Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Vláda potvrdila, že českou delegaci na summit NATO v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO). Babiš ale vyzval prezidenta Petra Pavla, aby svou účast přehodnotil, což Pavel odmítl a zopakoval, že podle diplomatického protokolu je hlava státu vždy vedoucí delegace. „Vláda projevuje vstřícnost, že prezidenta na summit vůbec vezme. Měla místo toho podat odpor vůči předběžnému opatření Ústavního soudu,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD). „Premiér prohrál. Nechal tento spor zajít takto daleko a podpořil útoky Motoristů na prezidenta. Považuji to za jeho obrovskou politickou chybu,“ sdělil člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Situaci také rozebrali komentátoři Martin Čaban z webu Seznam Zprávy a Martin Komárek z Deník.cz. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Vláda předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO splnila jen zčásti, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Předběžné opatření podle ní mělo dva výroky a tím druhým bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu. Podle ní ale kabinet nedodržením ústavní a protokolární zvyklosti o tom, že vedoucím delegace bude prezident, ztěžuje hlavě státu její participaci na summitu. Členové vlády tak podle ní „ze sebe dělají opravdu šašky“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel s delegací, která bude čítat sedm lidí. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Prezident také odmítl návrh premiéra, aby na summit NATO neletěl.

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.

„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavnímu soudu, tak to je Čech, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem emeritní předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, který dodal, že ÚS si nevybírá, co bude soudit. „Musí soudit to, co mu aktivní legitimovaný subjekt předloží,“ poznamenal.

Vláda a prezident Petr Pavel se přou o to, kdo bude v čele delegace na summitu NATO v Ankaře. Pavel tvrdí, že prezident je automaticky vedoucím delegace, pokud v ní je. Zařadit ho do ní ve středu uložil vládě Ústavní soud. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by „nemělo logiku“, aby prezident Pavel delegaci vedl. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „On (Pavel) není tím, kdo reprezentuje názory vlády. Nereprezentuje její postoje, nereprezentuje ani ten pohled na rozpočet, částky, které dáváme na obranu,“ dodal. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) ovšem shoda na základních otázkách existuje a účast prezidenta na summitu může být ku prospěchu. „Pravou pragmatickou politikou a zdravým selským rozumem by bylo využít respektu pana prezidenta, který má v rámci NATO,“ řekla.

Opoziční hnutí STAN vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO), aby za nedávná slova o puči odvolal ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). „Myslíme si, že tu práci nedělá úplně dobře, když zpochybňuje rozhodnutí Ústavního soudu, mluví o ústavním puči. Vidíme v tom zpochybňování demokratických institucí, které tady máme,“ prohlásila v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Podle ní by s tímto měl Macinka přestat či by se měla změnit celá vláda. Je na Babišovi, zda ministra skutečně odvolá, nebo ne, dodala. STAN chce však tímto gestem ukázat občanům, že si toto řešení přeje, zdůraznila. „Byli bychom rádi, aby pan premiér nebyl v područí svých koaličních partnerů, ale aby skutečně vládl jako státník a choval se dospěle. To tady od voleb nevidíme,“ doplnila. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zase odmítl vzít zpět svá slova o pokusu o ústavní puč či o prezidentovi jako o politickém nájezdníkovi.

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summitu NATO. O tom, jestli se zúčastní jakékoliv části summitu, si rozhodne sám, uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) ráno oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta. Pavel bude podle premiéra členem delegace i s doprovodem.

Ústavní soud (ÚS) uložil předběžným opatřením vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu navíc klást žádné překážky. „Jak to asi bude vypadat v té Ankaře, když tam proti vůli vlády pojede pan prezident? No tak se tam bude někde v zákulisí pohybovat, ale jestli dosud mezinárodní politika nevnímala dění v České republice, tak teď si ho samozřejmě všimnou,“ řekl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Vidím to v první řadě jako naprostý politický debakl ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a zprostředkovaně i premiéra Andreje Babiše (ANO),“ sdělila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Podle poslance Karla Haase (ODS) se prezident o dohodu snažil, předběžné opatření ÚS ale Haase překvapilo. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) situaci označil za prohru pro všechny strany.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.

Ústavní soud obdržel prezidentovu kompetenční žalobu kvůli schválené delegaci na červencový summit NATO v Ankaře, do níž vláda prezidenta nezahrnula. Soud uvedl, že si je vědom naléhavosti věci, o přednostním projednání rozhodne plénum. Prezident Petr Pavel své rozhodnutí zdůvodnil v oficiálním vyjádření, kde mimo jiné uvádí, že rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta z delegace na summit považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a omezení svých ústavních pravomocí.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

Vláda nepočítá s účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že Česko zastoupí delegace, kterou povede předseda vlády, tedy Babiš, a doplní ji ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Důvody rozhodnutí jsou podle Babiše čistě praktické. Kabinet probral mimo jiné výhled vývoje veřejných financí do roku 2030.

Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu upravila novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátními úpravami nesouhlasila.

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.

Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku rozšířil prostor pro odškodnění lidí se zdravím poškozeným po vakcíně proti covidu-19. Právo na odškodné se nebude omezovat jen na extrémní případy, jako je bezprostřední ohrožení života nebo úplná ztráta soběstačnosti. NS zdůraznil také nutnost individuálního a odborně podloženého posouzení každého uplatněného nároku.

Koalice našla shodu na parametrech zákona o celostátním referendu. K platnosti a závaznosti bude nutný souhlas aspoň 35 procent všech oprávněných voličů a každou otázku bude muset nejdřív posoudit Ústavní soud. Vláda bude k prosazení zákona ale potřebovat i hlasy opozice. „Návrh je koaliční kompromis a odpovídá programovému prohlášení, proto tam není možnost hlasovat o vystoupení z EU. Není to prohra SPD. Je to splněný slib odpovídající tomu, jaký máme v koalici mandát,“ sdělil místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). „Z právního hlediska je ten návrh napsaný velmi rozumně, co se týká parametrů referenda. ODS mu však podporu nedá, protože referenda představují četná rizika a předání moci lidem vždy vypadá na první pohled líbivě. Nelze smrsknout komplexní témata na jednu otázku,“ konstatoval další místopředseda výboru Karel Haas (ODS). Pořad moderovala Tereza Řezníčková.