AI našla na planině Nazca kosatku s nožem a stovky dalších obrazců

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Umělé inteligence umí po důkladném tréninku rozeznávat vzorce třeba v jazyce, fotografiích nebo hudbě. Stejný princip teď japonsko-francouzský archeologický tým využil na analýzu leteckých snímků planiny Nazca. Ta je proslavená pozoruhodnými obrovskými obrazci fantaskních i reálných tvorů starými přes dva tisíce let.

Když se začaly roku 1927 poprvé zkoumat, našli vědci jen několik těchto stovky metrů velkých takzvaných geoglyfů. Postupně jich ale přibývalo, a když se po roce 2000 začala planina snímkovat pomocí moderních metod, ukázalo se, že je jimi doslova posetá. Vědci jich až doposud našli 430, a to na ploše velké něco málo přes čtyřicet kilometrů čtverečních.

Patnáct ze tří stovek nově objevených obrazců na planině Nazca
Zdroj: PNAS

Linie jsou obvykle hluboké jen deset až patnáct centimetrů, vznikly odstraněním svrchní vrstvy červenohnědých oblázků pokrytých oxidem železitým, čímž se odhalilo žlutošedé podloží. Jenže za stovky let je většina těchto čar pokrytá pískem a prachem, takže se staly zejména ty užší a mělčí prakticky neviditelnými. Hodně v jejich odhalování zpočátku pomohly drony, ale v pozdější fázi už přinášely spíše zklamání: lidské oko na fotografiích totiž ve skutečnosti nenašlo téměř nic.

Změnily to až umělé inteligence, které ve stovkách tisíc přirozených i umělých linií krajiny nacházejí vzorce. Vědci to teď popsali v článku, který vyšel v odborném časopise PNAS.

Stovky nových tvarů

AI při analýze odhalila rovnou 303 nových geoglyfů, což znamená, že se množství těch známých skoro zdvojnásobilo. Autoři studie ale připomínají, že se číslo může ještě změnit, a to k horšímu. Všechna místa je totiž ještě zapotřebí osobně navštívit a zkontrolovat – umělá inteligence se může zmýlit.

Některá místa už archeologové stihli navštívit a přesně podle očekávání bylo mnoho linií tvořících nově nalezené geoglyfy slabých. Přesto se podařilo rozeznat, co na nich je: nejčastěji jsou to lidské a zvířecí postavy. Některé zobrazují i geometrické obrazce a také je mezi nimi několik, jež ukazují fantaskní scény, například kosatku vyzbrojenou nožem.

Vědci z tohoto týmu plánují ve výzkumu pokračovat, a to jak přímo na planině Nazca, ale zvažují také využití na jiných místech s potenciálem významných archeologických objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 3 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 4 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 5 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 21 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 22 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.