Poslanci

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si do „nepoměrné“ delegace pro cestu na Slovensko vzal „sobě blízké poslance“, míní člen výboru pro sociální politiku Jiří Havránek (ODS). „Odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Cílem Okamurovy cesty do Bratislavy bylo „zahladit všechny nesváry“, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Poslanci se ve čtvrtek v podvečer sešli kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Svolání mimořádné schůze dolní komory podnítili zákonodárci sněmovní menšiny ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Na úvod schůze hovořil zhruba hodinu a půl sám Babiš. Jak vyřeší hrozící střet zájmů, však neobjasnil. Závěr v podobě usnesení jednání nepřineslo.

Vznikající koalice chce změnu pravidel jednání sněmovny, předložit by ji mohla ještě do konce roku. První návrh už mají politici připravený – řeší například časové limity pro vystoupení poslanců. O parametrech chtějí jednat i s nastupující opozicí, s níž se mají sejít ve středu odpoledne. Široká shoda se rýsuje u omezení pro takzvaná přednostní práva.

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Nově zvolený předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal svěsit ukrajinskou vlajku na budově sněmovny. Poslanci TOP 09, ODS, STAN a Pirátů zareagovali na tento krok spontánním vyvěšením vlajky napadené země ze svých kanceláří. O tom, jakými formálními pravidly se vyvěšování vlajky řídí, hovořil ve Studiu ČT24 bývalý protokolista magistrátu hlavního města Prahy Martin Churavý. Podle něj jde o kombinaci zákona o užívání státních symbolů a nepsaných pravidel, tradic, etikety a protokolů.

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Své představy o budoucím fungování sněmovny, včetně využívání obstrukcí, či o budoucím obsazování jejích vedoucích křesel diskutovali ve speciálním vydání pořadu Události, komentáře předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, člen poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl (PRO), člen poslaneckého klubu ODS Vojtěch Munzar, předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová, člen poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš a ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Pořad moderovala Barbora Kroužková. Ta uvedla, že pozvání dostalo osm osobností z osmi politických stran, až na zástupce Motoristů dorazili všichni.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedy pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů, vyplývá z informací, které sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. ODS a STAN již oznámily své nominanty na předsedy výborů. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno, požádali proto ostatní strany budoucí opozice o přerozdělení vedení výborů.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

Sněmovní zdravotní výbor podpořil novelu, která zakazuje prodej energetických nápojů a podávání mladším šestnácti let. Norma míří k finálnímu schválení. Podle statistik vypije jednu plechovku týdně každý pátý školák, čtyři procenta dětí pak energetické nápoje konzumují každý den. Obsahují výrazně více kofeinu než u běžných limonád. Jeho bezpečnou dávku lze přesáhnout relativně snadno, zvlášť pokud jde o děti. „Na jeden kilogram tělesné hmotnosti činí dávka tři miligramy, už při konzumaci několika plechovek překročíme maximální dávku,“ vysvětluje Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy z Vysoké školy technologické. Nejde ale jen o kofein, nápoje obsahují i řadu cukrů a dalších látek.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Sněmovna měla v pátek schvalovat uzákonění povinného příspěvku zaměstnavatelů do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika, poslanci také měli pokračovat v závěrečném projednávání sporného rozšíření pravomocí obcí například o možnost zřídit společnou obecní policii. Místo těchto bodů ale na schůzi od rána probírali bitcoinovou aféru, kvůli které rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna v úterý odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Ještě před samotným jednáním poslanců vystoupil v dolní komoře prezident Petr Pavel s projevem, ve kterém se věnoval například aktuální bitcoinové kauze.

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.