Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.

Základní čísla, která vědci zveřejnili tento týden ve studii v odborném časopise Nature, mohou vypadat až neuvěřitelně. Našli totiž asi 400 osídlených míst z doby mezi roky 600 před naším letopočtem a 850 našeho letopočtu, v nichž rozpoznali možná až 30 tisíc staveb.

Předpokládají, že šlo o jednotnou kulturu, civilizaci nebo možná národ, který tvořily možná až tři miliony lidí. Podle vědců tato neznámá skupina, jež ovládala místa dnes ukrytá pod hustým příkrovem stromů, zásadně změnila ekosystém deštného pralesa.

Finové v Amazonii

Výzkum vedl Martti Pärssinen z Helsinské univerzity. Ten se svými kolegy nazval záhadnou kulturu jako Aquiry – podle současného domorodého názvu pro řeku Acre, přítok Amazonky, která teče podél osad této zaniklé civilizace.

„Výzkum ukazuje, že vliv člověka na životní prostředí Amazonie byl mnohem větší, než se až doposud předpokládalo,“ uvedl Pärssinen. „Má to přímý dopad na naše chápání kulturních i přírodních dějin této oblasti,“ doplnil. Výzkum analyzoval rozsáhlou oblast u hranic Brazílie, Bolívie a Peru, kterou experti prozkoumali pomocí LiDARu. To znamená, že celý region zmapovali z letadel pomocí laserového radaru, který umí odhalit i stavby, které se skrývají pod stromy a další vegetací.

A jakmile badatelé viděli první snímky, věděli, že narazili na něco výjimečného, protože prakticky na každém záběru spatřili nějaký „geoglyf“. Tyto linie měly přísně geometrické tvary, což dokazuje, že tamní kultury znaly geometrii podobně jako Pythagoras, a to ve stejné době, kdy tento proslulý Řek formuloval své slavné zákony.

Geoglyfy samotné neznamenají nutně ještě lidské osídlení, samy jím nejsou, jde spíše o linie vytyčené podobně jako na známé planině Nazca. Jenže kde něco takového vzniklo, museli žít lidé, kteří to i stvořili.

Národ Aquirů

Vědci studovali zatím stavby přímo na zemi jen velmi málo. I to ale stačilo, aby našli u některých z těchto obrazců stopové množství uhlí - a jeho analýza stačila na datování těchto artefaktů. Podle dalších analýz vládli Aquirové asi třem procentům Amazonie, bylo jich minimálně 1,25 milionu, maximálně až tři miliony.

Někteří vědci jsou k těmto výpočtům skeptičtější. Německý archeolog Heiko Prümers, který zkoumá stejnou oblast, popsal v odborném žurnálu vlastní interpretaci těchto dat. Podle něj bylo osídleni mnohem řidší, protože autoři geoglyfů mohli často migrovat, takže řada z nich mohla být spojena s jednou skupinou lidí, která tyto obrazce vytvářela na různých místech.

Obě skupiny vědců se ale shodují na tom, že Aquirové (bez ohledu na to, kolik jich bylo) museli ovlivňovat své okolí. Amazonský prales v té době už existoval a oni ho obývali podobně, jako třeba starověcí Germáni žili v lesích Starého světa. A „Amazoňané“ i hospodařili a sázeli stromy bohaté na živiny – od různých druhů palem, přes broskve, až po para ořechy. Zřejmě už pěstovali dokonce i dýně a kukuřici.

„Výsledky našeho výzkumu převrací dosavadní chápání minulosti amazonské oblasti naruby,“ podotýká Pärssinen s tím, že tyto ryze lidské změny ve starověké Amazonii by mohly vědce donutit přehodnotit, jakým způsobem na deštné pralesy působí novodobá lidská činnost. „Tato civilizace také ovlivnila produkci uhlíku a uhlíkovou bilanci v dávné Amazonii,“ sdělil, „což by se mělo zohlednit i v budoucích klimatických modelech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 9 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.