Chirurgie

Neurochirurgové z Fakultní nemocnice Brno a Univerzitní nemocnice Ženeva provedli v červnu unikátní operaci mozku půlročního dítěte. Miminko se narodilo v lednu s diagnostikovanou hemimegaencefalií, při které jedna z mozkových hemisfér abnormálně roste. Oliverovi to od narození způsobovalo časté epileptické záchvaty, denně jich měl i sto. Lékaři část hemisféry mozku odpojili. Nyní se pacientovi podle odborníků daří a předpokládají jeho velmi dobrý psychomotorický vývoj, řekl přednosta neurochirurgické kliniky Martin Smrčka.

Ředitel Úrazové nemocnice Brno Pavel Piler musí do čtrnácti dnů přednést brněnským radním konkrétní návrhy řešení napjaté situace na chirurgii. Ředitel se setkal se zástupci města poté, co jim nespokojení lékaři z chirurgického oddělení adresovali otevřený dopis. Řešením je podle Pilera přijetí nového primáře.

Zájemců o estetické zákroky přibývá ve světě i v Česku – včetně těch, kterým ještě nebylo 18 let. Podle lékařů na to mají vliv sociální sítě i to, že podobné zákroky přestávají být tabu. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo novelu, která estetickou medicínu jasně řadí mezi zdravotní služby. A určí, kdo je může poskytovat.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje rozšířit seznam výkonů, na které bude pacientům stačit být v nemocnici jediný den. V rámci takzvané jednodenní péče by se tak nově mohly provádět třeba operace z oboru nosní, ušní a krční medicíny. Resort teď čeká na schválení odbornými společnostmi.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje ve čtvrtek slavnostně otevřela nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů v pardubické nemocnici. Stavba stála téměř dvě miliardy korun, což z ní činí největší investici v historii kraje. Na financování se využila dotace pět set milionů korun z evropského programu REACT-EU. V příštích dnech se do budovy začnou stěhovat lékaři a sestry a pavilon uvedou skutečně do provozu, řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo návrh smlouvy na provozování Sušické nemocnice, jediné nemocnice v kraji, která patří městu. Smlouva předpokládá bezúplatné převedení nemocnice kraji a její začlenění do systému krajských nemocnic. Kraj ve smlouvě městu Sušici garantuje pouze zachování ambulantního provozu, laboratoří, pohotovosti a lůžek následné péče, nikoliv akutní lůžkovou péči. Rozhodnutí je nyní na městě, Sušice ale dlouhodobě bezúplatný převod odmítá.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.

Neodkladné zdravotní výkony, na které válečné zdravotnictví na Ukrajině nestačí, pomáhají pacientům zajistit i lékaři z jihomoravských nemocnic. Ošetřují například zranění z války nebo poskytují onkologickou péči. Transporty lidí z Ukrajiny, která momentálně čelí ruské invazi, zajišťuje řada organizací. Zdravotníci z Brna se nyní starají například o Serhiie Melnyka, který ve válce přišel o dva prsty na ruce.

V barcelonské nemocnici Vall d'Hebron poprvé na světě provedl transplantaci plíce pouze robot. Informovala o tom nemocnice na své stránce. Pětašedesátiletý pacient, který trpěl plicní fibrózou, zásah přežil. Díky použití robota Da Vinciho se čtyřmi rameny byl podle lékařů zásah méně invazivní, snížila se zdravotní rizika po operaci a zkrátila se doba pacientovy rehabilitace.

Radní Plzeňského kraje v pondělí schválili záměr, podle kterého by hejtmanství provozovalo městskou nemocnici v Sušici. Podmínkou je, aby Sušice bezúplatně převedla nebo darovala kraji movitý i nemovitý majetek nutný k provozování nemocnice. Pokud by tam skončily zdravotní služby, byl by majetek bezúplatně převeden zpět městu. Provozování nemocnice krajem by začalo nejdříve v lednu 2024 a musí ho ještě projednat zastupitelstva kraje i města Sušice, řekl náměstek hejtmana Pavel Hais (Piráti). Zařízení se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy.

Dokladů o povedených chirurgických zákrocích z doby středověku mnoho nemáme. Vědci teď jeden takový našli, nejsou ale zatím schopní jej vysvětlit.

V děčínské nemocnici začala stavba nového pavilonu. To ale bude po dobu jednoho roku znamenat řadu omezení v chodu zdravotnického zařízení. Mimo provoz budou například operační sály. Chirurgické zákroky se tak přesunou do nemocnic v Rumburku a Litoměřicích, tam budou muset dojíždět pacienti i lékaři. Nemocnice v Děčíně je přitom za normálních okolností spádová zhruba pro sto tisíc obyvatel.

Archeologové v indonéské jeskyni objevili zatím nejstarší důkaz chirurgické amputace. Na místě našli 31 tisíc let staré tělo, které vykazovalo známky odstranění nohy. Jejich objev posouvá první provedení této komplikované operace o více než 24 tisíc let. Podle archeologů se o osobu po zákroku starala její starověká komunita několik let až do její smrti.

Minimálně třetina chirurgických zákroků vězeňské nemocnice na Pankráci se týkala takzvaných sebepoškozovačů. Vězňů, kteří si poškozováním vlastního těla snažili vymoci dosažení svých požadavků. Metody poškozování byly široké od pozření jedovatých látek přes pálení až k polykání nůžek či dalších ostrých předmětů. Od roku 1989 do dubna 1992 se žádnému z nich na Pankráci nepodařilo zabít se.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Robot poprvé provedl laparoskopickou operaci měkkých tkání bez lidské pomoci. Jednalo se o experiment, takže vědci ještě nevystavili zákroku člověka, ale prase. Výsledky ukazují významný krok v robotice směrem k plně automatizované operaci člověka.

Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno provedli jako první v Česku operaci, díky níž se osmnáctiletému Matyáši Jandovi prodloužila za 40 dní zkrácená noha o čtyři centimetry. Pomohl mu k tomu speciální hřeb s motorkem zabudovaný v noze, který ovládá sám pacient. Operaci takzvanou metodou Fitbone provedl přednosta Kliniky úrazové chirurgie Milan Krtička. Cena hřebu je bezmála 300 tisíc korun, po individuální domluvě zákrok uhradila pojišťovna. Nemocnice metodu použila již u tří pacientů, dalších pět má na čekací listině.

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.

Šumperská nemocnice jako jediná v Česku a také v celé střední a východní Evropě přestala nakupovat chirurgické nástroje a pronajímá si je přímo od výrobce. To podle vedení zdravotnického zařízení přispěje ke zkrácení průběhu operací i k nižšímu riziku infikování pacienta. Servis pomůcek i jejich výměnu bude zajišťovat německá firma, která nástroje distribuuje.

Novou operační metodu vyřazení plic z oběhu s využitím mimotělní náhrady provedl tým lékařů z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. První český bypass obcházející tento orgán má umožnit šestatřicetileté pacientce s těžkou hypertenzí plic absolvovat jejich transplantaci.

Krajský soud v Olomouci v úterý definitivně potvrdil vinu dvojice chirurgů přerovské nemocnice, kteří měli zavinit smrt čtyřiašedesátiletého pacienta. Muž zemřel před 3,5 roky, krátce po plánované operaci břišní kýly. Lékaři Stanislav Kalabus a Richard Polzer dostali za usmrcení z nedbalosti roční trest s podmíněným odkladem na dva roky. Oběma lékařům, kteří vinu i nadále odmítají, hrozilo původně až šest let vězení.

V nemocnici v Orlové definitivně skončila akutní lůžková oddělení. Naplnilo se tak dřívější usnesení Moravskoslezského kraje, který rozhodl o přesunu akutních lůžek do Havířova a Karviné. Proti stěhování oddělení dříve protestovali zaměstnanci nemocnice i obyvatelé města. Orlová dokonce plánovala, že nemocnici převezme, nakonec od záměru ustoupila.