TÉMA

Ústavní soud

ÚS: Muž, který vyhrožoval úřednicím, byl nepřiměřeně dlouho ve vazbě

Podle Ústavního soudu (ÚS) pražské soudy chybovaly při prodlužování vazby muže, který posílal výhružné zprávy dvěma úřednicím městské části Praha 8. Rozhodnutí dostatečně neodůvodnily, nezvážily všechny okolnosti. Muž strávil ve vazbě zhruba osm měsíců, poté si vyslechl podmíněný trest a dostal se na svobodu.
před 2 h hodinami|

Německo upraví ústavu. Chce chránit justici před polským scénářem

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.
před 3 h hodinami|

Ústavní soud se postavil proti vydání Tunisana. Ve vlasti dostal doživotí

Ústavní soud se zastal tuniského občana, jenž byl ve vlasti odsouzen na doživotí za drogovou trestnou činnost. Případným vydáním do Tuniska se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Zohlední tentokrát i rozhodnutí německých soudů, které Tunisanova bratra ve stejné kauze nevydaly, a také judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
17. 7. 2024|

Lež není názor, říká ke svobodě projevu na sítích ústavní soudkyně Křesťanová

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.
16. 7. 2024|

Ústavní soud se zastal disidenta Wonky, stát mu přiznal jen čtyři tisíce

Ústavní soud vyhověl stížnosti disidenta Jiřího Wonky, jenž se domáhal vyššího odškodnění za perzekuci v době komunistického režimu. Po rehabilitaci za omezení osobní svobody v roce 2021 přiznal stát Wonkovi náhradu újmy na zdraví 4125 korun, přičemž Wonka žádal 93 844 korun. Obvodní soud následně žalobu zamítl, což potvrdil městský soud. Wonkovo dovolání odmítl i Nejvyšší soud. Podle ÚS je výše odškodnění ve zjevném a extrémním nepoměru k závažnosti újmy, která stěžovateli vznikla, prohlásila soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská. Wonka je s výsledkem spokojený, jde o nárok za perzekuci, nikoli obohacení, vzkázal. O výsledné částce nyní rozhodnou obecné soudy.
15. 7. 2024|

ÚS: Úřad porušil právo na informace, když za ně chtěl miliony

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní ÚS konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka rozhodnutí i odůvodnění ocenil. Zeměměřický úřad sdělil, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.
10. 7. 2024|

Ústavní soud zamítl stížnost Imex Group kvůli Babišovým výrokům

Ostravská firma Imex Group neuspěla s ústavní stížností poté, co se u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za negativní výroky bývalého ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Pronesl je v pořadu České televize Otázky Václava Moravce po explozi muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Sklady měla firma v pronájmu. Ústavní soud stížnost zamítl. Podle soudce zpravodaje Jana Wintra měl Babišův projev patřičný pravdivostní základ a osoba působící ve veřejném prostoru a ve věcech veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky. Advokát firmy Radek Ondruš po vyhlášení řekl, že se ještě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
3. 7. 2024Aktualizováno3. 7. 2024, 14:14|

Místopředsedkyní Ústavního soudu bude Veronika Křesťanová

Novou místopředsedkyní Ústavního soudu (ÚS) se po Vojtěchu Šimíčkovi stane Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel ji jmenuje v úterý společně s novými soudci Jiřím Přibáněm a Tomášem Langáškem, jejichž nominaci minulý týden schválil Senát. Poprvé v historii českého Ústavního soudu obsadí obě místopředsednická křesla ženy, druhou místopředsedkyní je totiž od loňského srpna Kateřina Ronovská.
24. 6. 2024Aktualizováno24. 6. 2024, 10:21|

Česko nedostatečně vyšetřilo údajné sexuální napadení ženy knězem, rozhodl EHCR

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25 tisíc eur a tisíc eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647 490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil kněz, který byl jejím učitelem na teologické fakultě.
20. 6. 2024|

Polský ústavní soud dal ve sporu o odsouzené poslance za pravdu prezidentovi

Polský ústavní soud dal za pravdu prezidentovi Andrzeji Dudovi ve sporu o platnost zákonů, které přijímal parlament bez dvojice odsouzených a prezidentem omilostněných opozičních poslanců. Soud, který je podle současné proevropské vlády pod kontrolou nynější nacionalistické opozice, svým rozhodnutím podle agentury Reuters patrně prohloubí chaos v polské justici.
20. 6. 2024|

Senátoři souhlasili se jmenováním Přibáně a Langáška ústavními soudci

Senát ve středu souhlasil se jmenováním právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu ústavními soudci. Přimluvit se za ně přišel tradičně prezident Petr Pavel. Nominací Langáška se podle vlastních slov snažil Pavel vyjít vstříc poptávce části Senátu po konzervativním kandidátovi. Přibáň může podle hlavy státu do Ústavního soudu (ÚS) přinést velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci, ocenil také jeho nestrannost a mimořádný mezinárodní profil. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel padesát hlasů.
19. 6. 2024Aktualizováno19. 6. 2024, 23:10|

Exposlanci Volný a Bojko musí zaplatit pokutu za nenošení roušek ve sněmovně

Bývalí poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (zvoleni za SPD), musí zaplatit pokutu za to, že na několika schůzích sněmovny v roce 2021 nenosili roušky. Po více než třech letech od incidentu o tom pravomocně rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Volný dostal pokutu 38 tisíc korun, Bojko pak 28 tisíc. Oba tvrdili, že se na jejich jednání vztahovala poslanecká imunita. Ministerstvo to odmítlo s tím, že protikoronavirová opatření jejich práva neporušovala.
19. 6. 2024|

Karikatura jména zakázána není, odmítl Ústavní soud Okamurovu stížnost

Ústavní soud odmítl stížnost předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, a uzavřel tak letitý spor s vydavatelstvím Czech News Center kvůli užívání výrazu Pitomio na stránkách časopisu Reflex. Soud připustil, že výraz je hanlivý a může Okamuru urážet. „Ve veřejné či politické debatě jsou však i názory nadnesené a přehánějící ústavně chráněnými,“ stojí v usnesení. Vždy záleží na kontextu, v principu ale podobná karikatura politikova jména zakázaná není. O výsledku řízení informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi.
19. 6. 2024|

Vsetín podá v kauze vystěhování Romů z města stížnost k soudu ve Štrasburku

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.
18. 6. 2024|

Ind Gupta po vydání z Česka odmítl u amerického soudu obvinění z přípravy vraždy

Indický občan Nikhil Gupta u amerického soudu odmítl obvinění z plánování nájemné vraždy poté, co jej do Spojených států vydala Česká republika. Obžalovaný byl před rokem zadržen v Praze. České ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že Gupta byl do USA vydán v pátek.
17. 6. 2024Aktualizováno17. 6. 2024, 19:38|

Podezřelý ze žhářského útoku v Praze byl najatý žoldák, míní Blažek

Kolumbijec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy v Praze byl podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) najatý žoldák. V Otázkách Václava Moravce řekl, že se nedomnívá, že by šlo přímo o agenta tajných služeb. Vláda už dřív oznámila, že do případu je s vysokou pravděpodobností zapojeno Rusko. Za teroristický útok mu hrozí až výjimečný trest.
16. 6. 2024Aktualizováno16. 6. 2024, 16:21|

Možnost vykoupit se z trestné činnosti je absurdní, kritizuje Rychetský

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.
16. 6. 2024|

Novému Ústavnímu soudu bych přál „Nudu v Brně“, říká Šimíček. Tlak zažil jen od Mynáře

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.
14. 6. 2024|

Stížnost dívky, jejíž otčím dostal za znásilňování podmínku, probere plénum Ústavního soudu

Stížností dívky, kterou opakovaně znásilňoval otčím a dostal za to podmínku, se bude zabývat plénum Ústavního soudu (ÚS). Ve hře je tedy výsledek s obecnějším přesahem, případně i změna judikatury. Plénu, sboru všech členů Ústavního soudu, stížnost postoupil jeden ze senátů. Dívka stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování.
13. 6. 2024|

ANO navrhlo zrušení části úprav penzijního spoření

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.
13. 6. 2024Aktualizováno13. 6. 2024, 11:39|

Policie chybovala, když odložila část Feriho kauzy, prohlásil Ústavní soud

Policie chybovala při částečném odložení kauzy exposlance TOP 09 Dominika Feriho. Ústavní soud (ÚS) zrušil odložení u jedné z pěti žen, které se na něj obrátily se stížností, policie se tedy musí k případu vrátit. Ostatním stěžovatelkám soud nevyhověl, odložení je tak definitivní. Ženy původně figurovaly v kauze jako možné oběti sexuálního násilí, Feri ale nakonec stanul před trestním soudem kvůli třem skutkům spáchaných na jiných ženách. Momentálně je Feri ve vězení.
12. 6. 2024Aktualizováno12. 6. 2024, 16:32|

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení „sportovního soudu“

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika pasáží v novelizovaném zákoně o podpoře sportu. Návrh podala skupina 46 poslanců, za které jednal Radek Vondráček (ANO). Zpochybňovali ústavnost přijetí novely. Po obsahové stránce jim vadil například vznik Národního rozhodčího soudu pro sport, který působí pod Národní sportovní agenturou. Chtěli škrtnout také nové pravomoce agentury v boji proti dopingu. Za poslance se vyhlášení nálezu nikdo nezúčastnil.
12. 6. 2024|

Ústavní soud se zastal ženy, která při dopravní nehodě přišla o vnoučata a snachu. Má nárok na odškodnění

Ústavní soud (ÚS) otevřel cestu k širšímu odškodňování takzvaných sekundárních obětí, například po dopravních nehodách. Zabýval se případem ženy, jejíž snacha a dvě vnoučata zemřely v roce 2016 při nehodě u Tvarožné na Brněnsku. Žena nebyla účastnicí nehody, událost však měla devastující dopady na její duševní zdraví, skončila v invalidním důchodu. Od pojišťovny vozidla, které nehodu způsobilo, žádala náhradu ztráty na výdělku a nákladů léčení, dosud bez úspěchu. Ústavní soudci její stížnosti vyhověli.
12. 6. 2024|

Protest justičního personálu omezil provoz soudů. Zaměstnanci zůstanou ve stávkové pohotovosti

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.
29. 5. 2024Aktualizováno29. 5. 2024, 22:45|