Argentina

Plastový odpad z rybářského průmyslu pokrývá pobřeží poloostrova Valdés v argentinské Patagonii a ohrožuje životy lachtanů, rypoušů, ryb, tučňáků a velryb – a škodí i lidskému zdraví. Oblast byla pro své přírodní krásy prohlášena za světové dědictví UNESCO, jedná se také o jednu z hlavních turistických destinací v zemi. Teď jsou tamní pláže posety bednami, sítěmi, bójkami a dalšími rybářskými nástroji, mezi kterými se někde rozkládají mrtvoly zvířat. Podle studie z roku 2020 by se množství plastového odpadu, který proudí do oceánů a dusí mořské živočichy, mohlo v příštích dvaceti letech ztrojnásobit, pokud společnosti a vlády nepřijmou drastická opatření.

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Argentinské bezpečnostní síly chtějí využít umělou inteligenci (AI) k předvídání budoucích trestných činů. Prezident Javier Milei za tímto účelem vytvořil zvláštní jednotku. Experti mají obavy, že by kontroverzní krok mohl ohrozit práva obyvatel, píše britský deník Guardian.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Násilné protesty v ulicích Buenos Aires a střety demonstrantů s policií, při nichž byly zraněny desítky lidí, provázely ve středu hlasování horní komory argentinského parlamentu. Ta po více než jedenáctihodinovém jednání jen těsně schválila zákon obsahující rozsáhlý plán ekonomických a sociálních reforem, přezdívaný podle šíře záběru zákon „ómnibus“. Některá média, například server BBC Mundo, to označila za velké legislativní vítězství prezidenta Javiera Mileie, který chce takzvanou šokovou terapií ozdravit argentinskou ekonomiku.

Návštěva argentinského prezidenta Javiera Mileie ve Španělsku skončila diplomatickou roztržkou. Vláda v Madridu odvolala svou velvyslankyni v Buenos Aires a předvolala si argentinského ambasadora poté, co nekonvenční politik Milei na mezinárodní konferenci krajní pravice v Madridu označil ženu předsedy španělské vlády Pedra Sáncheze za korupčnici.

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Argentinský prezident Javier Milei vládne sotva pět měsíců, a mocné odbory mu stihly vyhlásit už druhou generální stávku. Reagují tak na hluboké škrty ve státním rozpočtu. Milei ale tvrdí, že radikální úsporná opatření jsou nezbytná ke snížení veřejného dluhu a hlavně inflace, která je nejvyšší na světě. Meziročně dosahuje téměř tří set procent.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.

Po pětadvaceti letech na útěku zadržely bezpečnostní složky v Argentině jednoho z nejhledanějších Čechů. Josef Šindelek byl dopaden loni v listopadu, speciální policejní eskorta ho ve čtvrtek dopravila leteckou linkou do Prahy. Odtamtud putoval do ruzyňské věznice, za mřížemi má strávit 2,5 roku za podvod.

Největší argentinské odbory vyhlásily ve středu dvanáctihodinovou stávku a v centru Buenos Aires zahájily velkou demonstraci proti tvrdým úsporným opatřením a reformám nového libertariánského prezidenta Javiera Mileie. Akce, která zasáhla odvětví od dopravy po banky, je největším projevem odporu proti jeho plánům na škrty ve výdajích a privatizaci od jeho nástupu do funkce minulý měsíc, kdy slíbil napravit ekonomiku zmítanou 211procentní inflací a paralyzujícím zadlužením.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

V Argentině v neděli ve 22:00 SEČ skončilo druhé kolo prezidentské volby. Voliči rozhodovali, zda se novou hlavou státu stane současný ministr hospodářství Sergio Massa či libertariánský ekonom a krajně pravicový politik Javier Milei. K urnám podle prvního údaje volebního orgánu CNE přišlo 76 procent voličů, což by podle agentury EFE bylo vůbec nejméně za posledních čtyřicet let.

Ve druhém kole prezidentských voleb v Argentině se 19. listopadu utkají ministr hospodářství Sergio Massa a krajně pravicový ekonom Javier Milei. Massa překvapivě zvítězil v nedělním prvním kole, když s náskokem více než šesti procentních bodů porazil Mileiho. Ukazují to výsledky po sečtení skoro 99 procent okrsků. Milei, který chce mimo jiné nahradit domácí měnu peso americkým dolarem, byl přitom dlouho favoritem v průzkumech.

Argentina, osmá největší země světa, o víkendu volí novou hlavu státu. A průzkumy naznačují, že největší podporu má ultrakonzervativní kandidát Javier Milei, který je považován za jihoamerickou obdobu Donalda Trumpa. Na popularitě rychle získal i díky tomu, že země prochází hlubokou hospodářskou krizí.

Obětí útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael je i český občan. Jeho smrt ve středu potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Dvaadvacetiletý muž podle serveru Novinky.cz zahynul při útoku 7. října v kibucu Nirim.

Robert De Niro má za sebou jako filmový herec slušnou bilanci, čítající dva Oscary a třikrát tolik oscarových nominací. Seriálové tvorbě se ale dosud, až na skromné výjimky, vyhýbal. V hlavní roli seriálu tak debutuje až nyní, v osmdesáti letech, v argentinském počinu Nada. A další seriál s De Nirem v obsazení vzniká.

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.