AI našla na planině Nazca kosatku s nožem a stovky dalších obrazců

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Umělé inteligence umí po důkladném tréninku rozeznávat vzorce třeba v jazyce, fotografiích nebo hudbě. Stejný princip teď japonsko-francouzský archeologický tým využil na analýzu leteckých snímků planiny Nazca. Ta je proslavená pozoruhodnými obrovskými obrazci fantaskních i reálných tvorů starými přes dva tisíce let.

Když se začaly roku 1927 poprvé zkoumat, našli vědci jen několik těchto stovky metrů velkých takzvaných geoglyfů. Postupně jich ale přibývalo, a když se po roce 2000 začala planina snímkovat pomocí moderních metod, ukázalo se, že je jimi doslova posetá. Vědci jich až doposud našli 430, a to na ploše velké něco málo přes čtyřicet kilometrů čtverečních.

Patnáct ze tří stovek nově objevených obrazců na planině Nazca
Zdroj: PNAS

Linie jsou obvykle hluboké jen deset až patnáct centimetrů, vznikly odstraněním svrchní vrstvy červenohnědých oblázků pokrytých oxidem železitým, čímž se odhalilo žlutošedé podloží. Jenže za stovky let je většina těchto čar pokrytá pískem a prachem, takže se staly zejména ty užší a mělčí prakticky neviditelnými. Hodně v jejich odhalování zpočátku pomohly drony, ale v pozdější fázi už přinášely spíše zklamání: lidské oko na fotografiích totiž ve skutečnosti nenašlo téměř nic.

Změnily to až umělé inteligence, které ve stovkách tisíc přirozených i umělých linií krajiny nacházejí vzorce. Vědci to teď popsali v článku, který vyšel v odborném časopise PNAS.

Stovky nových tvarů

AI při analýze odhalila rovnou 303 nových geoglyfů, což znamená, že se množství těch známých skoro zdvojnásobilo. Autoři studie ale připomínají, že se číslo může ještě změnit, a to k horšímu. Všechna místa je totiž ještě zapotřebí osobně navštívit a zkontrolovat – umělá inteligence se může zmýlit.

Některá místa už archeologové stihli navštívit a přesně podle očekávání bylo mnoho linií tvořících nově nalezené geoglyfy slabých. Přesto se podařilo rozeznat, co na nich je: nejčastěji jsou to lidské a zvířecí postavy. Některé zobrazují i geometrické obrazce a také je mezi nimi několik, jež ukazují fantaskní scény, například kosatku vyzbrojenou nožem.

Vědci z tohoto týmu plánují ve výzkumu pokračovat, a to jak přímo na planině Nazca, ale zvažují také využití na jiných místech s potenciálem významných archeologických objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 12 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 13 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 17 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.