AI našla na planině Nazca kosatku s nožem a stovky dalších obrazců

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Umělé inteligence umí po důkladném tréninku rozeznávat vzorce třeba v jazyce, fotografiích nebo hudbě. Stejný princip teď japonsko-francouzský archeologický tým využil na analýzu leteckých snímků planiny Nazca. Ta je proslavená pozoruhodnými obrovskými obrazci fantaskních i reálných tvorů starými přes dva tisíce let.

Když se začaly roku 1927 poprvé zkoumat, našli vědci jen několik těchto stovky metrů velkých takzvaných geoglyfů. Postupně jich ale přibývalo, a když se po roce 2000 začala planina snímkovat pomocí moderních metod, ukázalo se, že je jimi doslova posetá. Vědci jich až doposud našli 430, a to na ploše velké něco málo přes čtyřicet kilometrů čtverečních.

Patnáct ze tří stovek nově objevených obrazců na planině Nazca
Zdroj: PNAS

Linie jsou obvykle hluboké jen deset až patnáct centimetrů, vznikly odstraněním svrchní vrstvy červenohnědých oblázků pokrytých oxidem železitým, čímž se odhalilo žlutošedé podloží. Jenže za stovky let je většina těchto čar pokrytá pískem a prachem, takže se staly zejména ty užší a mělčí prakticky neviditelnými. Hodně v jejich odhalování zpočátku pomohly drony, ale v pozdější fázi už přinášely spíše zklamání: lidské oko na fotografiích totiž ve skutečnosti nenašlo téměř nic.

Změnily to až umělé inteligence, které ve stovkách tisíc přirozených i umělých linií krajiny nacházejí vzorce. Vědci to teď popsali v článku, který vyšel v odborném časopise PNAS.

Stovky nových tvarů

AI při analýze odhalila rovnou 303 nových geoglyfů, což znamená, že se množství těch známých skoro zdvojnásobilo. Autoři studie ale připomínají, že se číslo může ještě změnit, a to k horšímu. Všechna místa je totiž ještě zapotřebí osobně navštívit a zkontrolovat – umělá inteligence se může zmýlit.

Některá místa už archeologové stihli navštívit a přesně podle očekávání bylo mnoho linií tvořících nově nalezené geoglyfy slabých. Přesto se podařilo rozeznat, co na nich je: nejčastěji jsou to lidské a zvířecí postavy. Některé zobrazují i geometrické obrazce a také je mezi nimi několik, jež ukazují fantaskní scény, například kosatku vyzbrojenou nožem.

Vědci z tohoto týmu plánují ve výzkumu pokračovat, a to jak přímo na planině Nazca, ale zvažují také využití na jiných místech s potenciálem významných archeologických objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 12 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...