Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.

Kočka dostala latinské jméno Leopardus tigrinus antisuyo – druhové jméno je odvozené od jména pro část Incké říše, která se zde rozléhala. Místní domorodci ji označují jako tilcayo.

Z mnoha ohledů je šelma stále ještě záhadou, pro vědu je ale důležité, že se jedná o první případ za více než sto let, kdy byl nový žijící druh kočkovité šelmy formálně pojmenován a popsán.

Načítání...

Jediný popsaný exemplář byl objeven v pralese Yunga, což je horská oblast, která je pořád ještě velmi špatně dostupná – typické jsou po ni věčné mraky a dusivé vedro. To je další důvod, proč se sem lidé moc nehrnou. Šelmička měří asi 46 centimetrů na délku (bez ocasu) a váží kolem kila a půl – rozměry tedy víceméně připomíná kočku domácí.

„Její srst je světle hnědá, s nepravidelně tvarovanými rozetami po celém těle,“ uvedla Paola Nogales-Ascarrunzová, která je pod studií podepsaná jako hlavní autorka. O způsobu života této kočky se ví jen pramálo. Zbytky malých hlodavců ve vzorcích výkalů, které vědci našli v pralese, naznačují, že právě tito savci mohou tvořit základ její potravy. Záznamy z fotopastí zase ukazují, že by mohla být aktivnější v noci, uvedla Nogales-Ascarrunzová.

Kryptická kočka

Jak to, že tento pozoruhodný tvor tak dlouho unikal pozornosti vědců? Je to tím, že oceloti patří mezi takzvané kryptické druhy, což znamená, že se dají jen špatně rozlišit pouhým pohledem, vysvětlil evoluční biolog a spoluautor studie Jonas Lescroart z Univerzity v Antverpách v Belgii.

Vědce nový druh zaujal až po několika letech – poté, co zjistili, že „některé její charakteristiky neodpovídaly popisům většiny brazilských koček“, vysvětluje Nogales-Ascarrunzová. Její tým pak analyzoval DNA 38 ocelotů, jejichž vzorky získal z několika jihoamerických zemí, včetně osmi z muzeí. Studie zjistila, že oceloti tvoří ve skutečnosti pět geneticky odlišných druhů. „Nikdy jsme nečekali, že by tato bolivijská kočka mohla představovat samostatný druh,“ dodal Lescroart.

Vědci z genetické analýzy zjistili, že tilcayo se od ostatních ocelotů geneticky oddělila přibližně před 1,4 milionu lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 3 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 4 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 6 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 6 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 8 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 10 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 10 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.