Biologové pozorovali orangutana, jak si bylinou vyléčil ránu

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

„Jsou to naši nejbližší příbuzní a to opět ukazuje podobnosti, které s nimi sdílíme. Jsme si více podobní než rozdílní,“ uvedla bioložka Isabella Laumerová z německého Institutu Maxe Plancka.

Výzkumný tým v sumaterském národním parku Gunung Leuser spatřil v červnu 2022 Rakuse s velkou ranou na tváři. Badatelé se domnívají, že zranění utrpěl v boji s konkurenčními orangutaními samci. Vědci poté viděli Rakuse, jak žvýká stonek a listy protizánětlivé a antibakteriální rostliny, která se v Indonésii používá také k léčbě malárie a cukrovky.

Orangutan si poté tekutinu začal opakovaně aplikovat na tvář po dobu sedmi minut. Rakus si také rozžvýkané listy rozmazával na ránu, dokud ji zcela nepokryl, a rostlinou se déle než půl hodiny krmil. Pasta a listy zřejmě pomohly – vědci nezaznamenali žádné známky infekce a rána se do pěti dnů uzavřela. Po měsíci se zcela zhojila a zůstala po ní jen malá jizva.

Cílená aplikace léku

Vysoká inteligence orangutanů je již dlouho známá, částečně díky jejich praktickým dovednostem, jako je používání nástrojů k louskání ořechů a hledání hmyzu. Podle vědců navíc Rakus věděl, že si aplikuje lék, protože orangutani tuto konkrétní rostlinu jedí jen velmi zřídka a také proto, že léčba trvala dlouho. Vědci také pozorovali, že Rakus odpočíval mnohem déle než obvykle – více než polovinu dne – což naznačuje, že se snažil zotavit po zranění.

Vědci již věděli, že lidoopi používají léky, když se chtějí uzdravit. V šedesátých letech 20. století viděla bioložka Jane Goodallová ve výkalech šimpanzů celé listy a jiní dokumentovali, že viděli lidoopy polykat listy s léčivými účinky.

Orangutani bornejští byli také mimo jiné pozorováni, jak si potírají ruce a nohy rozžvýkanými listy rostliny, kterou lidé používají k léčbě bolavých svalů, zatímco u šimpanzů bylo zaznamenáno žvýkání rostlin známých jako lék na červivé infekce a přikládání hmyzu na rány. Tento nový objev je však prvním případem, kdy bylo pozorováno, že si volně žijící zvíře ošetřuje otevřené rány látkou, o níž je známo, že má léčivé účinky.

„V případě šimpanzů se používal hmyz a bohužel se nikdy nezjistilo, zda tento hmyz skutečně podporuje hojení ran. Zatímco v našem případě orangutan použil rostlinu a tato rostlina má známé léčivé vlastnosti,“ konstatovala hlavní autorka studie Caroline Schuppliová listu The Guardian.

Zatím není jasné, jesli Rakus na tento proces přišel sám, nebo se ho naučil od jiného orangutana, ačkoli u žádného jiného jedince nebyl pozorován.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.