Peruánské úřady zadržely řidiče, který je obviněný z toho, že nákladním vozem poničil vzácný obrazec na planině Nazca. Ta se nachází asi 400 kilometrů jižně od Limy a je světově proslulá obrovskými obrazci představujícími rostliny a zvířata. Od roku 1994 je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Řidič kamionu poškodil v Peru 2500 let starý obrazec na planině Nazca. Zajel si vyměnit kolo
Horizont ČT24: Vzácné obrazce poničily kamiony i Greenpeace (zdroj: ČT24)
Řidič vjel na místo v sobotu i přes výstražné cedule, které vstup i vjezd zakazují. Těžký vůz zanechal stopy na ploše 100 na 50 metrů a částečně poškodil tři z linií, které vytvářejí obrazce, informovalo peruánské ministerstvo kultury. Zadržený řidič se hájil tím, že chtěl vyměnit pneumatiku.
Vstup do oblasti je přísně zakázán vzhledem ke křehkosti půdy kolem linií obrazců. K případnému vstupu se například vyžaduje speciální obuv podobná sněžnicím. Ministerstvo kultury oznámilo, že v budoucnu budou nad archeologickým nalezištěm o rozsahu 450 kilometrů čtverečních nepřetržitě hlídkovat drony.
V roce 2014 skupina 12 až 15 přívrženců hnutí Greenpeace vnikla na archeologické naleziště ve vysokých a sportovních botách. Na planině rozvinuli transparent s nápisem „Nadešel čas změny, budoucnost je obnovitelná“. Podle úřadů poškodili místo kolem obrazce jednoho ptáka.
Minulý rok byl jeden z aktivistů odsouzen podmínečně k 28 měsícům vězení a pokutě 200 tisíc dolarů (zhruba čtyři miliony korun), napsal server Gulf Times.
Vzkaz Greenpeace
Tvůrcům obrazců v Nazce se stalo osudné vykácení lesů
Obrazce jsou plně viditelné jen ze vzduchu, což přispělo ke vzniku fantastických teorií o jejich vzniku ve spojení s mimozemskou civilizací. Zhruba 800 čar a 300 figurálních obrazců vzniklo asi před 2500 lety.
Národ, který vytvořil tajemné obrovské obrazce, podle studie Cambridgeské univerzity urychlil svůj zánik tím, že vykácel lesy a tak se zbavil možnosti vyrábět si dost potravin.
Jeden z obrazců na planině Nazca
„Stará jihoamerická civilizace, která zmizela před 1500 lety, přispěla ke svému vlastnímu zániku tím, že poškodila křehký ekosystém, který jí umožňoval přežít,“ uvádí britská Cambridgeská univerzita.
Podle ní tento národ kvůli zemědělství kácel ve velkém stromy huarango, které pomáhaly regulovat vlhkost a úrodnost půdy. „Vykáceli tolik stromů, že se dostali do situace, kdy už byl ekosystém nenávratně poškozen,“ uvádí studie.