poměr nejpozději v roce 2026 zvýšit na víc než 36 procent.
Sněmovní opozice ale tvrdí, že státu letos můžou chybět na platy nepedagogických profesí peníze. „Jsou ty peníze vůbec v rozpočtu? Já je tam nevidím. To financování je podle všech odborníků snad zajištěno do konce srpna,“ uvedla šéfka poslanců ANO a exministryně financí Alena Schillerová.
Poslanci by mohli o převodu financování platů školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na obce a kraje hlasovat už příští pátek.
