Poslanci strana 2 z 5

Páry stejného pohlaví by mohly získat v úředním svazku shodná práva a povinnosti jako manželé, svazek by se ale nazýval partnerstvím, nikoli manželstvím. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců z ústavně-právního výboru k poslanecké novele občanského zákoníku, která by uzákonila možnost uzavřít manželství také homosexuálům. O úpravě mluvil na středečním jednání výboru jeden z předkladatelů předlohy Josef Bernard (STAN). Ve hře by mohla být i další úprava, která by z práv vyňala osvojení dětí. Výbor projednávání novely občanského zákoníku přerušil do příští schůze.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby poslanci a senátoři mohli ve volbě prezidenta v budoucnu podpořit jen jednoho kandidáta. Lidé by pak měli dostat možnost podepisovat petice občanských kandidátů také on-line. V případě překročení potřebné hranice padesáti tisíc on-line podpisů a splnění dalších náležitostí by úřady kandidáta automaticky do voleb zaregistrovaly. Vnitro v tiskové zprávě informovalo, že návrh předložilo ostatním ministerstvům k připomínkám, poté ho projedná vláda a případně parlament.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Poslanci v úterý a noci na středu jednali zhruba šestnáct hodin o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Svolání schůze podnítilo opoziční ANO, které považuje za nepřijatelné, aby ministrem vnitra zůstal předseda STAN Vít Rakušan. V debatě zpočátku převládali členové kabinetu s prezentací svých kroků, zástupci opozice se dostali ke slovu zejména večer. Poslanci si na základě dohody frakcí odhlasovali, že budou jednat do druhé hodiny ranní. Poté bylo jednání sněmovny přerušeno, debata bude pokračovat ve středu v devět hodin. Kdy dojde k hlasování, je nejasné. Opozice ke svržení kabinetu dostatečný počet hlasů nemá.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

Radní České televize (ČT) vyzvali končícího šéfa Petra Dvořáka k předložení chystaných smluv nad jeden milion korun dozorčí komisi. Ta má zároveň monitorovat předání funkce nově zvolenému generálnímu řediteli Janu Součkovi. Vyplývá to z aktuálního jednání rady. Podle Dvořáka je její rozhodnutí nezákonné. Ve funkci končí 30. září.

Česku stále chybí pravidla pro lobbing, nemá etický kodex pro poslance ani vymahatelná pravidla pro přijímání darů. Podle protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) se tak dostatečně nechrání před korupcí zákonodárců, ale ani soudců či státních zástupců – přestože jí to skupina již dříve doporučila. Česko by také podle ní mělo přijmout novelu zákona o státním zastupitelství.

Podmíněné a peněžité tresty udělil soud bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS), jeho manželce Janě Nečasové a někdejšímu náměstkovi ministra zemědělství Romanu Bočkovi. Všechny uznal vinnými v kauze takzvaných poslaneckých trafik. Nečas i advokáti dalších obžalovaných v závěrečných řečech apelovali na soud, aby je zprostil obžaloby, tvrdili, že jsou nevinní. Verdikt – zatím nepravomocný – ale odpovídá spíše tomu, co navrhl státní zástupce Rostislav Bajger.

Francouzští poslanci ve středu v prvním čtení schválili rekordní armádní rozpočet. V letech 2024 až 2030 chtějí na modernizaci armády, včetně jaderných zbraní, vydat 413,3 miliard eur (9,8 bilionu korun). To je o 40 procent více, než byl obranný rozpočet na předchozí plánovací období, píše deník Le Monde.

Z podnětu opozičního ANO se poslanci ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi, jejímž tématem byla situace v dlouhodobě ztrátové České poště. Opozici vadí především rušení tří stovek poboček, které už nedávno schválila vláda. Kvůli kroku opoziční politici kritizují především ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pod jehož resort pošta spadá. Šlo podle všeho o první schůzi svolanou z opozičního podnětu v tomto volebním období, jejíž návrh programu sněmovna schválila a mohla tak proběhnout v plném rozsahu.

Policejní zásah po březnové demonstraci na Václavském náměstí v Praze proti lidem snažícím se dostat do budovy Národního muzea byl podle vnitřní kontroly pražské policie přiměřený a oprávněný. Na sněmovním bezpečnostním výboru to ve čtvrtek řekl policejní prezident Martin Vondrášek.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v úterý zúčastnila jednání tchajwanského parlamentu. V projevu mluvila mimo jiné o paralelách v tuzemských a tamních dějinách. Šéf tamní komory jí pak předal nejvyšší parlamentní vyznamenání. Pekarová Adamová má za sebou už schůzku s prezidentkou i premiérem ostrovní země. Na oficiální návštěvě ji doprovází víc než stopadesátičlenná podnikatelská delegace.

Bývalý premiér Petr Nečas se brání proti podmínce a stotisícovému peněžitému trestu za lživou výpověď ve prospěch manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové). O podaném odvolání Českou televizi informovala mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který na začátku února Nečasovi zatím nepravomocně trest uložil. Křivě měl Nečas vypovídat v kauze Vojenského zpravodajství.

Poslanci se v úterý sejdou na mimořádné schůzi, kde mají projednat vládní návrh na nižší červnovou valorizaci důchodů ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli tomu se chtějí opoziční ANO a SPD obrátit na Ústavní soud. Ve sněmovně rovněž plánují rozsáhlé obstrukce. Jasný pak dosud není ani postoj zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten může návrh vetovat, což pak může přehlasovat většina všech poslanců.

Do druhého čtení by se měl podle opoziční poslankyně a exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vrátit zákon, který zpřísňuje kontrolu nad střetem zájmů politiků. Prvky novely zákona o střetu zájmů do novely o sdružování v politických stranách vnáší až pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), který podle ní obsahuje chyby, jež je nezbytné opravit. Michálek považuje svůj návrh za dobře připravený, vychází podle něj z jiných návrhů, které však ANO v minulosti zablokovalo. Helena Válková a Jakub Michálek diskutovali o kontrole střetu zájmů politiků v Událostech, komentářích.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.