Orangutani znají léky. Využívají listů dračince k léčbě zánětů, ukázal český výzkum

Že přírodní léčiva umí využívat někteři afričtí primáti, se vědělo. Nový objev ale ukázal, že to zvládnou i orangutani, tedy zvířata žijící v Asii.

Zvířata využívají celou řadu rostlin a přírodnin k tzv. sebemedikaci. Objevila, že některé fungují jako repelent, jiné léčí kožní onemocnění.

Konkrétně na chování primátů se v této souvislosti vědci zaměřují už delší dobu. U lidoopů byly dosud zaznamenány důkazy sebemedikace pouze na africkém kontinentu.

Od roku 2003 strávila Ivona Foitová s mezinárodním týmem více než 20 tisíc hodin pozorováním skupiny orangutanů, kteří aktivně využívají listy a extrakt z listů dračince Dracaena cantleyi. Farmakologické analýzy extraktů listů prokázaly jejich protizánětlivé vlastnosti.

Výzkum sebemedikačních aktivit orangutanů ve volné přírodě v Indonésii a Malajsii je součástí více než 22 let trvajícího projektu studia těchto lidoopů, který provádí Ivona Foitová a Milan Olšanský na Sumatře a Kalimantanu.

Ivona Foitová využívá pobyt v Indonésii také k výuce na Gadjah Mada Univerzity v Yogjakartě.

Výsledky výzkumu byly publikovány v Scientific Reports. Článek přináší exkluzivní důkazy a data dokumentující zcela poprvé externí sebemedikaci formou potírání srsti a kůže u lidoopa žijícího na asijském kontinentu, orangutana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled