Bolívie

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Bolivijské úřady v noci na čtvrtek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu, ale nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.

V bolivijské metropoli La Paz se shromáždila armáda s tanky. Vojáci vtrhli do prezidentského paláce. Prezident Luis Arce mluví o puči a žádá respekt k demokracii, píše server BBC. Videa ukazují obrněná vozidla a vojáky na náměstí Murillo v centru hlavního města. Jeden z generálů prohlásil, že země potřebuje změny.

Ajmarský Nový rok se slaví s důrazem na rituály a tradice spojené s lidem Ajmarů, mezi jehož potomky patří dnešní Bolivijci, Peruánci, Chilané a Argentinci. V předhispánské době byli domorodí obyvatelé závislí převážně na zemědělství a cílem mnoha jejich obřadů bylo získat požehnání bohů, aby byla zajištěna hojná úroda. Na tyto principy odkazují i nynější oslavy. Tento den je také známý jako „Willkakuti“ což je ajmarský výraz pro návrat Slunce a připomíná zimní slunovrat na jižní polokouli.

Kvůli povodním způsobeným silnými dešti musí obyvatelé bolivijského města Cobija opustit své domovy. Řeka Acre protékající městem se vylila ze svého koryta a zaplavila kromě divoké krajiny i obydlené oblasti. Voda částečně zaplavila i most, který spojuje Cobiju s brazilským městem Brasiléia.

Bolivijská chemička z města La Paz Silveria Cutipaová zpracovává použitý kuchyňský olej z restaurací na mýdlo a prací prostředky. S nápadem přišla již jako studentka chemie na univerzitě, když se dozvěděla o negativních dopadech likvidace použitého oleje. Její výrobky sahají od práškového prostředku na praní až po mýdlo na ruce a tělo. Prostřednictvím svých produktů chce přispět k vytvoření lepších ekologických návyků u svých zákazníků a zvýšit povědomí o ochraně životního prostředí.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Odborníkům ze zoo v Olomouci se podařilo ve čtvrtek v podvečer odchytit pštrosovitého ptáka, který několik dnů pobíhal po louce v okolí městské části Chomoutov a nikdo se k němu nehlásil. Nandu pampový byl poté převezen k registrovanému chovateli pštrosů, který se ho ujal. Informovala o tom mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská.

Vatikán odmítl takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou rozšiřování křesťanské nauky. Informovala o tom agentura AP s odkazem na prohlášení vatikánského úřadu pro rozvoj a vzdělání. Přestože se ve vyjádření Vatikán distancoval od přijetí viny za násilí, kterého se dopouštěla evropská království v době kolonizace, poprvé uznal svou spoluúčast. Papež, který je sám argentinské národnosti, se za roli církve v kolonizaci omluvil loni v Kanadě a v roce 2015 v Bolívii.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Na jihu Peru v pondělí při protivládních nepokojích zemřelo 17 lidí a další desítky osob, včetně policistů, utrpěly zranění. Jde o nejtragičtější den protestů, které v zemi vypukly loni začátkem prosince po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Lidé zejména v chudých venkovských oblastech na jihu země požadují rozpuštění parlamentu, odstoupení prezidentky a nové volby. Podle agentury EFE si nepokoje v zemi, které znovu vypukly minulý týden po vánoční přestávce, vyžádaly téměř pět desítek obětí.

Mezinárodní vědecký tým pomocí technologie laserového radaru našel v Bolívii ztracená města civilizací, které tam existovaly ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Archeologové výsledky popsali v odborném časopise Nature.

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.

Biologové pozorovali skupinu ohrožených jihoamerických delfínů, jak si v řece hrají s tělem velké anakondy. Je to poprvé, co takovou interakci věda zdokumentovala. Pokusy o její vysvětlení ale přináší více otázek než odpovědí. Své dosavadní závěry přírodovědci shrnuli ve studii otištěné odborným časopisem Ecology.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Více než třicet obcí a měst se ocitlo pod vodou v severovýchodní Brazílii. Dvě přehrady tam nevydržely nápor vody, která se vlila do řek po týdnech silných dešťů. Po selhání přehrad zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech. Voda ale poničila mosty, silnice a domy. Zhruba čtyři tisíce lidí musely být evakuovány.

Levicový kabinet nového peruánského prezidenta Pedra Castilla dostal důvěru Sněmovny. Ze 130 poslanců hlasovalo pro kabinet 73 zákonodárců. Před samotným hlasováním ale prezident, který se ujal úřadu na konci července, vyměnil některé členy exekutivy.

Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, objevil ve východní části Panamy zatím nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o tom publikoval časopis Zoological Research.

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

V prezidentských volbách v jihoamerickém Peru zatím těsně vede levicový kandidát Pedro Castillo. Jedenapadesátiletý politik, který získal nečekanou přízeň chudší části země, slibuje rozsáhlé reformy. Odpůrci jej mají za nebezpečného populistu. V zemi zkoušené rostoucí chudobou i pandemií tak stoupá napětí.

Kostarický prezident Carlos Alvarado zveřejnil společné prohlášení několika lídrů latinskoamerických a karibských států, v němž signatáři kritizují nerovný přístup k protikoronavirovým vakcínám ve světě. Informovala o tom v pondělí agentura EFE. Hlavy států vyzvaly země, které již naočkovaly své rizikové skupiny, aby poskytly dávky chudším státům.

Protestní, ale i politický hlas jihoamerických indiánů sílí. Jednou z favoritek na předsedkyni Ústavodárného shromáždění v Chile je lídryně mapučů. Tito původní obyvatelé země doufají, že v nové ústavě budou poprvé v historii uznána jejich práva na území, ale i vlastní vzdělání. Indiáni jsou slyšet i v dalších zemích, třeba v Kolumbii.

Rozsah ničení deštného pralesa ve světě se v loňském roce zvýšil a dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních dvacet let. Plocha pralesa se snížila o 4,2 milionu hektarů, což je zhruba rozloha Nizozemska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje organizace Global Forest Watch (GFW). Rozloha odlesnění se meziročně zvýšila o 12 procent. Situace se zhoršila v Latinské Americe, zatímco v jihovýchodní Asii se mírně zlepšila.