Poslanci

Několik desítek poslanců v úterý dorazilo do sněmovny v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Zákonodárci se sešli ve dvoraně jedné z vedlejších sněmovních budov, kde za doprovodu folklorního souboru zahájili výstavu krojů, která akci letos doprovází. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní budovy dolní komory. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z tuzemska, Slovenska, Polska a Maďarska. Výstava, na které jsou k vidění dvě desítky mužských, ženských, chlapeckých a dívčích krojů ze Slovenska, Polska a z Maďarska, je k vidění do 20. března.

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.

Poslanci se v úterý na sněmovní schůzi měli původně věnovat novele stavebního zákona či návrhu na přerozdělení peněz mezi zdravotními pojišťovnami, nakonec se ale zabývali především kauzou zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) prezidentovi Petru Pavlovi. Zástupci opozice Macinkovo jednání označili za bezprecedentní a vyzvali předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), aby jej odvolal, pokud ministr nerezignuje sám.

V německé spolkové zemi Braniborsko se po roce fungování rozpadla vláda. Premiér Dietmar Woidke ze sociální demokracie (SPD) vypověděl koaliční smlouvu s levicově populistickým Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW). Zanikla tak první a dosud jediná koalice těchto dvou stran na zemské úrovni. Woidke zdůraznil, že chce hledat jiné řešení krize, než jsou předčasné volby. Opakované neshody s BSW znemožnily podle Woidkeho další spolupráci, uvedla Reuters.

Ochrana před zneužitím podoby v pornografii, snazší rozvody, pevné termíny regionálních voleb, podpora lidem ohroženým bytovou nouzí nebo větší pomoc obětem trestných činů. To jsou některé ze změn v zákonech, které začnou platit od 1. ledna 2026. ČT24 připravila přehled těch nejzásadnějších.

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si do „nepoměrné“ delegace pro cestu na Slovensko vzal „sobě blízké poslance“, míní člen výboru pro sociální politiku Jiří Havránek (ODS). „Odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Cílem Okamurovy cesty do Bratislavy bylo „zahladit všechny nesváry“, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Poslanci se ve čtvrtek v podvečer sešli kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Svolání mimořádné schůze dolní komory podnítili zákonodárci sněmovní menšiny ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Na úvod schůze hovořil zhruba hodinu a půl sám Babiš. Jak vyřeší hrozící střet zájmů, však neobjasnil. Závěr v podobě usnesení jednání nepřineslo.

Vznikající koalice chce změnu pravidel jednání sněmovny, předložit by ji mohla ještě do konce roku. První návrh už mají politici připravený – řeší například časové limity pro vystoupení poslanců. O parametrech chtějí jednat i s nastupující opozicí, s níž se mají sejít ve středu odpoledne. Široká shoda se rýsuje u omezení pro takzvaná přednostní práva.

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Nově zvolený předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal svěsit ukrajinskou vlajku na budově sněmovny. Poslanci TOP 09, ODS, STAN a Pirátů zareagovali na tento krok spontánním vyvěšením vlajky napadené země ze svých kanceláří. O tom, jakými formálními pravidly se vyvěšování vlajky řídí, hovořil ve Studiu ČT24 bývalý protokolista magistrátu hlavního města Prahy Martin Churavý. Podle něj jde o kombinaci zákona o užívání státních symbolů a nepsaných pravidel, tradic, etikety a protokolů.

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Své představy o budoucím fungování sněmovny, včetně využívání obstrukcí, či o budoucím obsazování jejích vedoucích křesel diskutovali ve speciálním vydání pořadu Události, komentáře předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, člen poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl (PRO), člen poslaneckého klubu ODS Vojtěch Munzar, předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová, člen poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš a ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Pořad moderovala Barbora Kroužková. Ta uvedla, že pozvání dostalo osm osobností z osmi politických stran, až na zástupce Motoristů dorazili všichni.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedy pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů, vyplývá z informací, které sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. ODS a STAN již oznámily své nominanty na předsedy výborů. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno, požádali proto ostatní strany budoucí opozice o přerozdělení vedení výborů.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.