Kongo

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.

Nejméně 32 horníků zahynulo v sobotu při zřícení mostu v kobaltovém dole na jihovýchodě Konga, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Bilance se může zvýšit.

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Před půlstoletím se zdálo, že gorily horské to mají spočítané. Jejich počet klesl pod 250 zvířat a přírodovědci se obávali, že nemají šanci přežít. V současné době je ale těchto primátů už přibližně čtyřikrát víc a druh přestal být kriticky ohrožený. I když je to vykoupené lidskou krví – konkrétně strážců.

Při nehodě dvou lodí na severozápadě Konga za dva dny zemřelo 193 lidí a po 146 dalších se pátrá, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AP. Ve středu zahynulo nejméně 86 osob a ve čtvrtek dalších 107 pasažérů.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) se znovu probouzí. Na východě Konga povraždili radikálové přes padesát civilistů. V Sýrii pak opět zaútočili na checkpoint ovládaný kurdskými milicemi. Před hrozbou pro mezinárodní bezpečnost varovala i Rada bezpečnosti OSN.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Vyšetřování rumunského ministerstva obrany odhalilo, že stovky záložníků armády podepsaly smlouvy s nejrůznějšími soukromými bezpečnostními společnostmi, které operují ve válkou zmítaném středoafrickém Kongu. Coby žoldáci v Kongu bojovalo i několik rumunských vojáků v aktivní službě, kteří odešli na rodičovskou dovolenou, píše server Euractiv.com.

Humanitární situace v Kongu se s postupem rebelů ze skupiny M23 stále zhoršuje. Tisíce lidí zemřely a další stovky tisíc musely opustit svá útočiště poté, co povstalci ovládli klíčová města Goma a Bukavu. Kvůli bojům nemá řada lidí dostatek jídla a vody.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.

Rumunská prokuratura uvedla, že zahájila vyšetřování krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca pro podezření z řady trestných činů včetně antisemitismu. Vítěz prvního kola loňských zrušených prezidentských voleb se dříve ve středu podrobil výslechu, informovala agentura Reuters.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Protivládní povstalci, kteří dobyli město Goma a další území na východě Konga, oznámili od úterý jednostranné zastavení bojů. Povstalci příměří odůvodnili humanitárními ohledy. Dřívější zprávy uváděly, že se postup povstalců o víkendu zastavil. Vláda oznámení nekomentovala.

Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou se zmocnila letiště ve východokonžském městě Goma, uvedla Reuters s odvoláním na diplomatické a bezpečnostní zdroje. Demonstranti, kteří podle médií požadují zásah proti povstalcům, dříve zaútočili v konžské metropoli Kinshasa na několik ambasád včetně americké a francouzské. Povstalci od počátku roku dobyli rozsáhlá území na východě Konžské demokratické republiky a v posledních dnech se snaží dobýt Gomu. Za uplynulé tři dny si boje v Gomě vyžádaly přes sto životů, uvedla agentura AFP.

Prudké boje v pondělí pokračovaly ve východokonžském městě Goma u hranic s Rwandou mezi konžskými silami a bojovníky ozbrojené skupiny M23, kteří do města vstoupili předchozího dne. V centru Gomy se podle agentury AFP od rána ozývaly trvalé dělostřelecké detonace a intenzivní palba z ručních zbraní. Je obtížné určit, které části města padly do rukou M23 a rwandských vojáků a které zůstávají pod kontrolou konžské armády. Oblast je důležitá kvůli velkým zásobám nerostného bohatství, zejména coltanu důležitého při výrobě mobilních telefonů, notebooků, vojenského zařízení či jaderných reaktorů.

Na internetu přibývá podvodů s prodejem drahých kamenů, celníci místo nich v zásilkách odhalují například broušené sklo. Kupujícího může varovat podezřele nízká cena. Česko je také jedna ze sedmi zemí EU, kudy mohou vstoupit na trh surové diamanty ze třetích zemí – přísně se u nich kontroluje jejich původ i to, jak s nimi majitel naloží. Celně kriminalistickým pracovištěm projdou jednotky surových diamantů ročně, nejčastěji z afrických států, jako je Sierra Leone nebo Kongo.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.