Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.

Jedním z nejvíce překvapivých zjištění bylo, že šimpanzi učenliví, navzdory své pověsti agresivních zvířat, navazovali těsný kontakt, včetně vzájemného vkládání prstů do úst. „Před stresujícími událostmi se scházejí, vzájemně se uklidňují, dotýkají se a objímají se,“ uvedla pro BBC výzkumnice Zanna Clayová. Zmíněné chování popsala jako jakýsi „bojový pokřik“, podobný tomu, když fotbalisté před zápasem vytvoří týmový kruh.

Odborníci studovali oba zástupce rodu šimpanzů žijící ve dvou rezervacích v Kongu a Zambii. Připravili experiment s arašídy, který měl napodobit přirozené přijímání potravy ve volné přírodě. Pozorovali přitom, jak se primáti chovají, když vědí, že dostanou potravu. Zaměřili se na jejich chování pět minut předtím, než arašídy dostali, a zaznamenali přitom případy uklidňujícího fyzického kontaktu, včetně dotýkání se, objímání a polibků.

Jedinci, kteří se dotýkali a objímali, měli podle výzkumníků větší šanci získat přístup k jídlu a v klidu se společně najíst. Tolerantnější skupiny vykazovaly vyšší míru uklidňujícího dotyku, včetně případů, kdy se primáti postupně navzájem objímali.

Doteky základem komunikace

„Srovnání šimpanzů bonobo a šimpanzů učenlivých, našich dvou nejbližších příbuzných, nabízí fascinující vhled do evolučních kořenů společenského chování a do toho, jak oni i my zvládáme napětí, soutěživost a spolupráci,“ uvedl výzkumník Jake Booker. Podle něj je vzájemné dotýkání se jednou z nejstarších forem komunikace a pravděpodobně předcházelo vzniku řeči.

Využívání dotyku k budování důvěry a spolupráce může být nejméně sedm milionů let starým zvykem pocházejícím z doby před tím, než se lidé a šimpanzi oddělili od společného předka. Když se tedy fotbalisté před zápasem shromáždí v kruhu, obejmou spoluhráče nebo ho poplácají po rameni, možná čerpají ze sociálního „arzenálu“, který je starý miliony let, poznamenala BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 15 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.