Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.
Vědci detailně analyzovali čtyři obří lesní požáry. V severovýchodní Amazonii hořelo od ledna do března loňského roku, na hranicích Brazílie a Bolívie v oblasti Pantanal Chiquitano hořelo loni od srpna do září, v povodí Konga v červenci a v srpnu. Největší mediální pozornost měl kvůli hustému osídlení letošní lednový požár v Kalifornii s více než 30 oběťmi a více než 300 tisíci evakuovanými. Škody různí odborníci odhadovali na desítky miliard dolarů.
„Podmínky pro tyto regionální extrémy vytvořilo anomální počasí, zatímco dostupnost paliva a zapálení lidmi ovlivnily časovou dynamiku požárů a jejich šíření. Ve třech tropických oblastech bylo dominantním faktorem, který požáry podpořil, dlouhodobé sucho. V Kalifornii se jednalo o extrémní vedro, vítr a předchozí nahromadění paliva,“ uvedli vědci.
Svět v ohni
Analýza ukázala, že v severovýchodní Amazonii se riziko výskytu extrémního požárního počasí zvýšilo až sedmdesátkrát a spálená plocha se zvětšila čtyřikrát v porovnání se situací bez klimatické změny. Na hranicích Brazílie a Bolívie je výskyt extrémního požárního počasí větší čtyřikrát až pětkrát, nárůst spálené plochy je pětatřicetinásobný.
V Kalifornii je spálená plocha pětadvacetkrát větší v důsledku klimatické změny, ale budoucí vývoj je zde nejistý kvůli omezené interakci mezi klimatem a podobou vegetace a množstvím paliva. Do podoby vegetace může výrazně zasáhnout člověk.
Ve zmíněných tropických oblastech lze modelovat budoucí vývoj poměrně spolehlivě. Když se vědci drželi středního scénáře růstu emisí oxidu uhličitého, vyšlo jim, že požáry ze sledovaného období budou do roku 2100 pravděpodobnější o 34 až 57 procent. Pokud by se podařilo emise výrazněji snižovat, mohlo by riziko růst o méně než 15 procent.
Vědci také shrnuli, že požární sezona od loňského března do letošního února vyprodukovala celosvětově šesté nejvyšší emise uhlíku od roku 2003. Byly o devět procent nad průměrem, přestože spálená plocha byla podprůměrná. V mnohých oblastech umíraly při požárech až desítky lidí a obyvatelé dýchali mnohonásobně zvýšené koncentrace jemných částic, než je denní limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací.
