Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.
„Snahu o zlepšení kvality poskytované péče prostřednictvím finanční motivace k ‚centralizaci‘ léčby některých vybraných diagnóz považuje ÚS za legitimní cíl, který je prostý prvků svévole,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy. Podle soudu si lze jistě představit i jiné cesty ke zvyšování kvality zdravotních služeb. „ÚS nicméně není tvůrcem zdravotnické politiky a nepřísluší mu právo hodnotit jednotlivé varianty této politiky z pohledu jejich účelnosti,“ konstatoval soud.
Za skupinu 31 senátorů jednal Ladislav Václavec (ANO), k návrhu se přihlásila Asociace českých a moravských nemocnic. Naopak Asociace nemocnic ČR, která sdružuje větší zařízení, varovala před destabilizací systému v případě zrušení vyhlášky.
Václavec chápe rozdíl v úhradách za vysoce specializované výkony. Koeficient však dopadá i na ty běžnější, které stejně dobře zvládají menší nemocnice. „Vidíme jako krajně nespravedlivé, proč léčba hypertenze nebo operace kyčle v Krnově má být zaplacena o 50 procent níže než ve fakultní nemocnici,“ řekl Václavec, který vede Sdružené zdravotnické zařízení v Krnově na Bruntálsku. Zařízení podle něj přichází kvůli koeficientu o 155 milionů ročně.
Asociaci českých a moravských nemocnic nevadí rozdíly v úhradách, připouští, že specializovaná centra mají vyšší náklady. Soud se však měl podle předsedy asociace Michala Čarvaše více zabývat tím, zda jsou rozdíly přiměřené. „Věříme, že nové vedení ministerstva bude méně pro-fakultní a bude více zastupovat všechna zdravotnická zařízení v celé ČR,“ uvedl Čarvaš.
Ministerstvo zdravotnictví uvítalo odmítnutí zrušit dvě přílohy úhradové vyhlášky. Soud se ztotožnil s argumenty ministerstva, že centralizace péče je legitimní cíl zdravotní politiky státu a nediskriminuje regionální nemocnice oproti vysoce specializovaným centrům, uvedl mluvčí úřadu Ondřej Jakob.
Válek: „Vyhláška je korektnější k malým nemocnicím“
Jedna sporná příloha stanovuje hodnotu bodů, výši úhrad a regulační omezení, další definuje, jaké diagnózy a případy hospitalizace spadají do úhrady formou paušálu a jakou „hodnotu“ či relativní váhu mají pro systém úhrad. Senátoři kritizovali hlavně takzvaný koeficient centralizace.
Poskytovatelům se statutem centra vysoce specializované péče navyšuje úhrady o pět procent, zatímco jiným poskytovatelům úhrady za tytéž diagnózy snižuje v některých případech až na polovinu.
Senátoři také uvádějí, že ministerstvo vydalo úhradovou vyhlášku svévolně a bez zohlednění objektivních podkladů, přestože mělo z referenčních nemocnic k dispozici data, která by umožnila spravedlivější nastavení úhrad.
„Úhradová vyhláška je daleko korektnější k malým nemocnicím, než byla dřív. Narovnáváme tu situaci,“ hájil vyhlášku šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Více peněz za stejné výkony pro velká centra
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš míní, že ministr nemá pravdu. „Myslí si, že něco procentuálně sbližuje, nicméně nominálně se ty nůžky neustále otvírají a nám už jenom došla trpělivost,“ poznamenal.
Podle zástupců malých nemocnic je rozdíl v platbách za shodné výkony až osmnáct miliard ve prospěch velkých center. Ta naopak argumentují tím, že potřebují platit nákladnější vybavení i vysoce specializované týmy.
Podle senátora a kardiochirurga z vysoce specializovaného IKEMu Jana Pirka (nestr. za TOP 09) jsou vyšší úhrady pro větší nemocnice opodstatněné. „Nemocnice, která operuje složité pacienty, k tomu potřebuje celou řadu přístrojů a vybavení, tak to lůžko je dražší. A totéž se týká třeba fakultních nemocnic, které zase mají pregraduální výchovu,“ domnívá se Pirk.
