Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičních poslanců týkající se vládního nastavení dotací zemědělcům. Nařízení při rozdělování přímých plateb podle nich znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, naopak prý zvýhodňuje malé, samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Později řekla, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla mají být spravedlivá pro všechny.
Na soud se neúspěšně obrátila i skupina senátorů, za které jednala Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
„Nastavení dotací je věcí politickou, nikoliv ústavněprávní,“ prohlásil soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Úkolem soudu podle něj není udržovat dotační závislost. „Dotace se mohou změnit politickým rozhodnutím, změnou jiných vnějších okolností, politik EU, globálních či místních,“ vyjmenoval Langášek. Plénum ÚS rozhodlo jednomyslně.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nález přivítal. „Nastavení podpor vychází ze Společné zemědělské politiky, kde se snažíme nastavit maximálně spravedlivé podmínky pro všechny farmáře a zemědělce,“ napsal na síti X.
Podle Schillerové vláda nastavila systém tak, že zvýhodňuje drobné zemědělce, kteří hospodaří sami, ale znevýhodňuje ty, kteří se sdružili do družstev – přestože často obhospodařují stejnou výměru půdy. „To podle nás porušuje rovnost, svobodu sdružování a ve svém důsledku také svobodu podnikání. Chtěli jsme, aby stát rozděloval dotace spravedlivě bez ohledu na to, jakou formu podnikání si zemědělci zvolili, tak jako je tomu ve většině států EU,“ poznamenala.
Předseda spolku Ochránce zemědělců Jaroslav Lád míní, že nynější pravidla rozvrací venkov a že zemědělci prý budou hledat jiné cesty, jak hájit své zájmy – třeba ve volbách. Prohlásil, že vláda rozdělování dotací využívá jako zbraň hromadného ničení proti určité skupině vlastníků. Rozhodnutí ÚS je podle něj nutné akceptovat, avizoval však další kroky, třeba hromadné žaloby, trestní oznámení i politickou aktivitu.
„Budeme chtít takovou vládu, která bude ctít soukromé vlastnictví bez přívlastků, vlastník jako vlastník, stejná práva, stejné povinnosti, stejné podnikatelské příležitosti,“ sdělil Lád, jenž je předsedou Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku. Uvedl, že hájí zájmy dvou set tisíc zemědělců sdružených v družstvech a podnicích. „Zvedneme venkovské obyvatelstvo, aby se začalo bránit,“ prohlásil.
Návrh směřoval proti paragrafu v nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, který upravuje doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost. Paragraf říká, že podporu lze poskytnout na výměru nejvýše 150 hektarů zemědělské půdy. Na sdružené zemědělské podnikatele se limit uplatní jako na jeden celek. Výše platby se každoročně mění, v roce 2024 činila zhruba 3600 korun na hektar.
Návrh zmiňoval „likvidační dopady“
Podle opozičních zákonodárců nastavení plateb zvýhodňuje malé, samostatné zemědělce na úkor družstev a podniků. „S ohledem na likvidační dopady změn v přímé podpoře bude pro některé zemědělce nemožné ve sdružení dále setrvávat a budou přinuceni právnické osoby zrušit a podnikat nadále pouze samostatně,“ stálo v návrhu.
Poslanci dále navrhli zrušit jeden bod ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027. Určuje, že na doplňkovou redistributivní podporu půjde 23 procent z celkového objemu přímých plateb. V této části ÚS návrh odmítl, plán dle něj není právním předpisem, který by soud mohl přezkoumávat a rušit.
Ústav zemědělské ekonomiky loni představil analýzu redistributivní platby, ze které vyplynulo, že počet žadatelů s výměrou sto až 150 hektarů se meziročně zvýšil o čtyřiadvacet procent na 1800. Agrární komora ČR uváděla, že podniky se začaly dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát. Ministr Výborný už dříve řekl, že platba narovnala podmínky malých farmářů.
