Poslanci místo plánovaných bodů řešili na schůzi jen bitcoinovou kauzu

Nahrávám video

Sněmovna měla v pátek schvalovat uzákonění povinného příspěvku zaměstnavatelů do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika, poslanci také měli pokračovat v závěrečném projednávání sporného rozšíření pravomocí obcí například o možnost zřídit společnou obecní policii. Místo těchto bodů ale na schůzi od rána probírali bitcoinovou aféru, kvůli které rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s předsedou hnutí Andrejem Babišem vyzvala Zbyňka Stanjuru (ODS) k okamžité rezignaci na funkci ministra financí. Žádali to i zástupci Pirátů, kteří se v projevech věnovali miliardovému daru v kryptoměně ministerstvu spravedlnosti a boji s korupcí více než tři hodiny.

Důvodem pro okamžitou rezignaci Stanjury jsou podle Babiše informace, že daru nezabránil, ale naopak ho kryl. „Jsem přesvědčen, že ta operace byla připravována dlouho, že je to organizovaný zločin,“ prohlásil Babiš, který dar označil za úplatek státu. Ministr podle šéfa ANO údajně zakázal, aby ministerstvo spravedlnosti dostalo odmítavé stanovisko právního oddělení resortu financí k přijetí daru. „Zakryl celou tuhle levárnu,“ osočil Babiš Stanjuru. „Je hlava té hydry,“ dodal předseda ANO, který přitom v úterý do stejné pozice pasoval premiéra Fialu.

Schillerová poukázala na informace médií, podle nichž si soudního znalce v oboru kryptoměny Jiřího Bergera, který měl dohlédnout na převod bitcoinů státu, nenajalo ministerstvo spravedlnosti, ale dárcův advokát. Berger pracuje externě jako znalec pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je součástí ministerstva financí. Navíc firma e-FRACTAL, jejímž je jednatelem, figuruje v seznamu poradních orgánů ministerstva financí, uvedla Schillerová. Vyvozovala z toho propojení Stanjury se zorganizováním daru.

Hlasování o nedůvěře

„Budeme iniciovat jednání o vyslovení nedůvěry této vládě. Nemáte tam co dělat, nezasloužíte si řídit tuto zem,“ prohlásila dále na schůzi Schillerová. Pozastavila se nad postupem občanských demokratů i dalších koaličních stran, které ve čtvrtek podle ní zablokovaly možné pokračování mimořádného jednání k miliardovému daru ministerstvu spravedlnosti od muže odsouzeného v minulosti za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.

Potřebné podpisy ke svolání mimořádné schůze už prý Schillerová má. Podle informací ČT se s nimi chce obrátit na vedení sněmovny v průběhu příštího týdne. Poslanci by tak o budoucnosti kabinetu mohli rozhodovat v polovině června.

Po Schillerové obsadil řečniště na více než dvě hodiny šéf opoziční pirátské frakce Jakub Michálek. Mluvil zejména o návrhu usnesení, které chtěli Piráti prosazovat na čtvrteční mimořádné schůzi k případu daru v kryptoměně. K programu nynější schůze chtějí vystoupit i další zákonodárci.

Michálek uvedl, že poslanci při čtvrteční schůzi žádné odpovědi nedostali, Blažek se podle něj postavil do role oběti a ministr Stanjura nevyjasnil žádné skutečnosti k dokumentům, které obdržel. „Je to kauza jako Brno a tato kauza jako Brno si zaslouží vysvětlení, protože těch problematických věcí je tam daleko víc,“ míní poslanec.

Předseda pirátské frakce rovněž navrhoval, aby sněmovna do pátečního programu několik bodů k bitcoinové kauze zařadila. Týkaly se například vysvětlení Stanjurovy role, možného ovlivňování justice a projednání návrhů usnesení. Michálek pak rozebíral pirátské usnesení, jež zahrnuje dvě desítky bodů a týká se také třeba takzvaných průtokových bankovních účtů, korupční kauzy v motolské nemocnici, reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, dotací z Modernizačního fondu a družstevní záložny, v níž měl v minulosti premiér Petr Fiala (ODS) vklad. „Korupce není pouze bitcoinová aféra,“ zdůraznil Michálek.

Místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti) obvinila koalici ze snahy bitcoinovou kauzu „vymlčet“ a zamést pod koberec. Podle ní Stanjura nekonal, když měl konat, a údajně úmyslně vládu o sporném daru neinformoval. Navrhovala proto mimo jiné, aby ministr financí podal sněmovně vysvětlení, proč mimo jiné neprověřoval původ miliardového daru.

Premiér Fiala: Blažek udělal chybu

Premiér Fiala už ve čtvrtek na plénu sněmovny uznal, že Pavel Blažek chyboval. „Udělal chybu jako ministr spravedlnosti, na svou odpovědnost pro stát přijal dar, který byl minimálně z etického hlediska problematický,“ hájil premiér ministra. Připomněl, že Blažek okamžitě a v řádu hodin přijal politickou odpovědnost, což není samozřejmostí. „Ano, dívám se do opozičních řad. Svědčí to o integritě, která stále není v naší společnosti běžná,“ uvedl premiér s tím, že je ale potřeba kauzu důkladně prošetřit.

Ministr financí Stanjura ve čtvrtek řekl, že odpovědnost za bitcoinový dar podle něj nese výhradně resort spravedlnosti. „To vyplývá přímo ze zákona. (…) Před uzavřením darovací smlouvy mělo ministerstvo důkladně prověřit jak předmět daru, tak i dárce,“ prohlásil Stanjura. Ministr se také ohradil proti tomu, že by měl například zapojit Finanční analytický úřad, jak někteří opoziční poslanci zmiňovali. Poukázal na to, že k takovému kroku nemá ze zákona oprávnění.

Naplánované body

Příspěvek od zaměstnavatelů mají dostávat do individuálního penzijního spoření pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod.

Zaměstnavatelé by měli posílat podle předpokládaných sněmovních úprav čtyři procenta vyměřovacího základu od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že by zaměstnavatelé přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od jedenácti směn.

V předloze o pravomocích společenství obcí budou poslanci rozhodovat o kontroverzním návrhu, podle kterého by obce získaly širší možnosti posunout dobu nočního klidu. Zastupitelstva by podle úpravy nově mohla stanovit začátek nočního klidu v období od června do konce září na půlnoc o nocích z pátků na sobotu, ze sobot na neděle a o nocích před státními svátky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie ve čtvrtek zasahovala ve VZP a farmaceutických firmách, píše Zdravotnický deník

Policie ve čtvrtek zasahovala v budově Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a zhruba v deseti farmaceutických společnostech, informoval večer Zdravotnický deník. Zásah, který potvrdila mluvčí VZP i zástupce farmaceutického průmyslu, podle serveru souvisí s dohodami uzavřenými v minulosti mezi firmami a pojišťovnou. Server Odkryto.cz uvedl, že policie zadržela někdejšího náměstka ředitele VZP a bývalého šéfa její ústecké regionální pobočky Petra Hoňka.
před 8 hhodinami

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití kvůli nadlimitnímu olovu

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití, odběry ukázaly nadlimitní koncentrace olova. Vodojem zásobuje vodou Hoštice, Husinec, Klíčany, Klecany, Máslovice, Odolenu Vodu, Postřižín, Řež, Sedlec, Větrušice, Vodochody a Zdiby. Jde o oblast s více než dvaceti tisíci obyvateli. Ohrožení zdraví při náhodné konzumaci nehrozí. Kvůli velikosti zasažené lokality bude zajištěno náhradní zásobování vodou u prioritních objektů, jako jsou školy, školky a zdravotnická zařízení, informovaly Středočeské vodárny na webu. Vodu mohou lidé bez omezení používat k osobní hygieně, úklidu a podobně.
před 9 hhodinami

K přípravě jídla ve škole v Újezdu nad Lesy použili prošlá vejce

K přípravě uhlířských špaget na základní škole v Újezdu nad Lesy byla použita vejce po minimálním datu trvanlivosti, uvedla Hygienická stanice hlavního města Prahy. Je potvrzeno osmnáct případů salmonelózy, jednačtyřicet osob je hospitalizovaných. Onemocnělo 250 dětí a dospělých, všichni podle hygieniků konzumovali jídlo s prošlými vejci. Ředitel školy Libor Skala řekl, že plánuje důkladné sanitační práce v kuchyních. Personální změny jsou podle něj velmi pravděpodobné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 10 hhodinami

VideoPolicisté se zaměřují na předjíždějící kamiony. Pomáhají jim i drony

Pomalu předjíždějící kamiony na dálnicích způsobují kolony i rizikové situace. Na takové chování řidičů se zaměřila policie na D8 nedaleko Ústí nad Labem. Do kontrol policisté zapojují i drony, které jim umožňují pořídit důkazy, aniž by je řidiči zpozorovali. Řidičům za takové chování hrozí šest trestných bodů. Pokuta na místě 5500, případně ve správním řízení pak 25 tisíc korun. Kontroly se zaměřují i na to, jestli se řidiči správně zařazují z připojovacího pruhu nebo dostatečně věnují pozornost řízení. Právě řidiči kamionů podle policie často spoléhají na moderní asistenční systémy a provoz kolem sebe sledují méně.
před 10 hhodinami

Sněmovna podpořila změnu v penzijním spoření, mladí dostanou od státu víc

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Soud podmíněně propustil Čermáka z vězení

Okresní soud v Liberci rozhodl o podmíněném propuštění Tomáše Čermáka, který byl odsouzen před třemi lety za podporu a propagaci terorismu. Vyhověl tak jeho žádosti po odpykání více než poloviny z trestu 5,5 roku vězení. Soud mu stanovil zkušební dobu na čtyři roky s dohledem probační služby. S propuštěním souhlasila i státní zástupkyně Lenka Fričová, rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Čermák během koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.