AI našla na planině Nazca kosatku s nožem a stovky dalších obrazců

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Umělé inteligence umí po důkladném tréninku rozeznávat vzorce třeba v jazyce, fotografiích nebo hudbě. Stejný princip teď japonsko-francouzský archeologický tým využil na analýzu leteckých snímků planiny Nazca. Ta je proslavená pozoruhodnými obrovskými obrazci fantaskních i reálných tvorů starými přes dva tisíce let.

Když se začaly roku 1927 poprvé zkoumat, našli vědci jen několik těchto stovky metrů velkých takzvaných geoglyfů. Postupně jich ale přibývalo, a když se po roce 2000 začala planina snímkovat pomocí moderních metod, ukázalo se, že je jimi doslova posetá. Vědci jich až doposud našli 430, a to na ploše velké něco málo přes čtyřicet kilometrů čtverečních.

Patnáct ze tří stovek nově objevených obrazců na planině Nazca
Zdroj: PNAS

Linie jsou obvykle hluboké jen deset až patnáct centimetrů, vznikly odstraněním svrchní vrstvy červenohnědých oblázků pokrytých oxidem železitým, čímž se odhalilo žlutošedé podloží. Jenže za stovky let je většina těchto čar pokrytá pískem a prachem, takže se staly zejména ty užší a mělčí prakticky neviditelnými. Hodně v jejich odhalování zpočátku pomohly drony, ale v pozdější fázi už přinášely spíše zklamání: lidské oko na fotografiích totiž ve skutečnosti nenašlo téměř nic.

Změnily to až umělé inteligence, které ve stovkách tisíc přirozených i umělých linií krajiny nacházejí vzorce. Vědci to teď popsali v článku, který vyšel v odborném časopise PNAS.

Stovky nových tvarů

AI při analýze odhalila rovnou 303 nových geoglyfů, což znamená, že se množství těch známých skoro zdvojnásobilo. Autoři studie ale připomínají, že se číslo může ještě změnit, a to k horšímu. Všechna místa je totiž ještě zapotřebí osobně navštívit a zkontrolovat – umělá inteligence se může zmýlit.

Některá místa už archeologové stihli navštívit a přesně podle očekávání bylo mnoho linií tvořících nově nalezené geoglyfy slabých. Přesto se podařilo rozeznat, co na nich je: nejčastěji jsou to lidské a zvířecí postavy. Některé zobrazují i geometrické obrazce a také je mezi nimi několik, jež ukazují fantaskní scény, například kosatku vyzbrojenou nožem.

Vědci z tohoto týmu plánují ve výzkumu pokračovat, a to jak přímo na planině Nazca, ale zvažují také využití na jiných místech s potenciálem významných archeologických objevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 8 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 10 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 11 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 13 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 14 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...