Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.

Dříve si vědci mysleli, že jsou dinosauři pomalí, těžkopádní a studenokrevní tvorové. Pozdější objevy však tuto teorii zpochybnily a dnes se má všeobecně za to, že někteří dinosauři byli teplokrevní a dokázali regulovat svou tělesnou teplotu. Odborníci se shodují, že teplokrevný byl i jeden z nejznámějších dinosaurů: Tyrannosaurus rex.

Zjistit přesnou teplotu vyhynulého tvora však není snadné. „Nemůžeme prostě použít teploměr,“ řekla AP Jasmina Wiemannová, paleobioložka z Univerzity Johnse Hopkinse, která se na studii nepodílela.

Jak se měří teplota dinosaurů

Možností ale odborníci zkoušeli nespočet – například studovali růst a vývoj tyranosaurů, nebo se snažili najít stopy v kostech tohoto obávaného predátora. Klíčem k úspěchu nakonec byly chemické stopy v zubech Tyrannosaura rexe. Ukázalo se, že atomy ve sklovině se shlukují do různých vzorců v závislosti na tělesné teplotě zvířete.

„Zjistili jsme, jakou teplotu mělo nejslavnější zvíře – T. rex,“ uvedla spoluautorka studie Aradhna Tripatiová, geochemička z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Vědci zkoumali tři zuby, podle kterých měli tyranosauři průměrnou tělesnou teplotu asi 36 stupňů Celsia. To je stejně, jako mají například dnešní sloni, a v podstatě totožné s lidmi. Běžná teplota lidského těla se pohybuje mezi 36 a 37 stupni Celsia.

„Skoro bych čekala, že bude mít tělesnou teplotu vyšší,“ uvedla Wiemannová. Na základě své předchozí práce odhadovala, že teplota dravého dinosaura byla o pár stupňů vyšší, podobně jako u moderních ptáků – ti jsou dnes jedinými žijícími nástupci dinosaurů.

Informace o tělesné teplotě tyranosaurů může vědcům pomoci lépe pochopit, jak tento dávný tvor žil. S teplotou 36 stupňů Celsia mohl prosperovat po celém území tehdejší Severní Ameriky, uvedla Tripatiová, přičemž si udržel stabilní teplotu jak v chladnějších, tak v teplejších oblastech. Objasnit by mohli také to, jakou kořist lovil, aby si udržel dostatek energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 13 hhodinami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 20 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 21 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 23 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
včera v 10:10‌‌

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.