Rekonstrukce dinosauřího embrya pomohla odhalit tvář mláděte obřího titanosaura. Provedl ji slovenský vědec

Mezinárodní tým vědců, vedený paleobiologem Martinem Kundrátem z košické univerzity, analyzoval výjimečně zachovalou lebku dinosauřího embrya z Argentiny. Trojrozměrná vizualizace hlavy tohoto jedince ukázala odlišnosti, z nichž se dá usuzovat i na nového titanosaura. Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology.

Velmi dobře zachovalá lebka embrya titanosaura, jehož dospělí jedinci měřili až 35 metrů, má asi tři centimetry. Když vědci pomocí rentgenové mikrotomografie sestavili vizualizaci, byli podle Kundráta překvapeni. Hlava měla protáhlý nos, připomínající zobák, který dospělí titanosauři neměli, a oči více směřované dopředu.

Digitální rekonstrukce lebky dinosaura
Zdroj: Kundrat et al. /Current Biology

„Roh na obličeji a binokulární vidění jsou zcela odlišné rysy, než jsme očekávali u titanosauřího dinosaura,“ popsal objev Martin Kundrát z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. „A protože se obličejová anatomie liší od ostatních sauropodních embryí z Auca Mahuevo, nemůžeme vyloučit, že jde o jiného titanosauřího dinosaura,“ dodal s odkazem na proslulé naleziště v argentinské Patagonii.

Záhadná fosilie

Původ fosílie, jejíž stáří vědci odhadli na 80 milionů let, je ale nejasný, protože z Argentiny byla před lety vyvezena nelegálně do USA. „Považuji záchranu tohoto vědeckého dědictví pro budoucí generace za stejně důležitou jako náš objev,“ uvedl v prohlášení Kundrát. Nyní je lebka dinosauřího embrya v paleontologickém muzeum v argentinském městečku Plaza Huincul.

Nahrávám video

Titanosauři patřili k velkým býložravým dinosaurům sauropodům, kteří se vyznačovali dlouhými ocasy a krky, mohutným tělem a sloupovitýma nohama. Největší z nich Argentinosaurus měřil podle vědců asi 35 metrů a vážil 50 až 100 tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 19 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...