Argentina strana 5 z 5

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales v pátek opustil Argentinu a zamířil do Venezuely na palubě venezuelského vládního speciálu. Informovala o tom argentinská státní agentura Telam. Morales se přesunul ve stejný den, kdy se jeho spolustraník Luis Arce stal oficiálně prezidentem Bolívie.

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Zachovat část původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců. Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba.

Mezinárodní tým vědců, vedený paleobiologem Martinem Kundrátem z košické univerzity, analyzoval výjimečně zachovalou lebku dinosauřího embrya z Argentiny. Trojrozměrná vizualizace hlavy tohoto jedince ukázala odlišnosti, z nichž se dá usuzovat i na nového titanosaura. Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology.

Novou velvyslankyní Česka při EU bude od října diplomatka Edita Hrdá. Na postu nahradí velvyslance Jakuba Dürra, který měl podle dřívějších informací předčasně opustit své místo do konce roku mimo jiné proto, že se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) neshodl na přípravách na předsednictví ČR v EU za dva roky. Jmenování Hrdé už schválila vláda, informoval v neděli Deník N, kterému to potvrdil předseda vlády.

Světová meteorologická organizace (WMO) tento týden oznámila existenci největšího známého blesku: na délku měl 709 kilometrů, pro srovnání Česká republika má na délku 493 kilometrů.

Kroupy sice nejčastěji ničí automobily a úrodu, ale někdy jsou tak intenzivní, že i zabíjí lidi. Při nejhorší takové katastrofě jich zahynuly dvě stovky.

Brazílie zaznamenala za poslední den nejvyšší přírůstek nakažených koronavirem, situace se v poslední době výrazně zhoršuje i v dalších zemích Latinské Ameriky. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila Jižní Ameriku už minulý týden za nové epicentrum pandemie covidu-19. Téměř pětina tamních obyvatel přitom žije v chudinských čtvrtích.

Španělsko umožní od července vstup do země turistům ze zahraničí, oznámil premiér Pedro Sánchez. Vláda s ohledem na klesající počty nově nakažených covidem-19 i zemřelých postupně ruší opatření, která ve snaze zabránit šíření koronaviru zavedla v polovině března. Speciální poradce britského premiéra Dominic Cummings čelí výzvám k rezignaci poté, co média přinesla informaci o tom, že opakovaně porušil karanténu v době, kdy vykazoval příznaky covidu-19. Epicentrem pandemie koronaviru se nově stala Jižní Amerika. Nakažení rychle přibývají v Brazílii, Mexiku, Peru, Chile i Argentině.

Brazílie za uplynulý den registrovala rekordní počet úmrtí pacientů s koronavirem, zemřelo 751 lidí. Nákaza se tam podobně jako v minulých dnech potvrdila u zhruba deseti tisíc lidí. Slovensko naopak poprvé od 10. března nezaznamenalo ani jednoho nového nakaženého. Britský premiér Boris Johnson v neděli podle listu The Times oznámí povinnou dvoutýdenní karanténu pro každého, kdo přicestuje do země. Ve Francii přibylo nejméně mrtvých za skoro dva měsíce.

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Britský premiér Boris Johnson je po zotavení z nemoci COVID-19 zpátky v premiérském sídle na Downing Street. V pondělí se vrátí do práce a velmi se na to těší, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab, který premiéra zastupoval ve vedení země. Španělsko zavedlo v souvislosti s šířením koronaviru řadu přísných opatření, mimo jiné zakázalo vycházet ven dětem mladším 14 let. Úplná izolace, proti které vystupovali rodiče i odborníci, ale v neděli po šesti týdnech skončila a děti mohly na hodinu vyrazit do ulic.

Itálie, aktuálně nejhůře zasažená země pandemií koronaviru, oznámila v pátek úmrtí 627 lidí. Napříč zasaženými zeměmi od přelomu roku zemřelo více než 11 tisíc nakažených a v posledních hodinách boj proti infekci dál stupňují nejen v Itálii, ale i v Německu, Rakousku, Španělsku, Velké Británii či Spojených státech. Naopak čínská provincie Chu-pej, kde byl koronavirus SARS-CoV-2 poprvé zaznamenán, druhý den po sobě neoznámila žádný nový případ infekce.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se v úterý v poledne na 30 dní uzavře vnější hranice schengenského prostoru. S návrhem po jednání špiček EU s lídry zemí skupiny G7 přišla v pondělí odpoledne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron v televizním projevu oznámil také omezení pohybu lidí ve Francii a zdůraznil, že „jsme ve válce“. Koronavirem nejhůře postiženou evropskou zemí zůstává Itálie. Za posledních 24 hodin eviduje více než tři sta mrtvých, podle šéfa civilní obrany ale tempo nárůstu nově nakažených klesá.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 109 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Zatímco v Číně epidemie zpomaluje, Itálie dala do karantény 16 milionů lidí, v Německu i Francii je už více než tisíc nakažených. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze je jen otázku času, než k podobně přísným opatřením, jako jsou ta italská, přistoupí i další země EU.

Výzkumníci židovského centra Simona Wiesenthala informovali o nálezu seznamu 12 tisíc nacistů, kteří žili ve 30. letech minulého století v Argentině. Řada z nich přitom disponovala účty ve Švýcarsku, na nichž je podle centra dodnes uloženo jmění, které nacisté ukradli židovskému obyvatelstvu. Výzkumníci nyní požadují vstup do bankovních archivů, aby mohli nález ověřit a ukradený majetek vrátit.

Ve věku sto let ve středu zemřel někdejší peruánský diplomat a bývalý generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar. Informovala o tom agentura AFP. Podle mnohých OSN vděčí Cuéllarovi za obnovení své pověsti, kterou po druhé světové válce poznamenalo zmrazení vztahů mezi Východem a Západem.

Trend alternativního bydlení může představovat východisko z nesnází se sháněním hypotéky nebo stavebního povolení. Nemovitosti jsou v Česku stále rekordně drahé a vyřízení staveb trvá dlouho. Trhem zároveň otřásají nové zákony, rozhodnutí centrální banky, ale i přísnější ekologické normy. Tématu se věnoval pořad Byznys ČT24.

V Antarktidě byla poprvé naměřena teplota přesahující 20 stupňů Celsia. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovali vědci. Rekord 20,75 stupně Celsia byl zaznamenán 9. února na Seymourově ostrově.

Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření – teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom informovala AFP.

Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 procenta. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou ve čtvrtek zveřejnila OSN.

Světová banka (SB) zhoršila svoji prognózu globálního ekonomického růstu za loňský a letošní rok o 0,2 procentního bodu. Důvodem je pomalejší oživení obchodu a investic, než se doposud čekalo, přestože obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou se zmírňuje. Loni ekonomika podle prognózy rostla nejpomaleji od finanční ekonomické krize, vyplývá z prohlášení zveřejněného v noci na čtvrtek.

Australští hasiči stupňují své úsilí, aby izolovali rozsáhlé lesní požáry, které nadále hoří na řadě míst na jihovýchodě země. Po nynějším přechodném ochlazení mají totiž teploty ve státech Nový Jižní Wales a Viktorie od pátku znovu stoupat nad 40 stupňů Celsia. Kouř z požárů mezitím donesl vítr přes Tichý oceán až do 12 tisíc kilometrů vzdálených zemí Jižní Ameriky.

Spojené státy obnoví cla na ocel a hliník dovážené z Argentiny a Brazílie. Americký prezident Donald Trump to uvedl na svém twitterovém účtu. Oba jihoamerické státy jsou Trumpovým krokem zaskočeny a chtějí o věci jednat. USA také pohrozily zavedením až stoprocentních dodatečných cel na některé zboží z Francie. Krok má být odvetou za francouzské zdanění velkých amerických internetových firem.