V barcelonské nemocnici poprvé provedl transplantaci plíce výlučně robot

V barcelonské nemocnici Vall d'Hebron poprvé na světě provedl transplantaci plíce pouze robot. Informovala o tom nemocnice na své stránce. Pětašedesátiletý pacient, který trpěl plicní fibrózou, zásah přežil. Díky použití robota Da Vinciho se čtyřmi rameny byl podle lékařů zásah méně invazivní, snížila se zdravotní rizika po operaci a zkrátila se doba pacientovy rehabilitace.

Unikátní operace se uskutečnila na konci února. Lékaři z barcelonské nemocnice, která patří k nejaktivnějším centrům transplantace plic na světě, o ní ale informovali až v pondělí. Robot odebral poškozenou plíci a zavedl do pacientova těla nový orgán.

Díky použití robota je zákrok podle lékařů výrazně méně invazivní. Pro uskutečnění transplantace stačil zhruba osmicentimetrový řez v dolní části hrudní kosti místo asi třiceticentimetrového řezu, který vyžaduje obvyklý postup při transplantaci.

Podle šéfa oddělení plicní transplantace Alberta Jaureguiho se tak bolest, kterou pacient zažíval, prakticky snížila na nulu a kleslo i riziko infekce po operaci, kdy pacient dostává léky na potlačení imunity. Rovněž rehabilitace a návrat do obvyklého života byly podle lékařů rychlejší.

Zákrok si na pondělní tiskové konferenci pochvaloval i pětašedesátiletý Xavier, kterému robot plíci transplantoval. Uvedl, že necítil žádnou bolest. Lékaři mu nabídli robotickou operaci poté, co zaznamenal těžké problémy s dýcháním. „Zvážil jsem pro a proti. Měl jsem naprostou důvěru ve stroje, protože snižují lidské chyby,“ uvedl muž.

„Je to historický výsledek, který povede ke zlepšení kvality života pacientů,“ věří zástupci nemocnice. Podle španělského tisku se jedná o první transplantaci plíce, kterou uskutečnil výlučně robot. Podle deníku El País se jedna částečně robotická transplantace plíce již dříve uskutečnila v Los Angeles.

V Barceloně doufají, že v příštích měsících otestují nový postup za použití robota Da Vinciho i při transplantaci obou plic a že dále tuto techniku zdokonalí tak, aby se jí dostalo širšího využití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 7 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 8 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 11 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 13 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...