Samice orangutanů jsou matky s omezenou trpělivostí, popsali vědci

Samice orangutanů jsou trpělivé matky a jejich mláďata na rozdíl od dětí neodmlouvají a nevztekají se. Matka je učí především, jak získat potravu, ale většinou se s potomkem o tu svou podělí. Když však dospěje k názoru, že jde o snadno získatelný pokrm a potomek dost starý na to, aby si ho obstaral, je neústupná.

Malí orangutani jsou podobní dětem –⁠ roztomilí a milí. Když ale matka řekne ne, na rozdíl od dětí se nevztekají. Matky je učí taktiku získávání potravy a přizpůsobují výuku věku mláděte a technice, která je v daném případě potřebná. Vědí přesně, kdy je potomek dost starý na to, aby si pomohl sám.

Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports je založená na pozorování 21 mláďat žijících s matkami v lesích na západním pobřeží indonéské provincie Aceh. Popsáno je 1390 případů, kdy mládě chtělo po matce jídlo a většinou si je vzalo z jejích rukou. Matky většinou v takovém případě nemrknou okem, avšak ne donekonečna.

„Nikdo zatím neshromáždil tolik poznatků o orangutanech na Sumatře. Lidé se moc nezabývali tím, jak se malí primáti učí, co jíst,“ řekl profesor antropologie na Yaleově univerzitě David P. Watts, který má za sebou publikace o chování primátů, ale této studie se neúčastnil.

Orangutaní mláďata zůstávají u matky osm až devět let, což je déle než u ostatních savců s výjimkou člověka. Nemarní čas, musí se naučit, jak najít nebo zpracovat až dvě stě poživatin. Listy nebo květy se dají získat snadno a jí se hned. Ale v případě ovoce, které tvoří velkou část orangutaního jídelníčku, je to složitější. Je třeba vědět, kdy je zralé, která část se jí a jak se k němu dostat.

A někdy je zapotřebí nástroj, například když jde o med –⁠ tam je potřebná tyčinka a šikovnost. V osmi letech orangutani ovládají základy toho, jak si obstarat potravu, ve dvanácti i složitější finesy.

Matky s omezenou tolerancí

Vědci zjistili, že čím je mládě starší a čím snadněji je jídlo získatelné, tím méně jsou matky ochotné se o sousto dělit. Malým mláďatům povolí uzmout cokoli, starším to tolerují, když jde o obtížněji získatelnou potravu. Když se ale mládě snaží vzít si od ní kytky, které jsou všude kolem, matka se nepodělí. Naopak o maso malých primátů, veverek nebo cibetek, jež orangutani občas uloví, se podělí s mládětem jakkoli starým.

Orangutaní matky jsou shovívavé. Když se nechtějí o něco podělit, prostě se otočí zády nebo zaujmou pozici, v níž mládě na jídlo nedosáhne. Nekřičí se, nefackuje, nedělá se z toho žádné drama. Mláděti se dostalo lekce.

„Orangutani i lidé své chování přizpůsobují potřebám potomků, u lidí jsou aktivní dospělí, u orangutanů vychází iniciativa od mláďat, musejí si o jídlo říct,“ sdělila Caroline Schuppliová, která studii vedla. Děti jsou obklopené nejenom rodiči, ale i učiteli a širší rodinou, takže se učí v celém systému a věcem, o nichž nemají tušení a nemohou o ně aktivně usilovat. U orangutanů je to jednodušší.

Nikdo zatím netuší, zda jsou některé orangutaní matky lepší učitelky než jiné. „Učí se její mládě rychleji, když se matka podělí o víc? Jsou některá mláďata rychlejší žáci? To nevíme, na to nemáme odpovídající údaje,“ řekla Schuppliová, která se snaží nepřirovnávat chování orangutanů k lidskému, což při výzkumu primátů často hrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 2 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 4 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 5 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...