Hantavirus není počátkem další pandemie, ujišťuje WHO

Nahrávám video

Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností. Úřady po celém světě se je snaží najít. Píší to tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterdamu byla nově hospitalizována žena s příznaky hantaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ubezpečuje, že šíření viru nepředstavuje počátek nové pandemie.

Podle nizozemské televizní stanice RTL je žena letuškou nizozemské letecké společnosti KLM. Při letu do Jihoafrické republiky byla údajně v kontaktu s infikovanou 69letou ženou z lodi, která později zemřela v johannesburské nemocnici.

„Zhruba 40 cestujících“, včetně manželky zemřelého Nizozemce, opustilo výletní loď při zastávce na ostrově Svatá Helena, oznámilo nizozemské ministerstvo zahraničí. Španělský deník El País dříve napsal, že na ostrově vystoupilo 23 lidí, kteří odletěli do svých vlastí. Samotná plavební společnost Oceanwide Expeditions poté připustila, že z lodi 24. dubna vystoupilo 29 lidí nejméně dvanácti různých národností, aby se vrátili domů. Národnost dvou z nich přitom společnosti není známa, dodala.

„Snažíme se zmapovat všechny cestující a členy posádky, kteří od 20. března nastoupili a vystoupili při různých zastávkách lodi MV Hondius,“ uvedla společnost v tiskové zprávě s tím, že všichni, kdo loď opustili 24. dubna, byli od té doby kontaktováni.

WHO: Nejde o krizi podobnou covidu

Podle šéfky WHO pro prevenci pandemií a epidemií Marie Van Kerkhoveové není šíření hantaviru na výletní lodi v Atlantickém oceánu počátkem nové pandemie ani krize podobné nemoci covid-19. „Není to začátek nějaké epidemie. Není to počátek pandemie,“ uvedla.

Oceanwide Expeditions v minulosti pouze uvedla, že na ostrově Svatá Helena vystoupila manželka zemřelého Nizozemce, doprovázející jeho tělo. Ta pak odletěla komerčním letem do Jihoafrické republiky a zemřela v péči lékařů nedlouho poté, co zkolabovala na letišti v Johannesburgu. Společnost však tehdy neoznámila, že by na Svaté Heleně opustily plavidlo další desítky osob.

„Je to nová situace, protože co se týče přenosu hantaviru, tak se uvádělo, že v podstatě není mezilidsky přenosný. V současné době se asi bude situace přehodnocovat, protože na lodi se postupně nakazila řada lidí a případy se objevovaly i mezi lidmi, kteří na ní vůbec nebyli a byli jen v kontaktu s nakaženými,“ podotkla primářka kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová z Fakultní nemocnice Bulovka. Podle ní zatím není jasné, jak vysoká je infekčnost mezi lidmi.

Nahrávám video

USA sledují několik osob

Zdravotnické úřady v nejméně třech amerických státech nyní monitorují cestující, kteří byli na palubě, napsal deník The New York Times (NYT). Stát Georgia podle listu sleduje dva obyvatele, Arizona jednoho a Kalifornie blíže neupřesněný počet lidí, kteří pobývali na lodi, ale vrátili se od té doby domů. Nikdo z nich zatím nevykazuje příznaky nákazy, cituje list činitele.

Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podle agentury Reuters uvedlo, že riziko je pro americkou veřejnost v tuto chvíli extrémně nízké.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve čtvrtek podle AFP řekl, že z osmi případů možné nákazy včetně tří úmrtí se dosud laboratorně potvrdila nákaza hantavirem u pěti lidí, u dalších tří existuje podezření. „Kmen hantaviru v tomto případě je Andes, který se vyskytuje v Jižní Americe,“ uvedl.

Tento kmen hantaviru se šíří při kontaktu mezi lidmi a jeho inkubační doba je až šest týdnů. „Je možné, že může být ohlášeno více případů,“ dodal šéf WHO.

Nahrávám video

Ve Švýcarsku byl podle tamních úřadů na virus pozitivně testován a následně hospitalizován muž, který na výletní lodi cestoval. Dánské úřady pak doporučily preventivní domácí izolaci jednomu ze svých občanů, který byl na palubě. Kanada uvedla, že dva Kanaďané se z výletní plavby vrátili domů ještě předtím, než byl identifikován výskyt nákazy, a že další cestoval stejným letem jako člověk s příznaky viru.

Zatím není jasné, odkud přesně se hantavirus na výletní loď dostal. První z cestujících 70letý Nizozemec zemřel 11. dubna a jeho 69letá manželka, rovněž Nizozemka, podlehla nákaze po vystoupení z lodi v nemocnici 26. dubna. Třetí cestující, Němka, zemřela 2. května.

Nizozemský pár před nástupem na palubu pobýval v Ushuaii a cestoval po dalších místech v Argentině, v Chile a Uruguayi, uvedlo argentinské ministerstvo zdravotnictví podle AFP. Argentinské úřady se domnívají, že se pár mohl nakazit při pozorování ptáků v Ushuaii. Země v poslední době hlásí vzestup počtu nakažených hantavirem. Od loňského června šlo o 101 případů.

Šíření smrtícího viru v Argentině

Inkubační doba hantaviru je jeden až osm týdnů, takže je těžké zjistit, zda se tito cestující virem nakazili před odjezdem z jihoamerické země 1. dubna, nebo během výletní plavby. Loď vyplula z města Ushuaia v provincii Ohňová země. V této oblasti ale není hlášen žádný případ nákazy od roku 1996, poukázalo tamní ministerstvo zdravotnictví, které do místa vyslalo epidemiologický tým.

Virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity sdělil, že se turisté z lodi mohli nakazit na souostroví Ohňová země či v přilehlé oblasti Patagonie. Infekci mohl případně na loď zanést pacient číslo jedna, tedy sedmdesátiletý muž z Nizozemska. „Pokud se na palubě lodi nenacházeli hlodavci nebo kontaminované předměty, je toto nejpravděpodobnější možné místo původu nákazy,“ dodal.

Poznamenal, že v těchto oblastech žije hlodavec Oligoryzomys longicaudatus, jehož název odborný taxonomický web BioLib uvádí jako křeček ocasatý. „To je hlavní rezervoár Andes viru v Patagonii, nejpravděpodobnějšího původce současné epidemie,“ dodal Černý.

Podle odborníků lze příznaky hantaviru zpočátku zaměnit například s nachlazením či chřipkou, což může vést k chybné diagnóze. V chudších částech Argentiny nejsou navíc vždy dostupné diagnostické prostředky.

Agentura AP poukazuje na případ čtrnáctiletého Rodriga Delgada, který se hantavirem nakazil na konci loňského roku. Lékaři zpočátku chlapci předepsali ibuprofen a nařídili mu klid. To však nepomohlo a hocha museli hospitalizovat na jednotce intenzívní péče. Zemřel krátce poté, co test potvrdil nákazu hantavirem.

Nárůst počtu případů vykazuje také Chile, uvedla agentura EFE. Chilské ministerstvo zdravotnictví letos zaznamenalo 39 případů nákazy a 13 úmrtí v souvislosti s touto nemocí. Za celý loňský rok úřady zmiňují 44 případů nákazy a osm mrtvých. Podle EFE v Chile od roku 2020 evidují 30 až 70 případů ročně.

Loď směřuje k Tenerife

Výletní loď nyní pluje směrem na Kanárské ostrovy. Tři nakažené už z plavidla evakuovalo Nizozemsko. Po jednání se zástupci Kanárských ostrovů ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová oznámila, že loď nepřistane v přístavu na Kanárských ostrovech, ale jen tam zakotví. Původní postup navržený ministerstvem, který počítal s přistáním lodě, kanárští politici kritizovali.

Lidé na palubě, kteří nyní nemají příznaky nemoci, budou vyšetřeni na lodi a pak budou převezeni rovnou na letiště, odkud odletí pryč. Při pohybu mimo loď budou mít „ochranné prostředky“ a úřady zabrání jakémukoliv styku s obyvateli, uvedla ministryně. Operace by mohla začít o víkendu. Proti přistání lodi v přístavu Granadilla na Tenerife chtěli svolat protest přístavní zaměstnanci.

Na palubě je téměř 150 lidí, včetně posádky. Devět desítek z nich tvoří cestující z 15 zemí a dalších šest desítek členové posádky z 12 zemí. Na lodi podle dostupných informací není žádný občan České republiky, uvedla ve středu česká hygienická služba.

Loď měla plavbu podle původního plánu zakončit koncem května na Islandu. Reykjavík už ale varoval, že jí zřejmě v zakotvení v přístavu zabrání.

Hantaviry jsou viry přenášené hlodavci, kteří mohou infikovat lidi, a způsobují dýchací onemocnění, které provázejí bolesti hlavy, závratě, horečka, nevolnost, průjem a bolesti žaludku, po nichž následuje náhlý nástup vážných dýchacích potíží. Na nákazu zatím neexistuje lék ani vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 3 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 6 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...