Bolívie

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

V Hondurasu stále pokračuje sčítání hlasů po nedělních prezidentských volbách. Dva pravicoví kandidáti, Nasry Asfura prosazovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Salvador Nasralla, získali prakticky stejný počet hlasů – oba necelých čtyřicet procent. Naproti tomu levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová, které se dávaly podobné šance jako oběma konkurentům, je s velkou ztrátou třetí se ziskem devatenácti procent, uvedla agentura Reuters.

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).

Začíná festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Program nabízí přes tři sta soutěžních i nesoutěžních snímků. Cenu za přínos světové kinematografii letos získá bolivijský filmový kolektiv Grupo Ukamau, filmovým kolektivům věnuje přehlídka jednu celou sekci. Připravila také třeba retrospektivu na téma jídlo a doba. Dvacátý devátý ročník zahájí český dokument o fenoménu OnlyFans.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se očekává obtížné schvalování dohody v Unii. Zemědělská lobby již ohlásila na pondělí do Bruselu nové protesty proti uzavření paktu.

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Bolivijské úřady v noci na čtvrtek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu, ale nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.

Ajmarský Nový rok se slaví s důrazem na rituály a tradice spojené s lidem Ajmarů, mezi jehož potomky patří dnešní Bolivijci, Peruánci, Chilané a Argentinci. V předhispánské době byli domorodí obyvatelé závislí převážně na zemědělství a cílem mnoha jejich obřadů bylo získat požehnání bohů, aby byla zajištěna hojná úroda. Na tyto principy odkazují i nynější oslavy. Tento den je také známý jako „Willkakuti“ což je ajmarský výraz pro návrat Slunce a připomíná zimní slunovrat na jižní polokouli.

Kvůli povodním způsobeným silnými dešti musí obyvatelé bolivijského města Cobija opustit své domovy. Řeka Acre protékající městem se vylila ze svého koryta a zaplavila kromě divoké krajiny i obydlené oblasti. Voda částečně zaplavila i most, který spojuje Cobiju s brazilským městem Brasiléia.

Bolivijská chemička z města La Paz Silveria Cutipaová zpracovává použitý kuchyňský olej z restaurací na mýdlo a prací prostředky. S nápadem přišla již jako studentka chemie na univerzitě, když se dozvěděla o negativních dopadech likvidace použitého oleje. Její výrobky sahají od práškového prostředku na praní až po mýdlo na ruce a tělo. Prostřednictvím svých produktů chce přispět k vytvoření lepších ekologických návyků u svých zákazníků a zvýšit povědomí o ochraně životního prostředí.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Odborníkům ze zoo v Olomouci se podařilo ve čtvrtek v podvečer odchytit pštrosovitého ptáka, který několik dnů pobíhal po louce v okolí městské části Chomoutov a nikdo se k němu nehlásil. Nandu pampový byl poté převezen k registrovanému chovateli pštrosů, který se ho ujal. Informovala o tom mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská.

Vatikán odmítl takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou rozšiřování křesťanské nauky. Informovala o tom agentura AP s odkazem na prohlášení vatikánského úřadu pro rozvoj a vzdělání. Přestože se ve vyjádření Vatikán distancoval od přijetí viny za násilí, kterého se dopouštěla evropská království v době kolonizace, poprvé uznal svou spoluúčast. Papež, který je sám argentinské národnosti, se za roli církve v kolonizaci omluvil loni v Kanadě a v roce 2015 v Bolívii.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Na jihu Peru v pondělí při protivládních nepokojích zemřelo 17 lidí a další desítky osob, včetně policistů, utrpěly zranění. Jde o nejtragičtější den protestů, které v zemi vypukly loni začátkem prosince po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Lidé zejména v chudých venkovských oblastech na jihu země požadují rozpuštění parlamentu, odstoupení prezidentky a nové volby. Podle agentury EFE si nepokoje v zemi, které znovu vypukly minulý týden po vánoční přestávce, vyžádaly téměř pět desítek obětí.

Mezinárodní vědecký tým pomocí technologie laserového radaru našel v Bolívii ztracená města civilizací, které tam existovaly ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Archeologové výsledky popsali v odborném časopise Nature.