Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.

Dříve si vědci mysleli, že jsou dinosauři pomalí, těžkopádní a studenokrevní tvorové. Pozdější objevy však tuto teorii zpochybnily a dnes se má všeobecně za to, že někteří dinosauři byli teplokrevní a dokázali regulovat svou tělesnou teplotu. Odborníci se shodují, že teplokrevný byl i jeden z nejznámějších dinosaurů: Tyrannosaurus rex.

Zjistit přesnou teplotu vyhynulého tvora však není snadné. „Nemůžeme prostě použít teploměr,“ řekla AP Jasmina Wiemannová, paleobioložka z Univerzity Johnse Hopkinse, která se na studii nepodílela.

Jak se měří teplota dinosaurů

Možností ale odborníci zkoušeli nespočet – například studovali růst a vývoj tyranosaurů, nebo se snažili najít stopy v kostech tohoto obávaného predátora. Klíčem k úspěchu nakonec byly chemické stopy v zubech Tyrannosaura rexe. Ukázalo se, že atomy ve sklovině se shlukují do různých vzorců v závislosti na tělesné teplotě zvířete.

„Zjistili jsme, jakou teplotu mělo nejslavnější zvíře – T. rex,“ uvedla spoluautorka studie Aradhna Tripatiová, geochemička z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Vědci zkoumali tři zuby, podle kterých měli tyranosauři průměrnou tělesnou teplotu asi 36 stupňů Celsia. To je stejně, jako mají například dnešní sloni, a v podstatě totožné s lidmi. Běžná teplota lidského těla se pohybuje mezi 36 a 37 stupni Celsia.

„Skoro bych čekala, že bude mít tělesnou teplotu vyšší,“ uvedla Wiemannová. Na základě své předchozí práce odhadovala, že teplota dravého dinosaura byla o pár stupňů vyšší, podobně jako u moderních ptáků – ti jsou dnes jedinými žijícími nástupci dinosaurů.

Informace o tělesné teplotě tyranosaurů může vědcům pomoci lépe pochopit, jak tento dávný tvor žil. S teplotou 36 stupňů Celsia mohl prosperovat po celém území tehdejší Severní Ameriky, uvedla Tripatiová, přičemž si udržel stabilní teplotu jak v chladnějších, tak v teplejších oblastech. Objasnit by mohli také to, jakou kořist lovil, aby si udržel dostatek energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.