Úhrady

Podle prvních odhadů České asociace pojišťoven se pojištěné škody, které způsobily katastrofální záplavy, vyšplhají asi na sedmnáct miliard korun. Přibližně polovinu jich mají domácnosti a druhou část podniky. Půjde tak zřejmě pro pojišťovny o druhou největší katastrofu. Počet hlášených škod podle pojišťoven od úterý rychle roste, první případy již vyplatily.

Ministerstvo práce chce od ledna zvýšit maximální možné úhrady v sociálních službách, jako jsou domovy pro seniory či handicapované, týdenní stacionáře, terapeutické komunity a azylové domy. Platit více by klienti mohli za jídlo i pobyt. Podle resortu náklady na provoz rostou, stát kvůli zadlužování musí výdaje omezovat a do financování péče je nutné víc zapojit rodinu a blízké potřebných.

Zástupci praktických lékařů pro děti i dospělé považují za nedostatečný růst úhrad od pojišťoven o osm procent, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Už teď je jich nedostatek. Zhruba každý druhý navíc ordinuje v důchodovém věku.

Nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných i rehabilitační ústavy chtějí víc peněz za péči, kterou poskytují chronicky nemocným. Aktuálně o tom vyjednávají s pojišťovnami. Požadují, aby úhrady za takzvanou následnou péči odpovídaly skutečným výdajům. Aktuálně v průměru tratí na pacienta a den 300 korun.

V zubních ordinacích v Česku panují rozdílné ceny. Někde základní výkony hradí pojišťovna, jinde si ošetření pacienti platí sami, často za tisíce. S pojišťovnou uzavřenou smlouvu nemá zhruba desetina stomatologů. Často jde o jejich vlastní rozhodnutí. Úhrady jsou totiž v porovnání s ostatními obory dlouhodobě nízké.

Zdravotní pojišťovny by mohly začít proplácet léčbu achondroplázie. Je to porucha, při které neléčený člověk vyroste jen do výšky kolem 120 až 130 centimetrů a má velmi krátké ruce a nohy. Rodiny takto nemocných dětí dosud musely léčbu hradit ze svého, pokud ji chtěly potomkovi dopřát. Čerstvě podepsané společné stanovisko Všeobecné zdravotní pojišťovny a České pediatrické společnosti Jana Evangelisty Purkyně stanoví jasná pravidla pro proplácení léčby přípravkem Voxzogo. Rodiče ale stále budou muset o léčbu žádat.

Do výčtu zdražujících položek patří i volně prodejné léky včetně těch nejžádanějších, tedy prášků proti bolesti a nachlazení. V cenách se promítá nákladnější výroba i logistika. Podle Eurostatu inflace v Evropské unii přesáhla osm procent.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Kvůli omezení neakutní péče tuzemské nemocnice měsíčně prodělávají více než tři miliardy korun a některá zdravotnická zařízení proto omezují potřebné investice. Pomoci by jim měla kompenzační vyhláška. Zákon, který je potřebný pro její přijetí, ministr Jan Blatný (za ANO) představil členům sněmovního výboru pro zdravotnictví a současně ubezpečil, že k ohrožení péče nedojde.

Vláda na pondělním jednání schválila velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, pacientům se vzácnými onemocněními by se díky ní měla usnadnit cesta k moderní léčbě. Podle ministerstva zdravotnictví jde co do rozsahu o největší změnu za posledních třináct let a platit by měla od roku 2022, úpravu nyní bude muset schválit parlament.

Nemocnice vyjde boj s koronavirem na stovky milionů korun. Některé se proto dostávají do potíží a hrozí, že budou muset omezit nákupy nových přístrojů nebo investice, a i přesto hrozí, že na konci roku budou ve ztrátě.