Primáti

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

Britská vláda představila plán, jak v zemi ukončit v blízké době utrpení zvířat způsobené testy. Má je nahradit využívání moderních technologií včetně umělé inteligence.

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Škrty ve financování ze strany americké vlády zasáhly i projekt na ochranu šimpanzů v Africe, který vedla světoznámá primatoložka Jane Goodallová.

Přestože patří malpy kapucínské mezi nejchytřejší primáty, a dokonce používají nástroje, vědci u nich teď popsali společenské chování, jež nepředpokládali. Malpy unášejí mláďata jiného druhu. Měsíce pozorování nenabídly jasnou odpověď na otázku, proč tak činí, vědci ale mají hypotézu.

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.

Původ lidské hudby je zřejmě mnohem starší, než se předpokládalo. Lemur indri z Madagaskaru komunikuje pomocí zvuků, které vědci označují jako písně – mají totiž rytmus a zní i trošku podobně jako zpěv. Zní jako vuvuzela, dětská trumpeta nebo pohádkový hejla. Podle vědců z Univerzity ve Warwicku naznačuje tato pozoruhodná komunikace, jak a proč začali zpívat lidé.

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

Bonobo je nejbližší příbuzný člověka a až doposud byl chápaný tak trošku jako „hippík“ mezi primáty – většinu konfliktů totiž řeší sexuální aktivitou. Nová studie ale odhalila, že věda jejich agresivitu dost podcenila.

Na rakovinu žaludku zemřel 14. března jeden z nejslavnějších vědců světa, primatolog Frans de Waal. Expert na život šimpanzů a bonobů byl roku 2007 vyhlášený časopisem Times za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Kromě vědecké kariéry se stal také respektovaným a úspěšným spisovatelem – jeho knihy se staly světovými bestsellery. De Waalovi bylo 75 let.

Genetickým inženýrům se v Šanghaji povedlo výrazně zlepšit klonování. Doufají, že díky tomu budou moci tvořit desítky klonů laboratorních zvířat pro lékařské pokusy.

Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.

V konžském národním parku Nouabalé-Ndoki objevili přírodovědci mrtvé tělo obrovské gorily. Na první pohled poznali, že jde o Kinga – šedohřbetého samce, díky němuž se podařilo tuto chráněnou oblast udržet.

Vědci zjistili, že šimpanzi, naši nejbližší žijící příbuzní, dokáží rozpoznat své „přátele“, které neviděli více než dvacet let. Jedná se zřejmě o nejdéle trvající paměť, jaká kdy byla zaznamenána u jiného tvora, než je člověk.

Šimpanzí samice ve volné přírodě procházejí menopauzou, ukázala nová studie v odborném časopise Science. Po ní žijí dál normální život, včetně respektu ostatních členů tlupy.

Lidé nečekaně dobře rozumějí „znakům“ nebo gestům, které používají divocí šimpanzi a bonobové ke vzájemné komunikaci, a to dokonce i ti, kteří se nikdy nevěnovali lidskému znakovému jazyku. Podle vědců to skvěle ilustruje, že se lidská řeč vyvinula právě z podobných pohybů.

Ugandští šimpanzi žijící v různých skupinách používají lehce odlišná gesta pro popis stejných věcí. Podle vědců to znamená, že u těchto chytrých primátů existuje obdoba lidských dialektů.

Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů – nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Tvrdí to nová studie britských antropologů.

Do exkluzivního klubu známých tvorů, kteří se dloubou v nose, přibyl nový člen. Může to znít jako bizarnost, ale pro vědce to fascinující příběh – protože všechny „lovce holubů“ něco spojuje. Jsou výjimečně inteligentní.

Záchrana živočišného druhu vyžaduje spoustu obětí. A někdy i objetí - jako v případě pokusu o výchovu Stevie, opuštěného šimpanzího mláděte v zoo v americkém městě Knoxville.