Dinosauři

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP.

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Nová studie pomocí inovativní techniky prokázala, že viník posledního masového vymírání dinosaurů na Zemi před šedesáti šesti miliony let vznikl za Jupiterem. A zároveň vyvrátila myšlenku, že se jednalo o kometu, napsala agentura AFP. Práce byla zveřejněná 15. srpna v prestižním časopise Science.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Vědci popsali fosilie obřího, mloku podobného tvora, který opanoval vody před příchodem prvních dinosaurů. Predátor byl větší než člověk a měl velkou plochou hlavu s tlamou plnou ostrých zubů. Jenom jeho lebka měřila přes šedesát centimetrů, píše agentura AP.

Paleontologové objevili dinosaura s podivným vzhledem. Příbuzný mnohem slavnějšího triceratopse dostal jméno po severském bohu lsti a falše Lokim. Žil v západní polovině Severní Ameriky před více než 78 miliony let, tedy v době, kdy tento světadíl nebyl jednolitou pevninou, ale tvořilo ho několik ostrovů.

Při procházce přírodou objevil australský farmář kosti prehistorického létajícího plaza, potvrdili vědci. Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Podle vědců okřídlený plaz zemi obýval před sto miliony let, informoval deník The Times.

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

Dinosauří stopy a hned vedle nich pravěké lidské umění. Vypadalo by to jako námět pro konspirační teorii o utajovaných dějinách, v nichž lidé a obří ještěři žili bok po boku. Ve skutečnosti ale nový objev vypráví neméně zajímavý příběh.

Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.

Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.

Pozůstatky unikátního druhu pterosaura, létajícího plaza, nalezli paleontologové na skotském ostrově Skye. Zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka zvířete, které žilo před 168 až 166 miliony lety, chybí. Objev podle vědců nabízí nový pohled na rozmanitost pterosaurů střední jury a jejich evoluční historii, napsala agentura Reuters.

Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně. Pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně. Jde o nejvýznamnější exponát výstavy věnované Antonu Rzehakovi, všestrannému vědci, který v Brně působil na přelomu 19. a 20. století. Některé fosilie si veřejnost prohlédne poprvé.

Kostra dinosaura Tyrannosaurus rex se v dražbě ve Švýcarsku prodala za celkovou částku 5,5 milionu franků (131 milionů korun), informovala aukční síň Koller. Nový majitel skeletu je z Evropy, další podrobnosti o něm známy nejsou. Šlo o první dražbu kostry prehistorického masožravého živočicha v Evropě, předchozí se konaly ve Spojených státech.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

Nově objevené fosilie ukazují, že ptakořitní savci žili v Jižní Americe nejméně o deset milionů let dříve, než předpokládaly předchozí výzkumy. Zkamenělina příbuzného ptakopysků nalezená v Argentině zpochybňuje dosavadní teorie o tom, kdy a kde se tento prapodivný tvor kladoucí vejce vyvinul.