Ústavní soud

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.

Vláda uložila ministerstvu spravedlnosti předložit časový sled událostí vedoucích k miliardovému bitcoinovému daru, řekl po jednání kabinetu a Bezpečnostní rady státu (BRS) ve středu pozdě večer premiér Petr Fiala (ODS). Rada konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu a Finanční analytický úřad postupovaly podle své zákonné povinnosti. Víc nelze říct kvůli vyšetřování, dodal premiér. Právo ve věci informovat si vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci. Kvůli případu v pondělí skončí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.

Ústavní soud (ÚS) se brzy začne zabývat souladem česko-vatikánské smlouvy s ústavou. Senátoři smlouvu schválili na konci ledna, v březnu ji podpořila i Poslanecká sněmovna. Pochybnosti o její ústavnosti však vyjádřil prezident Petr Pavel a dokument zatím nepodepsal. Podle něj smlouva „zavádí privilegované postavení katolické církve“. Obdobný názor zastává i skupina senátorů. Naopak lídři vládní koalice jsou přesvědčeni, že smlouva pouze zpřesňuje již existující vztahy mezi státem a církví. ÚS by měl případ začít projednávat na začátku léta a rozhodnout do konce roku.

Rumunský ústavní soud odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný krajně pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.

Po soudcích začali vymáhat vyšší platy i státní zástupci. Kritizují, že jim loňské úspory výdělky zmrazily. V pondělí podali předžalobní výzvy čtyři žalobci. Unie státních zástupců navíc svým členům doporučuje podávat žaloby i kvůli letošnímu snížení platů mezi lednem a únorem.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.

První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta. Na druhém místě skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu. Kvůli výsledku voleb rezignoval na funkci sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. O budoucí hlavě rumunského státu rozhodne druhé kolo 18. května.

Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh ministerstva vnitra na zrušení části pražské hazardní vyhlášky. Živé hazardní hry s krupiérem, třeba ruletu nebo poker, Praha obecně povolila, ale městským částem dala možnost je na svém území zakázat nebo časově omezit. Vnitro v tom spatřovalo nerovný přístup a narušení pravidel hospodářské soutěže. Loni ministerstvo platnost vyhlášky dočasně pozastavilo, nyní bude znovu závazná.

Koalice Stačilo! nedosáhla přepočtu všech hlasů v loňských krajských volbách v Libereckém kraji. Získala 4,99 procenta hlasů, v zastupitelstvu tedy není. Na základě úspěšné první ústavní stížnosti liberecký soud na přelomu roku přepočítal hlasy v pěti okrscích, zjistil několik pochybení, ani to však koalici nepomohlo. Druhou stížnost nyní Ústavní soud (ÚS) odmítl a usnesení zpřístupnil ve své databázi.

Státní zástupci si chtějí ústavními žalobami vymoci vyšší platy, podobně jako soudci. Argumentují tím, že stát jejich výdělky navázal právě na zmíněnou profesi. Obě skupiny chtějí dorovnat příjmy na platovou základnu určenou trojnásobkem průměrné mzdy za letošní i minulý rok. Někteří státní zástupci také považují letošní novelu zákona o platech ústavních činitelů za retroaktivní. Argumentují, že jim kvůli tomu v únoru – ve srovnání s lednem – klesly platy.

Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil základnu pro výpočet platů soudců, se soudci připravují na podání žalob. Podle Soudcovské unie má jít o hromadnou akci. Požadují doplatek odpovídající verdiktu Ústavního soudu a tvrdí, že nový zákon o růstu platů ústavních činitelů, který po prezidentském vetu schválila Poslanecká sněmovna letos v březnu, je v rozporu s evropským právem. Opozice naopak připomněla svůj návrh na oddělení platů soudců a politiků.

Zbývá přibližně půl roku do voleb do Poslanecké sněmovny, připravují se na ně nejen úřady, ale zejména politická uskupení. Ta právě v této době mimo jiné řeší, jestli budou kandidovat samostatně nebo třeba v koalici s další stranou. Pro samotné strany a pro koalice platí odlišná pravidla.

Rozhodnutí, které upravovalo styk otce s takřka tříletou dcerou bez ohledu na blížící se Velikonoce a letní prázdniny, je protiústavní. Plyne to z nálezu, který Ústavní soud (ÚS) aktuálně zveřejnil ve své databázi. I malé dítě má podle něj právo na rovnoměrný kontakt s oběma rodiči. Takzvaný navykací režim má být podle soudu pouze přechodný, nikoli trvalý.

Poslanci opozičního hnutí ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. ÚS v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Předsedkyni poslanců ANO Alenu Schillerovou nález zklamal, ale respektuje jej.

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičních poslanců týkající se vládního nastavení dotací zemědělcům. Nařízení při rozdělování přímých plateb podle nich znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, naopak prý zvýhodňuje malé, samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Později řekla, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla mají být spravedlivá pro všechny.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.

Ústavní soud v Jižní Koreji zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa a dosadil ho zpět do funkce předsedy vlády a úřadujícího prezidenta, píše web The Korea Times. Oba posty dosud zastával Čche Sang-mok. Na verdikt soudu čeká také hlava státu Jun Sok-jol sesazená kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené důchodové reformy. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u Ústavního soudu celkem sedm norem, se zrušením zákona uspělo zatím jednou.