Rekonstrukce dinosauřího embrya pomohla odhalit tvář mláděte obřího titanosaura. Provedl ji slovenský vědec

Mezinárodní tým vědců, vedený paleobiologem Martinem Kundrátem z košické univerzity, analyzoval výjimečně zachovalou lebku dinosauřího embrya z Argentiny. Trojrozměrná vizualizace hlavy tohoto jedince ukázala odlišnosti, z nichž se dá usuzovat i na nového titanosaura. Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology.

Velmi dobře zachovalá lebka embrya titanosaura, jehož dospělí jedinci měřili až 35 metrů, má asi tři centimetry. Když vědci pomocí rentgenové mikrotomografie sestavili vizualizaci, byli podle Kundráta překvapeni. Hlava měla protáhlý nos, připomínající zobák, který dospělí titanosauři neměli, a oči více směřované dopředu.

Digitální rekonstrukce lebky dinosaura
Zdroj: Kundrat et al. /Current Biology

„Roh na obličeji a binokulární vidění jsou zcela odlišné rysy, než jsme očekávali u titanosauřího dinosaura,“ popsal objev Martin Kundrát z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. „A protože se obličejová anatomie liší od ostatních sauropodních embryí z Auca Mahuevo, nemůžeme vyloučit, že jde o jiného titanosauřího dinosaura,“ dodal s odkazem na proslulé naleziště v argentinské Patagonii.

Záhadná fosilie

Původ fosílie, jejíž stáří vědci odhadli na 80 milionů let, je ale nejasný, protože z Argentiny byla před lety vyvezena nelegálně do USA. „Považuji záchranu tohoto vědeckého dědictví pro budoucí generace za stejně důležitou jako náš objev,“ uvedl v prohlášení Kundrát. Nyní je lebka dinosauřího embrya v paleontologickém muzeum v argentinském městečku Plaza Huincul.

2 minuty
Rekonstrukce lebky dinosaura
Zdroj: Cell.com

Titanosauři patřili k velkým býložravým dinosaurům sauropodům, kteří se vyznačovali dlouhými ocasy a krky, mohutným tělem a sloupovitýma nohama. Největší z nich Argentinosaurus měřil podle vědců asi 35 metrů a vážil 50 až 100 tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 8 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
včera v 10:05
Načítání...