Ústavní soud

V Polsku graduje spor o ústavní soud. Část soudců spojených s vládou Donalda Tuska oznámila, že dosavadnímu předsedovi a jeho zástupci pozastavila výkon funkce. Ti to ale odmítají uznat a opozice mluví o nezákonném převzetí instituce. Prezident Karol Nawrocki zrušil návštěvu Senegalu a po návratu do země vstoupil do budovy soudu, načež se s vládními nominanty dostal do potyčky. Před sídlem instituce se protestuje. Nawrocki prohlásil, že došlo k porušení ústavního pořádku, a svolal na sobotu schůzku předsedů parlamentních skupin. Premiér Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit demokracii a právní stát.

V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity. Další soudci tuto verzi odmítají a hovoří o nelegálním převzetí soudu. Premiér Donald Tusk mluví o rozhodné akci, prezident Karol Nawrocki přerušil zahraniční cestu a vrací se do vlasti.

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Ministři podpořili rovněž novelu omezující pravomoci odvolacích soudů. Kabinet schválil i koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Ministři podpořili také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.

Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu. Návrh byl podán v pátek a je již evidován na Ústavním soudu. Návrh podpořilo 38 senátorů a více než padesát poslanců.

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.

Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS), zjistila ČTK ze soudní databáze. Odmítl stížnosti ženy, jíž úřady zpětně vyměřily daň za roky 2013 a 2014. V obou případech daň činila více než 900 tisíc korun. Podle soudce zpravodaje Jiřího Přibáně zdanění není morálním schválením dané činnosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení kromě samotného služebního zákona také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoc prezidenta jmenovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu zrušit zákon o regulaci cen pohonných hmot. „Ústavní soud by měl posoudit, zda to odpovídá ústavě,“ sdělil v Událostech, komentářích poslanec Petr Sokol (ODS). Podle něj nejde o to, zda je regulace cen správná, ale zda byla přijata v souladu s ústavními pravidly. „Já osobně jsem nikdy nebyl zastáncem stropu – ani za minulé vlády, ani za té současné,“ uvedl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Dodal, že rozumí potřebě řešit vysoké ceny pohonných hmot. „Vítám snížení spotřební daně na to minimum EU, ale jsem zdrženlivý k těm stropům,“ doplnil. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Jiřikovského obžalovaného v kauze bitcoinového daru ministerstvu spravedlnosti. Jiřikovský se bránil proti postupu policie, která mu neumožnila nahlédnout do celého trestního spisu včetně materiálů z dřívějšího prověřování. Podle policie by to mohlo ohrozit současné trestní řízení. Podle ÚS byl postup strážců zákona v pořádku a stížnost proto odmítl, zjistila ČT z rozhodnutí zveřejněného na úřední desce.

Čínský občan Jang I-ming u pražského městského soudu prostřednictvím svého obhájce odmítl obžalobu, která ho viní ze špionáže pro čínskou tajnou službu. Muž je viněný z trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, je prvním stíhaným za tento paragraf v tuzemsku. Soud vyloučil veřejnost na výslech obžalovaného a čtení některých listin, dále by hlavní líčení mělo být veřejné. Jednání je zatím nařízené do pátku. Jang I-mingovi hrozí až pětileté vězení.

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.

Ministerstvo zahraničních věcí a prezident Petr Pavel by měli i po cestě na zasedání OSN pokračovat ve společném postupu v zahraničí, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Považuje to za prospěšné pro Česko. Podle něj se má odlišit zahraniční a domácí politika. Europoslanec Alexandr Vondra z opoziční ODS společný postup ministra zahraničí a hlavy státu v USA ocenil.

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).

Status velvyslance a vedoucího stálých misí se liší, „tu druhou skupinu (…) vybírá a de facto jmenuje ministr zahraničí“, uvedl v Interview ČT24 poslanec Tomáš Doležal (SPD). Vládní koalice chtěla novelou prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, což však Petr Pavel ve čtvrtek vetoval. „Mělo jít o narovnání stavu de iure a de facto,“ řekl poslanec, avšak uznal, že by byla nejspíš před přijetím novely nutná ústavní úprava. Čeká, že o věci rozhodne Ústavní soud. Doležal se také domnívá, že předkladatelé novely v čele s poslancem Liborem Vondráčkem (SPD/Svobodní) postupovali v dobré víře. „Myslím, že můžu dát ruku do ohně, že to nebyl nějaký naschvál,“ prohlásil. S moderátorem Jiřím Václavkem dále hovořili například o schodku rozpočtu či o výši výdajů na obranu.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.

Obvodní soud pro Prahu 3 bude znovu rozhodovat v kauze Dominika Feriho, která se týká údajného dalšího znásilnění. Městský soud v Praze zrušil předchozí rozhodnutí, kdy Feriho prvoinstanční soud zprostil obžaloby. Vyplývá to z databáze Infosoud. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom, podle soudu se ale nejednalo o trestný čin. Následně se žalobkyně odvolala, stejně tak i Feri.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.