Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
Základní čísla, která vědci zveřejnili tento týden ve studii v odborném časopise Nature, mohou vypadat až neuvěřitelně. Našli totiž asi 400 osídlených míst z doby mezi roky 600 před naším letopočtem a 850 našeho letopočtu, v nichž rozpoznali možná až 30 tisíc staveb.
Předpokládají, že šlo o jednotnou kulturu, civilizaci nebo možná národ, který tvořily možná až tři miliony lidí. Podle vědců tato neznámá skupina, jež ovládala místa dnes ukrytá pod hustým příkrovem stromů, zásadně změnila ekosystém deštného pralesa.
Finové v Amazonii
Výzkum vedl Martti Pärssinen z Helsinské univerzity. Ten se svými kolegy nazval záhadnou kulturu jako Aquiry – podle současného domorodého názvu pro řeku Acre, přítok Amazonky, která teče podél osad této zaniklé civilizace.
„Výzkum ukazuje, že vliv člověka na životní prostředí Amazonie byl mnohem větší, než se až doposud předpokládalo,“ uvedl Pärssinen. „Má to přímý dopad na naše chápání kulturních i přírodních dějin této oblasti,“ doplnil. Výzkum analyzoval rozsáhlou oblast u hranic Brazílie, Bolívie a Peru, kterou experti prozkoumali pomocí LiDARu. To znamená, že celý region zmapovali z letadel pomocí laserového radaru, který umí odhalit i stavby, které se skrývají pod stromy a další vegetací.
A jakmile badatelé viděli první snímky, věděli, že narazili na něco výjimečného, protože prakticky na každém záběru spatřili nějaký „geoglyf“. Tyto linie měly přísně geometrické tvary, což dokazuje, že tamní kultury znaly geometrii podobně jako Pythagoras, a to ve stejné době, kdy tento proslulý Řek formuloval své slavné zákony.
Geoglyfy samotné neznamenají nutně ještě lidské osídlení, samy jím nejsou, jde spíše o linie vytyčené podobně jako na známé planině Nazca. Jenže kde něco takového vzniklo, museli žít lidé, kteří to i stvořili.
Národ Aquirů
Vědci studovali zatím stavby přímo na zemi jen velmi málo. I to ale stačilo, aby našli u některých z těchto obrazců stopové množství uhlí - a jeho analýza stačila na datování těchto artefaktů. Podle dalších analýz vládli Aquirové asi třem procentům Amazonie, bylo jich minimálně 1,25 milionu, maximálně až tři miliony.
Někteří vědci jsou k těmto výpočtům skeptičtější. Německý archeolog Heiko Prümers, který zkoumá stejnou oblast, popsal v odborném žurnálu vlastní interpretaci těchto dat. Podle něj bylo osídleni mnohem řidší, protože autoři geoglyfů mohli často migrovat, takže řada z nich mohla být spojena s jednou skupinou lidí, která tyto obrazce vytvářela na různých místech.
Obě skupiny vědců se ale shodují na tom, že Aquirové (bez ohledu na to, kolik jich bylo) museli ovlivňovat své okolí. Amazonský prales v té době už existoval a oni ho obývali podobně, jako třeba starověcí Germáni žili v lesích Starého světa. A „Amazoňané“ i hospodařili a sázeli stromy bohaté na živiny – od různých druhů palem, přes broskve, až po para ořechy. Zřejmě už pěstovali dokonce i dýně a kukuřici.
„Výsledky našeho výzkumu převrací dosavadní chápání minulosti amazonské oblasti naruby,“ podotýká Pärssinen s tím, že tyto ryze lidské změny ve starověké Amazonii by mohly vědce donutit přehodnotit, jakým způsobem na deštné pralesy působí novodobá lidská činnost. „Tato civilizace také ovlivnila produkci uhlíku a uhlíkovou bilanci v dávné Amazonii,“ sdělil, „což by se mělo zohlednit i v budoucích klimatických modelech.“
