Biologové pozorovali orangutana, jak si bylinou vyléčil ránu

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

„Jsou to naši nejbližší příbuzní a to opět ukazuje podobnosti, které s nimi sdílíme. Jsme si více podobní než rozdílní,“ uvedla bioložka Isabella Laumerová z německého Institutu Maxe Plancka.

Výzkumný tým v sumaterském národním parku Gunung Leuser spatřil v červnu 2022 Rakuse s velkou ranou na tváři. Badatelé se domnívají, že zranění utrpěl v boji s konkurenčními orangutaními samci. Vědci poté viděli Rakuse, jak žvýká stonek a listy protizánětlivé a antibakteriální rostliny, která se v Indonésii používá také k léčbě malárie a cukrovky.

Orangutan si poté tekutinu začal opakovaně aplikovat na tvář po dobu sedmi minut. Rakus si také rozžvýkané listy rozmazával na ránu, dokud ji zcela nepokryl, a rostlinou se déle než půl hodiny krmil. Pasta a listy zřejmě pomohly – vědci nezaznamenali žádné známky infekce a rána se do pěti dnů uzavřela. Po měsíci se zcela zhojila a zůstala po ní jen malá jizva.

Cílená aplikace léku

Vysoká inteligence orangutanů je již dlouho známá, částečně díky jejich praktickým dovednostem, jako je používání nástrojů k louskání ořechů a hledání hmyzu. Podle vědců navíc Rakus věděl, že si aplikuje lék, protože orangutani tuto konkrétní rostlinu jedí jen velmi zřídka a také proto, že léčba trvala dlouho. Vědci také pozorovali, že Rakus odpočíval mnohem déle než obvykle – více než polovinu dne – což naznačuje, že se snažil zotavit po zranění.

Vědci již věděli, že lidoopi používají léky, když se chtějí uzdravit. V šedesátých letech 20. století viděla bioložka Jane Goodallová ve výkalech šimpanzů celé listy a jiní dokumentovali, že viděli lidoopy polykat listy s léčivými účinky.

Orangutani bornejští byli také mimo jiné pozorováni, jak si potírají ruce a nohy rozžvýkanými listy rostliny, kterou lidé používají k léčbě bolavých svalů, zatímco u šimpanzů bylo zaznamenáno žvýkání rostlin známých jako lék na červivé infekce a přikládání hmyzu na rány. Tento nový objev je však prvním případem, kdy bylo pozorováno, že si volně žijící zvíře ošetřuje otevřené rány látkou, o níž je známo, že má léčivé účinky.

„V případě šimpanzů se používal hmyz a bohužel se nikdy nezjistilo, zda tento hmyz skutečně podporuje hojení ran. Zatímco v našem případě orangutan použil rostlinu a tato rostlina má známé léčivé vlastnosti,“ konstatovala hlavní autorka studie Caroline Schuppliová listu The Guardian.

Zatím není jasné, jesli Rakus na tento proces přišel sám, nebo se ho naučil od jiného orangutana, ačkoli u žádného jiného jedince nebyl pozorován.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.