Ústavní soud

O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Odsouzený v kauze moderního otroctví ve Velké Británii musí dvěma ženám, které nutil k prostituci, zaplatit zhruba 1,8 milionu korun, rozhodl v úterý Vrchní soud v Praze. Vyplývá to z informací od mluvčího soudu Víta Tomáše Vatry a z usnesení soudu, které má ČT k dispozici. Původně soud ženám peníze nechtěl přiznat, protože šlo o náhradu výdělku spojeného s prostitucí. Dotyčné se ale obrátily na Ústavní soud, podle kterého není v tomto případě rozhodující, jak peníze získaly, ale že o ně protiprávně přišly.

Po prakticích a ambulantních specialistech se proti návrhu na rozdělení plateb od pojišťoven v příštím roce postavily i regionální nemocnice. Vadí jim, že za stejné operace dostávají méně peněz než jejich kolegové z velkých, fakultních zařízení. Obrátit se kvůli tomu chtějí na Ústavní soud. Ministerstvo zdravotnictví přitom tvrdí, že rozdíly mezi nemocnicemi postupně odstraňuje. Proti nízkému nárůstu úhrad proti letošnímu roku se ohradilo několik segmentů péče, praktici hrozili protestem.

Ústavní soud vyhověl stížnosti cisterciáků z Vyššího Brodu. Ve sporu o pozemky v jižních Čechách musí znovu rozhodnout soud v Českých Budějovicích. Řád se v rámci církevních restitucí marně domáhal určení vlastnictví k pozemkům v katastrech Holašovic, Strýčic, Radošovic, Kvítkovic, Záboří a Habří na Českobudějovicku. Justice žalobě nevyhověla s odkazem na poválečné prezidentské dekrety.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo devadesát procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a šedesát pět procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom informoval v úterý v tiskové zprávě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že stávku chápe nikoliv jako protest proti jeho úřadu, ale proti státnímu rozpočtu, který však podle něj téměř nelze měnit.

Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek. Soud vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku, lesy a pozemky. Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let. Justice musí podle nálezu Ústavního soudu respektovat rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Šance na restituci majetku se tak zvýšila.

Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce vězení v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z pražského Národního muzea. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Po muži vyhlásila police pátrání poté, co nenastoupil do vězení. V policejním pátrání byl muž podle dostupných informací od srpna.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl v průlomovém nálezu Ústavní soud (ÚS). Upozornil však, že z hlediska zákona nejde o poskytování zdravotní péče. Dosavadní výklad právní úpravy vedl k „absurdním důsledkům“, zdůraznil soud. Dovoloval totiž ženám rodit doma – ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.

Thajský parlament zvolil novou šéfkou vlády Petongtán Šinavatrovou. Pochází z mocenské rodiny bývalých premiérů. Po své tetě se stane jako druhá žena v premiérském křesle nejmladší předsedkyní vlády království v jihovýchodní Asii. Její zvolení přichází pouhé dva dny po odvolání dosavadního premiéra kvůli porušení ústavy. Poslední vývoj v Thajsku ilustruje přetrvávající vliv monarchie v zemi.

Řidiči už jezdí bez omezení v úseku D3 na dálničním obchvatu Tábora, kde Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vedlo dlouholetý spor o pozemky s majiteli motocentra. Informoval o tom mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Kvůli při nebylo možné úsek dlouhý zhruba 460 metrů dokončit, ve směru z Mezna do Českých Budějovic se jezdilo v zúžených pruzích sníženou rychlostí.

Ústavní soud (ÚS) se zastal dětské oběti zneužití v rodině a zjednodušil dívce cestu k náhradě újmy. Ve středečním nálezu zdůraznil, že trestní soudy by neměly poškozené zbytečně odkazovat na občanskoprávní řízení, pokud mohou o náhradě rozhodnout samy, třeba alespoň částečně. Občanskoprávní řízení totiž znamená další dokazování, konfrontaci s pachatelem a oživení nepříjemných vzpomínek. Ještě víc to platí u zvláště zranitelných obětí, například právě dětí.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Podle Ústavního soudu (ÚS) pražské soudy chybovaly při prodlužování vazby muže, který posílal výhružné zprávy dvěma úřednicím městské části Praha 8. Rozhodnutí dostatečně neodůvodnily, nezvážily všechny okolnosti. Muž strávil ve vazbě zhruba osm měsíců, poté si vyslechl podmíněný trest a dostal se na svobodu.