Moderní léky na obezitu jsou tu. Stojí tisíce, lékaři vyjednávají o úhradách

Nahrávám video
Události: Léky na obezitu
Zdroj: ČT24

Tuzemští pacienti mají už měsíc k dispozici všechny typy nejmodernějších léků na obezitu, které jsou ve světě dostupné. Lékaři je mohou předepisovat i lidem s nadváhou s přidruženými zdravotními komplikacemi. Stojí ale tisíce korun měsíčně. Obezitologové proto vyjednávají o úhradě alespoň pro ty pacienty, jimž hrozí infarkt nebo mrtvice. Další možností, jak zhubnout, je operace. Pro ty, kterým ji lékař doporučí, je zdarma.

Mezi pacientkami je například Věra Skřivanová, která se na vyšší váhu dostala kvůli hormonální léčbě a také nepravidelnému režimu. Pracovala jako pečovatelka v domově pro seniory. „To máte i dvanáctky, noční, denní. Člověk nejedl přes den, najedl se, když měl klid, a váha stoupala pořád nahoru,“ vzpomíná.

Právě díky klientům, o které se starala, si uvědomila, že má problém. „Musíte je polohovat, stavět je na nohy a fakt jsou těžcí. Takže v tu dobu mi došlo, že jednou takhle můžu dopadnout já. A kdo se s vámi bude tahat?“ dodává Skřivanová.

Vyhledala pomoc lékaře. Zásadně pomohla operace žaludku, která je vhodná pro pacienty s BMI (body mass index, index tělesné hmotnosti) nad 35. Loni ji podstoupilo dva a půl tisíce pacientů. Obezitologové ale odhadují, že kritéria splňuje až 200 tisíc pacientů. Překážkou podle nich bývá strach.

„Samozřejmě chirurgie je chirurgie – nemůžeme se vyhnout komplikacím, ale ty jsou po těchto operacích menší než po operaci žlučníku,“ podotýká primář chirurgického oddělení Nemocnice Turnov a předseda Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie obezitologické společnosti Martin Hrubý.

V tuzemsku je aktuálně schválených pět léků proti obezitě. Pojišťovna je ale nehradí. Cena těch nejúčinnějších se pohybuje mezi 2500 a 8500 korunami měsíčně.

„Jsou velmi účinné, v průměru při dlouhodobém podávání v těch nejvyšších dávkách – a dlouhodobém, tím je míněn zhruba jeden rok, jeden a půl roku – jsou poklesy hmotnosti mezi patnácti až dvaceti procenty. Ale je nutno říct, že jsou pacienti, kteří reagují ještě daleko více,“ sdělil přednosta Centra diabetologie IKEM a hlavní řešitel Národního institutu CarDia Martin Haluzík.

K léčbě se ale musí přistupovat komplexně. Nezbytná je úprava životního stylu, který je zásadní i při prevenci vzniku obezity. „Snížit příjem vysoce zpracovávaných potravin, což je pro nás strašně těžké, protože jsou na každém kroku. Potřebujeme, abychom měli aktivní svaly, to znamená snažit se – jako to dělají skandinávské státy – o pohyb na každém kroku, vybíhat schody, chodit čtyři, pět kilometrů denně,“ uvedla emeritní viceprezidentka Evropské společnosti pro studium obezity Dana Müllerová.

Důležitý je také minimálně osmihodinový spánek a duševní hygiena. Správné návyky je podle lékařů třeba budovat už od dětství.

V Česku jsou k léčbě obezity k dispozici dva léky v tabletách a tři, které se podávají jako podkožní injekce. Lékaři je předepisují pacientům s indexem tělesné hmotnosti vyšším než třicet nebo těm, kteří mají ještě další zdravotní problémy, třeba cukrovku, vysoký tlak nebo spánkovou apnoe. Zdravotní pojišťovny je ale nehradí, pacienti si je musí platit sami. Měsíčně stojí tisíce korun. Musí se navíc užívat dlouhodobě.

Pro lidi, kteří trpí výraznou obezitou, je stále nejefektivnějším způsobem léčby operace žaludku. Výkony jsou plně hrazené pojišťovnami. Loni jich doktoři provedli rekordní počet.

Obezita je celosvětovým problémem. Zatímco před dvaceti lety jí trpělo na 400 milionů dospělých lidí, v roce 2030 to podle odhadů bude už víc než miliarda. V tuzemsku jsou na tom hůř muži než ženy. A výrazně se zhoršuje situace u dětí a adolescentů – kolem roku 1990 mezi nimi byla tři procenta obézních, o dvacet let později už skoro sedmnáct procent.

Nadváhou trpí každé čtvrté dítě

Nadváhou nebo obezitou aktuálně trpí v Česku skoro každé čtvrté dítě. „Vidíme, že už i u dětí narůstají komplikace, jako je vysoký krevní tlak. Ty děti trpí na opravdu velké ortopedické problémy, držení těla,“ podotýká primářka Olivovy dětské léčebny Eva Havránková. A v dospělosti to může vést k ateroskleróze, infarktům nebo cukrovce.

Právě dětské léčebné centrum Olivovna se těmto komplikacím snaží zabránit. „Nejdřív jsem tady byl v jedenácti, začal jsem kynout a rodičům se to úplně nezdálo. Abych neměl zdravotní problémy, tak mě sem poslali a mně se tady moc líbilo,“ vzpomíná jeden z klientů centra, Adam.

Adama kvůli jeho váze ve třídě spolužáci šikanovali – jeho kamarád Honza, který se v Olivovně léčil také, měl na kolektiv větší štěstí. „Mám kamarády, kteří mě v tom hodně podporují, a za to jsem strašně rád. Jsem tady ještě s jedním kamarádem a užívám si to tady naplno,“ dodává Jan.

Během pětitýdenního ozdravného pobytu mohou děti zhubnout i přes deset kilo. K dispozici mají třeba fitness centrum, kam chodí třikrát týdně. Důležitou roli hraje správné stravování. Měly by vynechat hlavně sladké nápoje nebo potraviny s vysokým obsahem cukru a soli. S hubnutím teď dětem nad dvanáct let pomůžou také léky.

„Ono to snižuje chuť k jídlu. Tento lék působí v centrálním nervovém systému – na mozek. A tyto chutě, pocit hladu, snižuje,“ vysvětluje pediatrička, diabetoložka a endokrinoložka Irena Alhoon Hainerová.

Lékaři ale injekce na hubnutí nenapíší každému. Jsou určené hlavně dětem s těžkou obezitou, která je způsobená geneticky a životním stylem. Rodičům zároveň vždy zdůrazňují, že bez pohybu a zdravého jídelníčku to nepůjde.

Nahrávám video
90′ ČT24: Přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík a primář chirurgie Krajské nemocnice Liberec Martin Hrubý
Zdroj: ČT24

„Jsou to léky, které jsou výrazně účinnější než cokoliv, co jsme měli předtím k dispozici,“ zmínil v 90’ ČT24 Haluzík s tím, že jde skutečně o revoluci. Léky podle něj mají také kromě snížení hmotnosti celou řadu dalších pozitivních účinků. „Jeden z nich je vliv na cukrovku, ale u dalšího z léků je například snížení kardiovaskulárních komplikací, což je vůbec poprvé v historii obezitologie, co máme taková data – že léčba obezity snižuje kardiovaskulární komplikace, takže to otevírá mnoho dalších možností, které jsme předtím neměli,“ dodal Haluzík.

S tím souhlasil i primář chirurgie Krajské nemocnice Liberec Martin Hrubý, který řekl, že tyto léky jsou pro léčbu obezity obrovským skokem dopředu. „I pro nás jako pro chirurgy tyto léky představují obrovskou pomoc v léčbě v kombinaci s chirurgickými zákroky,“ dodal. Je podle něj méně známé, že výsledkem chirurgických operací jsou u pacientů výrazné hormonální změny. „Díky těmto operačním zákrokům navozujeme stejné hormonální změny jako tyto léky,“ nastínil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zkritizovali vládu za přístup k Ukrajině, řešil se i nový trestný čin

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.
před 2 hhodinami

VideoJak se pozná nástup nové totality? O tom debatovali hosté Fokusu Václava Moravce

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.
před 3 hhodinami

Zemřel někdejší člen kapely Olympic, klávesista Jiří Valenta

Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta. Bylo mu 66 let. O hudebníkově úmrtí informovala na facebooku kapela s odkazem na Valentovu rodinu. Ze skupiny před několika lety sám ze zdravotních důvodů odešel.
před 3 hhodinami

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 4 hhodinami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 4 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 6 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 6 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...