Pacient

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.

Lékárny v Česku loni vydaly rekordní množství léčebného konopí. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) šlo skoro o polovinu více než v roce předchozím. Jedním z důvodů je i změna vyhlášky, která umožnila jeho předepisování také praktickým lékařům.

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.

Trojrozměrný model jako pomůcka hrudních chirurgů pro plánování operace. Na milimetr přesně dokáže zobrazit, kde se nachází nádor. Díky tomu ho pak lékaři můžou šetrněji odstranit. 3D vizualizaci využili v pražském Motole zatím u dvou pacientů. Počítají ale, že ji do budoucna budou používat mnohem častěji.

Více než pětina pacientů podle České internistické společnosti (ČIS) leží na nemocničních lůžkách, zejména na interních odděleních, zbytečně. Ačkoli by měli být doma nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), zůstávají v nemocnici i po vyléčení akutních potíží. Podle ministerstva zdravotnictví je nutná těsnější spolupráce zdravotnických zařízení a sociálních služeb v rámci jednotlivých regionů. Resort nyní realizuje projekt, který tyto kapacity mapuje.

Poslech hudby pacientem usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti, pacienti pak také rychleji nabudou vědomí a lépe zvládají rekonvalescenci.

V jihočeských nemocnicích zůstává po čtvrteční srážce vlaků u Zlivi na Českobudějovicku devět lidí. Jeden pacient leží na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a čtyři na jednotkách intenzivní péče. Řekl to jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Po srážce vlaků záchranáři ošetřili 47 lidí. Příčiny nehody nadále vyšetřuje Drážní inspekce.

Pacienti si podle lékařů často sami přidávají či vysazují předepsané léky podle toho, jak se zrovna cítí. Mnozí také nadužívají volně prodejné přípravky nebo je nevhodně kombinují. Podle internistů neužívá podle předpisu například léky na tlak třetina lidí. Většina seniorů prý konzumuje polovinu léčiv zbytečně.

Nadějí pro pacienty s epilepsií jsou dva nové léky. Zmírnit záchvaty pomáhají i u takzvaného LGS syndromu, což je jedna z nejvážnějších forem nemoci. Časté epileptické záchvaty mohou vést k mentální retardaci i poruchám chování. Specialisté teď hledají rodiny, které o nových možnostech terapie ještě nevědí. Podle lékařů existují desítky typů epilepsií od závažných forem až po lehké, důležitá je proto správná léčba.

Ministerstvo spravedlnosti chce od příštího roku rozšířit počet věznic, kde bude ordinovat lékař na dálku prostřednictvím zdravotní sestry a počítače. Telemedicínu by měli nově spustit ve věznicích Rapotice, Rýnovice, Ostrov a Oráčov. Cílem je vyřešit akutní nedostatek praktických lékařů a zároveň šetřit veřejné prostředky. Pilotní projekt se už osvědčil ve Věznici Světlá nad Sázavou.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Léčbu nejzhoubnějšího nádoru na mozku – glioblastomu – začala proplácet pojišťovna. Jde o inovativní metodu, která dokáže prodloužit život. Podle lékařů pacient musí splnit daná kritéria.

Světová zdravotnická organizace (WHO) je zděšena zprávami o zabití více než 460 pacientů a jejich doprovodu v porodnici v súdánském Fáširu, uvedl na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Evropa si v říjnu každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V Česku je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Překážkou často bývají pacienti, kteří se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými nebo s lékaři. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom v jejich cestě ke kvalitnějšímu životu bez dialýzy.

Čtyřicet praktických lékařů pro dospělé a deset pediatrů prochází školením ministerstva zdravotnictví zaměřeným na péči o těžce nemocné pacienty v závěru života. Učí se rozpoznat okamžik, kdy léčba už nemůže nemoc vyléčit, a je čas zaměřit se na úlevu od bolesti, zpomalení průběhu nemoci a podporu psychické pohody pacienta i jeho blízkých.