Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
Kočka dostala latinské jméno Leopardus tigrinus antisuyo – druhové jméno je odvozené od jména pro část Incké říše, která se zde rozléhala. Místní domorodci ji označují jako tilcayo.
Z mnoha ohledů je šelma stále ještě záhadou, pro vědu je ale důležité, že se jedná o první případ za více než sto let, kdy byl nový žijící druh kočkovité šelmy formálně pojmenován a popsán.
Jediný popsaný exemplář byl objeven v pralese Yunga, což je horská oblast, která je pořád ještě velmi špatně dostupná – typické jsou po ni věčné mraky a dusivé vedro. To je další důvod, proč se sem lidé moc nehrnou. Šelmička měří asi 46 centimetrů na délku (bez ocasu) a váží kolem kila a půl – rozměry tedy víceméně připomíná kočku domácí.
„Její srst je světle hnědá, s nepravidelně tvarovanými rozetami po celém těle,“ uvedla Paola Nogales-Ascarrunzová, která je pod studií podepsaná jako hlavní autorka. O způsobu života této kočky se ví jen pramálo. Zbytky malých hlodavců ve vzorcích výkalů, které vědci našli v pralese, naznačují, že právě tito savci mohou tvořit základ její potravy. Záznamy z fotopastí zase ukazují, že by mohla být aktivnější v noci, uvedla Nogales-Ascarrunzová.
Kryptická kočka
Jak to, že tento pozoruhodný tvor tak dlouho unikal pozornosti vědců? Je to tím, že oceloti patří mezi takzvané kryptické druhy, což znamená, že se dají jen špatně rozlišit pouhým pohledem, vysvětlil evoluční biolog a spoluautor studie Jonas Lescroart z Univerzity v Antverpách v Belgii.
Vědce nový druh zaujal až po několika letech – poté, co zjistili, že „některé její charakteristiky neodpovídaly popisům většiny brazilských koček“, vysvětluje Nogales-Ascarrunzová. Její tým pak analyzoval DNA 38 ocelotů, jejichž vzorky získal z několika jihoamerických zemí, včetně osmi z muzeí. Studie zjistila, že oceloti tvoří ve skutečnosti pět geneticky odlišných druhů. „Nikdy jsme nečekali, že by tato bolivijská kočka mohla představovat samostatný druh,“ dodal Lescroart.
Vědci z genetické analýzy zjistili, že tilcayo se od ostatních ocelotů geneticky oddělila přibližně před 1,4 milionu lety.
