Ústavní soud

Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku rozšířil prostor pro odškodnění lidí se zdravím poškozeným po vakcíně proti covidu-19. Právo na odškodné se nebude omezovat jen na extrémní případy, jako je bezprostřední ohrožení života nebo úplná ztráta soběstačnosti. NS zdůraznil také nutnost individuálního a odborně podloženého posouzení každého uplatněného nároku.

Koalice našla shodu na parametrech zákona o celostátním referendu. K platnosti a závaznosti bude nutný souhlas aspoň 35 procent všech oprávněných voličů a každou otázku bude muset nejdřív posoudit Ústavní soud. Vláda bude k prosazení zákona ale potřebovat i hlasy opozice. „Návrh je koaliční kompromis a odpovídá programovému prohlášení, proto tam není možnost hlasovat o vystoupení z EU. Není to prohra SPD. Je to splněný slib odpovídající tomu, jaký máme v koalici mandát,“ sdělil místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). „Z právního hlediska je ten návrh napsaný velmi rozumně, co se týká parametrů referenda. ODS mu však podporu nedá, protože referenda představují četná rizika a předání moci lidem vždy vypadá na první pohled líbivě. Nelze smrsknout komplexní témata na jednu otázku,“ konstatoval další místopředseda výboru Karel Haas (ODS). Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Nejvyšší soud se musí vrátit ke sporu o odškodné za zranění způsobené pádem větve z dubu. Ústavní soud ve středu vyhověl stížnosti zraněného muže. Ten od města Hradec Králové požaduje náhradu majetkové i nemajetkové újmy bezmála tři miliony korun, dosud bez úspěchu.

Okresní soud v Českých Budějovicích potrestal pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela za dotační podvody. Za manipulace s žádostmi o podporu pro firmy v době pandemie covidu-19 mu soud vyměřil osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na třicet měsíců. Dva a půl roku také nesmí vést firmy. České televizi to sdělila mluvčí soudu Markéta Bartizalová. Vrabel podle obžaloby způsobil státu škodu přes 568 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný.

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.

Ústavní soud zrušil dva rozsudky, které se týkaly zločinu znásilnění. V obou případech poukázal na presumpci neviny. V první kauze se zastal muže odsouzeného za opakované znásilňování ženy, kterou měla od dětství v péči jeho partnerka. Druhý případ se týkal ženy potrestané za křivé obvinění bývalého partnera.

Při přípravě stavby dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku jsou pro nejbližší období výzvou povolovací procesy a jejich napadání. Na úterní odborné konferenci Jádro 2026 ve Valči na Třebíčsku to uvedl generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) Petr Závodský. Zmínil stížnost proti vydanému územnímu rozhodnutí, již k Ústavnímu soudu podala společnost, která koupila pozemky potřebné pro stavbu bloků a nechce je prodat. Uvedl, že společnost ještě znění stížnosti neobdržela. Příprava na stavbu bloků dle něho zatím postupuje podle harmonogramu.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra, jedna z nejvýraznějších postav thajské politiky, byl v pondělí propuštěn z vězení v Bangkoku. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šestasedmdesátiletý miliardář, který zbohatl v telekomunikačním průmyslu, si od září odpykával roční trest za korupci. Během čtyřměsíční zkušební doby bude muset nosit elektronický náramek.

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Ministerstvo spravedlnosti chce omezit pravomoci odvolacích soudů. Navrhuje vzít jim možnost zavázat nižší instanci k tomu, jak má rozhodnout. Právě to se stalo v kauze Čapí hnízdo. Opozice vidí za postupem resortu snahu zabránit možnému budoucímu potrestání premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministr Jeroným Tejc (za ANO) krok hájí tím, že po něm volají obhájci.

Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu těmto politikům od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měli nárok, pokud by působili jen v jednom zastupitelstvu. Návrh podala skupina 22 senátorů.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert. Potvrdil tak, že firma kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) neměla v roce 2018 nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova. Česká televize to zjistila z webu soudu, kde nález dočasně zpřístupnil.

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. Podle předsedy opoziční TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je pravděpodobné, že opozice zablokuje zařazení bodu na program jednání dolní komory. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozhodnutí horní komory zkritizovala, podle ní povýšila své politické zájmy nad zájmy občanů.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého ředitele pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. S konečnou platností tak potvrdil úhrnný desetiletý trest vězení a také trest propadnutí majetku. Dbalý je od roku 2024 podmínečně na svobodě. Rozhodnutí ÚS, kterým kauza končí, padlo v březnu bez veřejného jednání, nyní je dostupné v internetové databázi.

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.